Čáslav (Kutnohorsko) – Až v pátek odletí pětice stíhaček JAS-39C Gripen české armády na Island. Vojáci museli jejich přesun na devítitýdenní misi, při které budou hlídat vzdušný prostor spojeneckého státu, odložit kvůli počasí. Mise, která bude Česko stát 33 milionů korun, bude výjimečná létáním nad mořem, vyloučeny nejsou ani střety s narušiteli. Ministr obrany Martin Stropnický však věří, že vzhledem ke zklidnění situace na Ukrajině ubude i provokativních přeletů s narušováním islandského vzdušného prostoru.
Na pátek odložila armáda odlet pěti svých stíhaček, které budou hlídat vzduch nad Islandem. Cestu v původně plánovaném čtvrtečním termínu znemožnilo počasí. Vojáci nechtějí riskovat, přelet gripenů z Čáslavi na Island pro ně bude určitým experimentem. „Plánujeme přelet zhruba 4,5 hodiny – samozřejmě v závislosti na počasí. Bude to taková česká premiéra, že budou letadla tak dlouho ve vzduchu,“ poukázal stíhací pilot Milan Nykodym.
S délkou letu souvisí i nutnost tankování za letu. Podle Jiřího Caletky z komunikačního odboru ministerstva obrany je v plánu dvojí doplnění paliva, při špatném počasí na Islandu i trojí. Do Česka přitom již přiletěl i italský boeing 767, který gripenům palivo poskytne. Právě s tankováním ale souvisí odklad přeletu – jedno z nich se mělo uskutečnit nad Severním mořem, což však znemožnilo špatné počasí. Odpadlo tak nejenom doplnění paliva, ale i celý let. V nejhorším případě se ale gripeny dostanou na Island i bez tankování za letu. „Máme připravené zálohy – sedneme buď ve Skotsku, nebo v Norsku. Pak už jsme schopni přeletět na Island sami,“ řekl pilot Martin Pelda.
Dříve hlídali Island výhradně Američané
Českou armádu bude islandská mise stát 33 milionů korun, většinu nákladů přitom ponese Island. „Takto Aliance funguje, je povinnost každého nést část břemene,“ poukázal ministr obrany Martin Stropnický v Interview ČT24.
Island vyžaduje ochranu svého vzdušného prostoru od Spojeneckých států, protože nemá vlastní armádu. Jeho význam v Alianci spočívá spíše ve strategické poloze a základnách. Jak připomněl ministr Stropnický, v minulosti hlídkovala nad Islandem výhradně americká letadla. Až později se nad ostrovem začaly střídat vzdušné síly i dalších zemí NATO.
Mise v neoprénu: V ledové vodě díky němu pilot přežije půl hodiny
Část českého kontingentu však už na Islandu je. Velení mise i pozemní personál odletěl již v pondělí vojenským airbusem – celkem bude misi zajišťovat 75 lidí. Až se na Island dostanou i stíhačky, budou dalších devět týdnů hlídat vzdušný prostor ostrovní země. Ačkoli Island nepatří mezi místa, kde by vážně hrozily střety, jdou čeští piloti do neobvyklých podmínek. Čeká je boj s nestálým arktickým počasím a létání nad otevřeným oceánem. „Z hlediska cvičení a pilotní připravenosti je to zajímavý prostor i tím, že je to jedna z mála příležitostí, kdy mohou naši piloti létat nad mořem,“ zdůraznil ministr Stropnický.
Nehoda nebo eventuelní střet, který by skončil sestřelením, by pro piloty znamenala, že se ocitnou v ledové mořské vodě. Proto budou létat kromě klasických leteckých kombinéz také v neoprénových oblecích, které v Česku obvykle nenaleznou využití. Milan Nykodym upozornil, že v ledové vodě o teplotě tři stupně Celsia je možné ve zvláštních oblecích přežít až půl hodiny. „Když na sobě budu mít jenom plátěnou kombinézu, tak se bavíme o třech až pěti minutách přežití,“ srovnal stíhač. Kvůli jiným klimatickým podmínkám dostaly také české gripeny speciální antikorozní nátěr.
Martin Stropnický o vzdušném hlídkování nad zeměmi NATO:
"Přesně pro tento účel byly gripeny pořízeny, protože nemají kapacitu vzduch-země a nemají šifrovanou komunikaci mezi sebou i jinými aliančními letouny. Mají kapacitu vzduch-vzduch, čili jsou schopny likvidovat vetřelce."
Přiletí se podívat Rusové?
Kontakt českých stíhačů s narušitelem v průběhu islandské mise není vyloučen. Kvůli ukrajinské krizi jsou vyhrocené vztahy mezi NATO a Ruskem a dochází k provokacím v podobě narušení vzdušného prostoru či nebezpečného přiblížení. „Je to jakési permanentní poměřování. Na jedné straně ukazování ramen, na druhé rekognoskování reakcí protivníka,“ popsal Martin Stropnický. Ten charakterizoval hrozbu, že se české stíhačky setkají s ozbrojeným narušitelem slovy: „Není to pravděpodobné, vyloučit se to nedá.“ Hrozba je podle něj nižší vzhledem k relativnímu zklidnění situace na Ukrajině po vyhlášení příměří – ačkoli boje místy stále pokračují. „V tomto kontextu si rozumný člověk řekne: V tuto chvíli nebudeme provokovat někde jinde,“ řekl ministr.
Čáslavští stíhači jsou přesvědčeni, že jsou na případné setkání s ruskými strategickými bombardéry a jejich doprovodem připraveni. „V každém případě máme právo na sebeobranu, a pokud se budeme muset bránit, tak se bránit budeme,“ podotkl zástupce velitele čáslavského 21. křídla taktického letectva Jaroslav Míka. Pilot Martin Pelda však současně zdůraznil, že „se nikdo nesnaží vyvolat žádný konflikt“.
Armádní velení plánuje pro české nadzvukové stíhačky i další zahraniční misi. Pokud bude parlament souhlasit, budou stíhači v roce 2016 hlídat vzdušný prostor pobaltských zemí. Tam to ale na rozdíl od Islandu dobře znají – šlo by již o třetí pobaltskou misi.
