Hotelům chybí zahraniční turisté, varuje asociace. Sedm procent restaurací zvažuje zavření

Nahrávám video

Hotelům podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka chybí zhruba pětina turistů. Přesto by ale neměly výrazně zdražovat. Potíže mají také české restaurace. Přibližně sedm procent z nich je vážně ohroženo rostoucími náklady a zvažuje ukončení provozu. Asi 53 procent podniků pak vyšší ceny energií nebo surovin vnímá jako hrozbu, zatím ale situaci zvládá. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky představila jednatelka společnosti Data Servis Marcela Šimková. Větší problém podle ní rostoucí náklady nepředstavují u čtyřiceti procent restaurací.

Ceny energií se loni zvýšily v průměru o 39 procent zhruba 84 procentům restaurací, ceny nápojů o čtrnáct procent zhruba 81 procentům podniků, uvedla Šimková. S o 22 procent vyššími náklady na suroviny se podle ní v uplynulém roce potýkalo 74 procent provozoven. Nájemné pak vzrostlo 28 procentům restaurací přibližně o šestnáct procent a v případě mzdových nákladů se navýšení o čtrnáct procent týkalo zhruba dvou pětin provozoven, doplnila Šimková.

Všechny rostoucí náklady do koncových cen podle Šimkové promítla asi polovina restaurací, 44 procent podniků s tím, že musely snížit své marže, řekla. Udržet stávající ceny a nezdražovat se rozhodlo pět procent podniků, dodala. Vyšší ceny se podle Šimkové loni odrazily v nárůstu tržeb restaurací, v průměru to proti předcovidovému roku 2019 bylo o 23 procent.

Návštěvnost z roku 2019 loni podle Šimkové překonaly restaurace v Praze, středních Čechách, východních Čechách a na jižní Moravě. Šlo zejména o hospody, kavárny, bistra a provozovny s rychlým občerstvením. Průměrně se v Česku návštěvnost proti roku 2019 zvýšila o šestnáct procent, uvedla.

Polední menu v uplynulém roce stálo asi 153 korun, ve srovnání s rokem 2019 to byl nárůst o 22 procent, uvedla dále Šimková. Půllitr piva pak podle ní vyšel zhruba na 53 korun, což bylo o 33 procent více než v roce 2019, řekla.

Hotelům chybí zahraniční turisté

Průměrná obsazenost hotelů v Česku podle Stárka loni činila asi 58 procent. Ve srovnání s dobou před covidem se tak snížila zhruba o 21 procent. Ceny za pokoj se přitom držely na téměř stejné úrovni jako v roce 2019, pokoj v Česku v uplynulém roce stál přibližně 2306 korun za noc, řekl Stárek. Při zhruba o šedesát procent vyšších nákladech to podle něj pro hoteliéry znamená velkou finanční zátěž a například omezení investic. Praha v roce 2022 dosáhla obsazenosti 58 procent, v roce 2019 činila přibližně 78 procent, doplnil Stárek.

V Česku podle něj loni ve srovnání s rokem 2019 chybělo třicet procent turistů ze zahraničí, domácích cestovatelů naopak bylo o desetinu více. „Celkově tedy stále chybí dvacet procent hostů oproti roku 2019,“ podotkl.

Na hotely dopadá hlavně silný kurz koruny vůči euru, ale i vyšší náklady na mzdy, dražší energie a potraviny. Do budoucna by hotely mohly možnosti stravování omezit. „Snídaně asi budou v hotelech přetrvávat, ovšem co se týká obědů a večeří, které nejsou objednány dopředu, tak tam už vidím výrazné omezení,“ říká generální ředitel sítě hotelů Olympik Hotels Vlastislav Šos. 

Letos se ale hotely zatím k většímu zdražování nechystají. „Lidé cestovat budou, a pokud nebudeme nekonkurečním ostrůvkem uprostřed Evropské unie, to znamená, pokud třeba například nebudeme mít u nás nejvyšší sazbu DPH ve srovnání se sedmi procenty v Německu a deseti v Rakousku a deseti na Slovensku, tak myslím, že máme obrovský potenciál turisty získat,“ míní Stárek.  

Pokud se cestovní ruch přesune ze snížené sazby DPH deseti procent do 21procentní, základní, o čemž uvažuje vláda, budou včak muset hotely a restaurace dále zdražit, varoval Stárek. Za současné situace, kdy se lidé snaží šetřit, by to podle něj znamenalo úbytek turistů. Cestovní ruch zároveň tvoří dvě procenta HDP a z jedné utracené turistovy stokoruny jde do státní kasy jednačtyřicet korun, řekl. Hotely nebo restaurace také nabízí pracovní příležitosti tam, kde chybí, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam.
09:11Aktualizovánopřed 4 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 1 hhodinou

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 2 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 4 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 hhodinami
Načítání...