Hotelům chybí zahraniční turisté, varuje asociace. Sedm procent restaurací zvažuje zavření

3 minuty
Události: Přípravy hoteliérů na letní sezónu
Zdroj: ČT24

Hotelům podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka chybí zhruba pětina turistů. Přesto by ale neměly výrazně zdražovat. Potíže mají také české restaurace. Přibližně sedm procent z nich je vážně ohroženo rostoucími náklady a zvažuje ukončení provozu. Asi 53 procent podniků pak vyšší ceny energií nebo surovin vnímá jako hrozbu, zatím ale situaci zvládá. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky představila jednatelka společnosti Data Servis Marcela Šimková. Větší problém podle ní rostoucí náklady nepředstavují u čtyřiceti procent restaurací.

Ceny energií se loni zvýšily v průměru o 39 procent zhruba 84 procentům restaurací, ceny nápojů o čtrnáct procent zhruba 81 procentům podniků, uvedla Šimková. S o 22 procent vyššími náklady na suroviny se podle ní v uplynulém roce potýkalo 74 procent provozoven. Nájemné pak vzrostlo 28 procentům restaurací přibližně o šestnáct procent a v případě mzdových nákladů se navýšení o čtrnáct procent týkalo zhruba dvou pětin provozoven, doplnila Šimková.

Všechny rostoucí náklady do koncových cen podle Šimkové promítla asi polovina restaurací, 44 procent podniků s tím, že musely snížit své marže, řekla. Udržet stávající ceny a nezdražovat se rozhodlo pět procent podniků, dodala. Vyšší ceny se podle Šimkové loni odrazily v nárůstu tržeb restaurací, v průměru to proti předcovidovému roku 2019 bylo o 23 procent.

Návštěvnost z roku 2019 loni podle Šimkové překonaly restaurace v Praze, středních Čechách, východních Čechách a na jižní Moravě. Šlo zejména o hospody, kavárny, bistra a provozovny s rychlým občerstvením. Průměrně se v Česku návštěvnost proti roku 2019 zvýšila o šestnáct procent, uvedla.

Polední menu v uplynulém roce stálo asi 153 korun, ve srovnání s rokem 2019 to byl nárůst o 22 procent, uvedla dále Šimková. Půllitr piva pak podle ní vyšel zhruba na 53 korun, což bylo o 33 procent více než v roce 2019, řekla.

Hotelům chybí zahraniční turisté

Průměrná obsazenost hotelů v Česku podle Stárka loni činila asi 58 procent. Ve srovnání s dobou před covidem se tak snížila zhruba o 21 procent. Ceny za pokoj se přitom držely na téměř stejné úrovni jako v roce 2019, pokoj v Česku v uplynulém roce stál přibližně 2306 korun za noc, řekl Stárek. Při zhruba o šedesát procent vyšších nákladech to podle něj pro hoteliéry znamená velkou finanční zátěž a například omezení investic. Praha v roce 2022 dosáhla obsazenosti 58 procent, v roce 2019 činila přibližně 78 procent, doplnil Stárek.

V Česku podle něj loni ve srovnání s rokem 2019 chybělo třicet procent turistů ze zahraničí, domácích cestovatelů naopak bylo o desetinu více. „Celkově tedy stále chybí dvacet procent hostů oproti roku 2019,“ podotkl.

Na hotely dopadá hlavně silný kurz koruny vůči euru, ale i vyšší náklady na mzdy, dražší energie a potraviny. Do budoucna by hotely mohly možnosti stravování omezit. „Snídaně asi budou v hotelech přetrvávat, ovšem co se týká obědů a večeří, které nejsou objednány dopředu, tak tam už vidím výrazné omezení,“ říká generální ředitel sítě hotelů Olympik Hotels Vlastislav Šos. 

Letos se ale hotely zatím k většímu zdražování nechystají. „Lidé cestovat budou, a pokud nebudeme nekonkurečním ostrůvkem uprostřed Evropské unie, to znamená, pokud třeba například nebudeme mít u nás nejvyšší sazbu DPH ve srovnání se sedmi procenty v Německu a deseti v Rakousku a deseti na Slovensku, tak myslím, že máme obrovský potenciál turisty získat,“ míní Stárek.  

Pokud se cestovní ruch přesune ze snížené sazby DPH deseti procent do 21procentní, základní, o čemž uvažuje vláda, budou včak muset hotely a restaurace dále zdražit, varoval Stárek. Za současné situace, kdy se lidé snaží šetřit, by to podle něj znamenalo úbytek turistů. Cestovní ruch zároveň tvoří dvě procenta HDP a z jedné utracené turistovy stokoruny jde do státní kasy jednačtyřicet korun, řekl. Hotely nebo restaurace také nabízí pracovní příležitosti tam, kde chybí, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a právě Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 5 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...