Policie odložila trestní oznámení, které podal textař a podnikatel Michal Horáček na komunistického poslance Zdeňka Ondráčka. ČT to řekl státní zástupce Tomáš Svoboda z Obvodního státního zastupitelství na Praze 2. Ondráček Horáčka během prezidentské kampaně nařknul, že spolupracoval se Státní bezpečností (StB). Neúspěšný kandidát na funkci hlavy státu se chce obrátit ještě na civilní soud, jak mu doporučily orgány činné v trestním řízení.
Horáček zažaluje Ondráčka za nařčení ze spolupráce s StB u civilního soudu
Horáček doplnil, že v písemném odůvodnění policie konstatovala, že Zdeněk Ondráček lhal a jeho tvrzení, že Michal Horáček spolupracoval s StB, se nezakládá na pravdě. „Policie však říká, že jeho vyjádření je jednak emocionální a jednak každý racionálně myslící člověk může zjistit, že jsou jeho tvrzení nepravdivá,“ vysvětlil textař.
„Policie mi proto doporučuje, abych se s žalobou obrátil na civilní soud. To také učiním, protože se nadále domnívám, že se pan Ondráček dopustil pomluvy a zveřejnil nepravdivý údaj, který mohl vážnou měrou ohrozit mou vážnost u spoluobčanů,“ upřesnil svůj další postup Horáček, který trestní oznámení na Ondráčka podal na začátku roku.
Horáček: Ondráček mlátil lidi obuškem
Horáček se trestním oznámením rozhodl reagovat na rozhovor s poslancem Ondráčkem, který v polovině prosince zveřejnil portál Eurozprávy.cz. Ondráček v rozhovoru mimo jiné řekl, že „Horáček je podle dostupných informací bývalý vekslák a spolupracovník StB s krycím jménem Sázkař“.
Mluvčí Michala Horáčka k tomu poznamenal, že „ony dostupné informace“ pocházejí z Horáčkova volebního webu, na kterém sám zveřejnil spis, který na něj StB vedla, a zároveň negativní lustrační osvědčení.
„Panu Ondráčkovi musí být z těchto materiálů známo, že jsem nebyl členem KSČ, nebyl jsem politicky aktivní a spolupráci s StB jsem odmítl,“ vyjádřil se Horáček. Považuje za absurdní, že se musí soudně dožadovat omluvy od člověka, který byl v předrevolučním období členem pohotovostního pluku a mlátil demonstranty obuškem.
Horáček se ostře stavěl proti zvolení Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Podobně jako některým politickým stranám mu vadilo angažmá Ondráčka na potlačování protirežimních demonstrací před listopadem 1989. Ondráček nakonec po řadě peripetií zvolen byl, po masových demonstracích však rezignoval.