Horákovou od trestu smrti nezachránil ani Albert Einstein

Praha – Soud s Miladou Horákovou a dalšími 12 obžalovanými se stal symbolem politických procesů v komunistickém Československu. Trest smrti si politička, poslankyně za Československou stranu národně sociální (ČSNS), vyslechla 8. června 1950. Za „záškodnické spiknutí proti republice“ byly čtyři osoby – Milada Horáková, Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl - odsouzeny k trestu smrti. Další čtveřice (i v ní byla zastoupena žena – Antonie Kleinerová) měla strávit zbytek života ve vězení. Ostatním byly vyměřeny dlouholeté tresty. Trest smrti si podle komunistů přálo nejméně 6 tisíc lidí. Důkazem toho je mimo jiné i to, že v průběhu devítidenního procesu dorazilo k soudu 6 300 rezolucí lidu, které požadovaly trest smrti.

Soud trval pouhých osm dní a na přímý příkaz Klementa Gottwalda byl zinscenován jako veřejný politický proces po vzoru sovětských velkých čistek ve 30. letech. Podle historika Petra Koury je patrné, že o rozsudcích bylo rozhodnuto předem a jinde než v soudní síni. Existují dokumenty, podle nichž ještě před vynesením rozsudků jednala o trestech nejvyšší místa KSČ.

Horáková žádost o milost podat odmítla, učinili tak za ni až její otec a dcera. Zpočátku tehdejší komunistický prezident Československa Klement Gottwald váhal, jelikož proces získal publicitu v zahraničí a řada významných osobností intervenovala za milost pro odsouzené. Mezi nimi se objevili například Winston Churchill nebo Bertrand Russell. 

„Smyslem soudního procesu bylo zastrašit skutečné, domnělé i budoucí odpůrce režimu. Navíc bylo potřeba najít viníka ekonomických problémů komunistického Československa, a proto byli všichni obžalovaní i z hospodářských sabotáží.“

Za Horákovou se postavil i Albert Einstein, který poslal telegram s textem: „Prosím Vás o nevykonání rozsudku vyneseného nad Miladou Horákovou, Závišem Kalandrou, Oldřichem Peclem a Janem Buchalem. Byli oběti nacismu, vězňové německých koncentračních táborů. Jsem hluboce přesvědčen, že si zasluhují žít.“ Přesto nakonec Gottwald rozsudek potvrdil. Horáková byla popravena v pankrácké věznici 27. června 1950 v pět hodin a 30 minut ráno. Spolu s ní na popravišti skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl. 

Všech devět odsouzených k dlouholetým trestům strávilo ve vězení nejméně deset let; v roce 1960 byli po amnestii propuštěni F. Zemínová, A. Kleinerová a Z. Peška, roku 1962 J. Hejda a o rok později byli podmíněně propuštěni J. Nestával, F. Přeučil, B. Hostička a J. Křížek. V. Dundr, nejstarší odsouzený – bylo mu tehdy 71 let – zemřel ve vězení v roce 1957. 

Za vykonstruovaný proces byla zatím potrestána jen jedna osoba, a to bývalá dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová. Svůj trest si nejstarší česká vězeňkyně odpykává od 31. března 2009 ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Za jistou snahu o napravení křivd lze brát i události roku 1968, kdy Nejvyšší soud nezákonný rozsudek zrušil, plná rehabilitace však mohla proběhnout až v roce 1990.

Příběh justiční vraždy Horákové oslovil tvůrčí tým režiséra Nekvasila

Proces s Miladou Horákovou se stal námětem experimentální opery Zítra se bude… tvůrců Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila. Pro libreto použili autoři inscenace autentické dokumenty, rozhlasové záznamy, přepisy výslechů, poznámky z přípravy procesu i zmanipulované reakce veřejnosti. Komorní opera měla v Divadle Kolowrat premiéru v roce 2008. Stala se jednou z nejúspěšnějších inscenací roku u diváků i kritiky. Březina s Nekvasilem za ni získali cenu Sazky a Divadelních novin, v anketě tohoto odborného čtrnáctideníku byla vyhlášena druhou nejlepší inscenací roku. Pěvkyně Soňa Červená převzala za svůj výkon Cenu Alfréda Radoka. 

