Green Deal je hrubě nedopracovaná záležitost, říká Janišová za Demokratickou stranu zelených

8 minut
Rozhovor s kandidátkou do Evropského parlamentu Hanou Janišovou
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky Demokratické strany zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT Hana Janišová podporuje pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Za stěžejní téma považuje mimo migraci, válku na Ukrajině a přijetí eura také ochranu práv zvířat.

První otázka míří k hodnocení dvaceti let členství České republiky v Evropské unii. Jaké je vaše hodnocení?

Já bych řekla, že nic není zadarmo. Protože samozřejmě na jedné straně nám to pomáhá udržet se v rámci určitého společenství, udržet si svoji pozici vůči zbytku světa. Na druhé straně to s sebou přináší určitá omezení, především třeba co se týče našich výrobků a podobně nebo dodržování určitých pravidel a podobně. Ale znovu, nic není zadarmo.

Která tři témata jsou z vašeho pohledu stěžejní v těchto evropských volbách?

Já bych to trošičku otočila. Já si myslím, že obecně tři stěžejní témata jsou pochopitelně migranti, válka na Ukrajině a potom přijetí eura. Ale za mě osobně a za stranu, za kterou kandiduji, jsou to bezesporu práva zvířat.

Když jste zmínila euro, tak přijmout, nebo nepřijmout v České republice?

Můj osobní názor je, že ano, přijmout. Protože jednak, když bylo přijato euro na Slovensku, ačkoliv byly různé prognózy na téma, jak jim to rozvrátí hospodářství a podobně, tak nic podobného se nestalo. A zadruhé se domnívám, že jestliže je společenství, jako je Evropská unie, pak by mělo mít jednu měnu.

Když jste zmínila ty priority nebo ta hlavní témata v předvolební kampani, zkusme to přenést do toho, co byste chtěli v Evropském parlamentu prosazovat a čemu byste naopak chtěli bránit?

Já budu poněkud monotématická. Pochopitelně bychom chtěli prosazovat daleko větší zaměření na práva zvířat. Samozřejmě vím, že Evropský parlament již přijal nějaké zákony, balíček opatření a podobně. Nicméně, domnívám se jednak, že je to krásnými slovy napsáno něco, co není úplně potom příliš prosaditelné do praxe, respektive ne všechno z toho. A zadruhé bych ráda našla nějakou cestu, jak to, co se v Evropském parlamentu podaří, řekněme a doufejme, uplatnit nebo vytvořit, aby bylo pak přenositelné na ostatní státy Evropské unie.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat?

Domnívám se, že v tuto chvíli, v této politické situaci, je potřeba takzvaně zatáhnout za ruční brzdu. Ale na druhé straně, obecně si myslím, že ano, ale až se vyjasní určité další vztahy.

Které?

No především válka na Ukrajině a samozřejmě migranti jsou také velké téma. Ale tam si myslím, že to není takový problém. Tam je potřeba si jasně stanovit, co by se mělo dělat a jak by se k nim mělo přistupovat.

To už se dotýkáme azylové migrační politiky. Nedávno schválený migrační pakt, jak ho hodnotíte? Je to něco, co bude v praxi fungovat? Co je dostatečné, nebo ne?

Já se opět domnívám, že je to schválený soubor věcí, které se dají těžko uplatnit v praxi. Myslím si, že především by nejen Evropská unie, ale jednotlivé státy měly dbát na to, aby mezi migranty byli, ne zejména, ale určitě pouze lidé – když nepočítám matky s malými dětmi – dospělí pracující jedinci, kteří by pracovali, kteří by přinášeli něco nejen sobě, ale i té zemi, do které migrovali.

Zásadní v tomto kontextu jsou pravidla mezinárodní ochrany, která jsou dána mezinárodním právem.

Ano, ale já si myslím, že úplně nerozlišují státy, které jsou na vnějším okraji Evropské unie, a na ty, které jsou uprostřed. Tyto státy se na to dívají každý svým pohledem a každý jinak.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině?

Domnívám se, že zcela určitě, protože Ukrajina bojuje v tuto chvíli za nás. Myslím si, že není možné věřit tomu, že Rusko by se zastavilo na Ukrajině, pokud by ji dobylo.

Jak tedy pomáhat? Jakými způsoby?

Všemi, kterými můžeme. To znamená v tuto chvíli zřejmě především finančně a zbraněmi.

Jak zásadní v tomto kontextu je česká muniční iniciativa? Zrovna ve čtvrtek chválená americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem.

Dívala jsem se teď chviličku na přenos. K tomu nemám úplně přesně co říct, ale moje niterné přesvědčení je, že pomáhat musíme.

Jaký je váš postoj ke Green Dealu? K jeho stávající podobě?

Myslím si, že je to hrubě nedopracovaná záležitost, která se nedá uvést do praxe. Například otázka zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory k roku 2035 není reálná. Není to reálné, protože třeba pro elektromobily neexistuje takové zázemí, aby bylo možné na ně plně přejít. V tu chvíli si myslím, že pokud by k tomu došlo a skutečně se to prosazovalo v praxi, tak nastane kolaps v dopravě.

Takže je potřeba Green Deal změnit?

Myslím si, že je potřeba Green Deal dopracovat a dovést ho k tomu, aby skutečně do praxe uveditelný byl. V severním Německu se pustili masivně do zavádění elektromobilů a výsledek je ten, že jestliže někdo chce tím elektromobilem dojet do vedlejšího státu a je zima, tak se musí obléct, jako by byl na horách a lyžoval, protože jinak se nezahřeje. Protože ho nemůže dostatečně nabít a současně dojet a současně se ohřát.

Česká republika se v budoucnu stane takzvaným čistým plátcem, což znamená, že bude více přispívat do rozpočtu Evropské unie než čerpat z fondů. Jak byste to vysvětlila občanům České republiky coby poslankyně Evropského parlamentu?

Já se domnívám, že to není úplně správně. Ale v případě, že to nastane, tak jim budu muset zřejmě vysvětlit to, že je to nutnost a že se s tím nic nedá dělat.

Proč to není správné?

Protože si myslím, že jsme dosud nečerpali z fondu Evropské unie tolik, aby se to teď dalo otočit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
06:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánovčera v 20:17

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánovčera v 19:44

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánovčera v 18:48
Načítání...