Green Deal je hrubě nedopracovaná záležitost, říká Janišová za Demokratickou stranu zelených

8 minut
Rozhovor s kandidátkou do Evropského parlamentu Hanou Janišovou
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Demokratické strany zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT Hana Janišová podporuje pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Za stěžejní téma považuje mimo migraci, válku na Ukrajině a přijetí eura také ochranu práv zvířat.

První otázka míří k hodnocení dvaceti let členství České republiky v Evropské unii. Jaké je vaše hodnocení?

Já bych řekla, že nic není zadarmo. Protože samozřejmě na jedné straně nám to pomáhá udržet se v rámci určitého společenství, udržet si svoji pozici vůči zbytku světa. Na druhé straně to s sebou přináší určitá omezení, především třeba co se týče našich výrobků a podobně nebo dodržování určitých pravidel a podobně. Ale znovu, nic není zadarmo.

Která tři témata jsou z vašeho pohledu stěžejní v těchto evropských volbách?

Já bych to trošičku otočila. Já si myslím, že obecně tři stěžejní témata jsou pochopitelně migranti, válka na Ukrajině a potom přijetí eura. Ale za mě osobně a za stranu, za kterou kandiduji, jsou to bezesporu práva zvířat.

Když jste zmínila euro, tak přijmout, nebo nepřijmout v České republice?

Můj osobní názor je, že ano, přijmout. Protože jednak, když bylo přijato euro na Slovensku, ačkoliv byly různé prognózy na téma, jak jim to rozvrátí hospodářství a podobně, tak nic podobného se nestalo. A zadruhé se domnívám, že jestliže je společenství, jako je Evropská unie, pak by mělo mít jednu měnu.

Když jste zmínila ty priority nebo ta hlavní témata v předvolební kampani, zkusme to přenést do toho, co byste chtěli v Evropském parlamentu prosazovat a čemu byste naopak chtěli bránit?

Já budu poněkud monotématická. Pochopitelně bychom chtěli prosazovat daleko větší zaměření na práva zvířat. Samozřejmě vím, že Evropský parlament již přijal nějaké zákony, balíček opatření a podobně. Nicméně, domnívám se jednak, že je to krásnými slovy napsáno něco, co není úplně potom příliš prosaditelné do praxe, respektive ne všechno z toho. A zadruhé bych ráda našla nějakou cestu, jak to, co se v Evropském parlamentu podaří, řekněme a doufejme, uplatnit nebo vytvořit, aby bylo pak přenositelné na ostatní státy Evropské unie.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat?

Domnívám se, že v tuto chvíli, v této politické situaci, je potřeba takzvaně zatáhnout za ruční brzdu. Ale na druhé straně, obecně si myslím, že ano, ale až se vyjasní určité další vztahy.

Které?

No především válka na Ukrajině a samozřejmě migranti jsou také velké téma. Ale tam si myslím, že to není takový problém. Tam je potřeba si jasně stanovit, co by se mělo dělat a jak by se k nim mělo přistupovat.

To už se dotýkáme azylové migrační politiky. Nedávno schválený migrační pakt, jak ho hodnotíte? Je to něco, co bude v praxi fungovat? Co je dostatečné, nebo ne?

Já se opět domnívám, že je to schválený soubor věcí, které se dají těžko uplatnit v praxi. Myslím si, že především by nejen Evropská unie, ale jednotlivé státy měly dbát na to, aby mezi migranty byli, ne zejména, ale určitě pouze lidé – když nepočítám matky s malými dětmi – dospělí pracující jedinci, kteří by pracovali, kteří by přinášeli něco nejen sobě, ale i té zemi, do které migrovali.

Zásadní v tomto kontextu jsou pravidla mezinárodní ochrany, která jsou dána mezinárodním právem.

Ano, ale já si myslím, že úplně nerozlišují státy, které jsou na vnějším okraji Evropské unie, a na ty, které jsou uprostřed. Tyto státy se na to dívají každý svým pohledem a každý jinak.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině?

Domnívám se, že zcela určitě, protože Ukrajina bojuje v tuto chvíli za nás. Myslím si, že není možné věřit tomu, že Rusko by se zastavilo na Ukrajině, pokud by ji dobylo.

Jak tedy pomáhat? Jakými způsoby?

Všemi, kterými můžeme. To znamená v tuto chvíli zřejmě především finančně a zbraněmi.

Jak zásadní v tomto kontextu je česká muniční iniciativa? Zrovna ve čtvrtek chválená americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem.

Dívala jsem se teď chviličku na přenos. K tomu nemám úplně přesně co říct, ale moje niterné přesvědčení je, že pomáhat musíme.

Jaký je váš postoj ke Green Dealu? K jeho stávající podobě?

Myslím si, že je to hrubě nedopracovaná záležitost, která se nedá uvést do praxe. Například otázka zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory k roku 2035 není reálná. Není to reálné, protože třeba pro elektromobily neexistuje takové zázemí, aby bylo možné na ně plně přejít. V tu chvíli si myslím, že pokud by k tomu došlo a skutečně se to prosazovalo v praxi, tak nastane kolaps v dopravě.

Takže je potřeba Green Deal změnit?