"Když jsme došli k tomu, že pro Soňu Červenou vytvoříme operu na téma procesu s Miladou Horákovou, tak jsme se rozhodli, že nebudeme fabulovat, že zhudebníme proces tak, jak je. Samotný proces je totiž to nejsilnější. Což se také potvrdilo. Naše inscenace je postavena na tom, že mezi diváky a hracím prostorem je postaveno polopropustné zrcadlo, ve kterém se někdy zrcadlí diváci jako součást procesu. V jednom momentě zazní autentický hlas prokurátora, který říká: „Máte šestnáctiletou dceru v Praze.“ V tu chvíli se v zrcadle objevila paní Kánská, ona dcera Horákové, která byla na premiéře a seděla v první řadě. Byl to opravdu velmi silný, autentický zážitek," zavzpomínal na premiéru inscenace její spoluautor a režisér Jiří Nekvasil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bilance: Třetina českých mužů vidí poprvé porno ve věku nižším než 14 let

Devět z deseti Čechů se někdy dívalo na porno. Muži takový obsah konzumují častěji než ženy. Alespoň jedenkrát týdně porno sleduje 44 procent mužů a sedm procent žen. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK a společnosti Růžový slon pro pořad České televize Bilance. Epizoda s podtitulem „Pornoimpérium Česko“ měla premiéru v pondělí 20. ledna na ČT1.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Fiala doufá po Trumpově inauguraci v rozvíjení vzájemných vztahů, Babiš ocenil projev

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Muzea a galerie v Česku mají bohatší sbírky. I díky dotacím

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.
před 2 hhodinami

Žadatelé dostanou peníze předem, řekl Hladík k Nové zelené úsporám

Zásadní novinkou programu Nová zelená úsporám pro energeticky úsporné renovace domů je, že žadatelé dostanou peníze předem. Řekl to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který spolu s ředitelem Státního fondu životního prostředí ČR Petrem Valdmanem upravený program představil na výstavě Infotherma, jež v pondělí začala v Ostravě. Ohlásili rovněž první výzvu v oblasti takzvaných zelených plynů Greengas určenou pro výrobu vodíku v elektrolyzéru.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Učitelka v Rudolfově zneškodnila žáka, který jí hrozil střelnou zbraní

Policie v pondělí dopoledne zadržela na základní škole v Rudolfově u Českých Budějovic žáka, jenž podle ní vyhrožoval střelnou zbraní učitelce, která jej však sama zneškodnila. Žák druhého stupně na učitelku zbraní zamířil. Nikdo nebyl při incidentu zraněn. Zadržený chlapec měl u sebe i jiné zbraně, řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který do školy přijel.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Dívka napadená před klubem musela podstoupit operace

Měla zlomenou nohu, musela přerušit studium a ukončit sportovní kariéru. Dívka, kterou loni před nočním klubem podle obžaloby napadli dva opilí policisté, v pondělí u soudu mluvila o dopadech útoku na svůj život. Oba obžalovaní už dříve vinu připustili. Státní zástupce pro ně požaduje podmínky.
před 2 hhodinami

Novým rektorem AVU chtějí být tři kandidáti

O post rektora Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze se ucházejí tři kandidáti. Splnili podmínky, které stanovil Akademický senát AVU. Uchazeči Tomáš Pospiszyl a Dušan Zahoranský na AVU už nyní působí, Marek Pokorný je externista. Senát AVU zvolí nového rektora 5. března. Předchozí rektorka Maria Topolčanská rezignovala loni v říjnu. AVU od té doby vede v zastoupení nová prorektorka pro studijní záležitosti Šárka Krtková, kterou do funkce jmenovala Topolčanská.
před 3 hhodinami

Inverze má přetrvat do poloviny týdne

Nebe v Česku má být dál zatažené, slunce se ukáže spíš jen na horách. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V noci bude podle předpovědi mrznout, teploty přes den se budou na počátku týdne držet kolem nuly, od čtvrtka se začne oteplovat. O víkendu mohou maxima dosáhnout až devíti stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...