Myslím si, že je potřeba Green Deal dopracovat a dovést ho k tomu, aby skutečně do praxe uveditelný byl. V severním Německu se pustili masivně do zavádění elektromobilů a výsledek je ten, že jestliže někdo chce tím elektromobilem dojet do vedlejšího státu a je zima, tak se musí obléct, jako by byl na horách a lyžoval, protože jinak se nezahřeje. Protože ho nemůže dostatečně nabít a současně dojet a současně se ohřát.

Česká republika se v budoucnu stane takzvaným čistým plátcem, což znamená, že bude více přispívat do rozpočtu Evropské unie než čerpat z fondů. Jak byste to vysvětlila občanům České republiky coby poslankyně Evropského parlamentu?

Já se domnívám, že to není úplně správně. Ale v případě, že to nastane, tak jim budu muset zřejmě vysvětlit to, že je to nutnost a že se s tím nic nedá dělat.

Proč to není správné?

Protože si myslím, že jsme dosud nečerpali z fondu Evropské unie tolik, aby se to teď dalo otočit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 30 mminutami

Analýza: K říjnovým sněmovním volbám přišli méně často lidé ve středním věku

V říjnových sněmovních volbách hlasovali méně často než další věkové skupiny lidé ve středním věku od zhruba 25, 27 do 45 let. Výrazně podprůměrná byla účast žen kolem třiceti a čtyřiceti let, volit jich přišlo 58 procent. Nejmladší voliči se naopak nechali zmobilizovat, lidé v důchodovém věku prokázali výraznou disciplínu, vyplývá z analýzy datových souborů šesti agentur (STEM, Kantar, Ipsos, Median, NMS a Data Collect), které spojily své informace do rozsáhlého souboru o více než 7500 respondentech.
15:45Aktualizovánopřed 39 mminutami

Falešný policista vylákal ze školy v Blansku miliony. Podvodníkům pomáhá i AI

Základní a mateřská škola Salmova v Blansku přišla kvůli podvodu o miliony korun, situací se zabývá už i město. Policie minulý týden uvedla, že žena z Blanenska uvěřila smyšlené historce podvodníků o tom, že si na její jméno někdo chtěl vzít bankovní půjčku, a poslala jim skoro deset milionů. Fiktivní policista ji přes telefon přesvědčil, že její peníze i finance školy jsou v ohrožení. Podle expertů pracují podvodníci i díky umělé inteligenci stále sofistikovaněji. Zásadní je zachovat klid a pravost informací si vždy ověřit, radí.
před 1 hhodinou

Plaga rozhodne o změnách v revizi vzdělávacího programu do konce února

Do konce února rozhodne ministr školství Robert Plaga (za ANO) o případných změnách v revizi takzvaného rámcového vzdělávacího programu v základních školách. Uvedl to ve středu na jednání sněmovního výboru po představení priorit svého resortu. Klíčové pro změny ve školách je podle něj to, aby měli učitelé dost podpůrných materiálů. Plaga také trvá na tom, že druhý jazyk by si od sedmé třídy děti měly vybírat, a ne ho mít povinně, jak s tím počítá současný dokument. Nový vzdělávací program schválil bývalý ministr Mikuláš Bek (STAN). Povinný má být pro prvňáky a šesťáky od září 2027.
před 2 hhodinami

Biatlonové závody v Novém Městě omezí dopravu v okolí, přijedou tisíce lidí

Na Světový pohár v biatlonu v Novém Městě na Moravě přijedou podle pořadatelů desítky tisíc diváků. Akce začne ve čtvrtek a potrvá až do neděle. V okolí bude omezená doprava. Některé silnice budou zcela neprůjezdné. Ubytovací zařízení v okolí už jsou v termínu závodů víceméně obsazená, především na víkend. Podle prezidenta biatlonového svazu Jiřího Hamzy jsou vstupenky téměř vyprodané, nízké stovky zbývají na neděli.
15:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Udělá vlny a vytvoří si tak prostor k vyjednávání, říká o Trumpovi Červený

Prezident USA Donald Trump vyjednává stejným způsobem po několik desítek let, myslí si místopředseda sněmovního hospodářského výboru Igor Červený (Motoristé). Trump podle něj postupuje stejně i v případě Grónska. „Udělá vlny, vytvoří si prostor pro vyjednávání a pak v klidu zasedne a dojedná to,“ prohlásil poslanec vládní strany v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Kouzlo spočívá podle Červeného v tom, že se protistraně předem neprozradí, jakým způsobem se bude vyjednávat.
před 2 hhodinami

Senát se postavil proti rušení televizních a rozhlasových poplatků

Senát se ve středu postavil proti rušení rozhlasových a televizních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. V přijatém usnesení vyzval vládu, aby upustila od „destrukce“ systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje už víc než třicet let. Senátoři míní, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027.
18:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Senátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát vybral Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou jako kandidáty na ombudsmana, vybírat z nich bude sněmovna. Dále souhlasil s dalším působením Česka v takzvané koalici ochotných. Na rozdíl od sněmovny odsoudil protiukrajinské výroky šéfa SPD Tomia Okamury. Horní komora se usnesením rovněž postavila proti rušení televizních a rozhlasových poplatků.
03:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...