Generální štáb slaví 90 let, podle Klause v dobré kondici

Praha - Prezident Václav Klaus, náčelník generálního štábu Vlastimil Picek a ministr obrany Martin Barták dnes na oslavách 90. výročí generálního štábu připomněli, že armáda má za sebou spletitou historii, která odráží dějiny Československa a později České republiky. Současná armáda je podle nich schopna plnit službu, kterou od ní stát potřebuje. U příležitosti výročí je až do pátku na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích k vidění výstava mapující  historii generálního štábu.

Podle Klause generální štáb a celá armáda prožily „krkolomný vývoj“ s řadou historických oklik. „Jsem nicméně pevně přesvědčen o tom, že se naše armáda dostala dnes do dobré kondice a je schopna plnit úkoly, které jsou na ni kladeny,“ prohlásil Klaus před nastoupenými jednotkami generálního štábu a bojových praporů.

Bezpečnostní složky jsou podle ministra i v době ekonomické krize „posledním a hlavním pilířem“, který je schopen bránit občany země. „Doufám, že si to všichni uvědomujeme, že jsme to ukázali například při nedávných povodních a událostech podobného typu a že armáda zůstane alespoň v té formě, v jaké je, a bude se na ni myslet,“ řekl Barták.

3 minuty
Reportáž Veroniky Kabátové
Zdroj: ČT24

Picek připomněl, že armáda sehrála klíčovou roli už při zrodu samostatného Československa. „Byli to čeští a slovenští vojáci a legionáři, kteří měli naprosto zásadní podíl na uznání naší svébytnosti zahraničními mocnostmi,“ řekl. Upozornil také na to, že ve 30. letech byla československá armáda jednou z nejlépe vyzbrojených a vycvičených armád v Evropě. V současných podmínkách se podle něj snaží armáda i s omezenými finančními prostředky plnit své úkoly a závazky vůči zahraničním partnerům. „Byla by strašná škoda tu armádu dále limitovat,“ doplnil ho Barták.

Historie plná úspěchů i deziluzí

U zrodu československého generálního štábu v roce 1919 stála Francouzská vojenská mise vedená generálem Pellém. Ten se stal také prvním náčelníkem generálního později hlavního štábu československé branné moci. Velitelská místa se do českých rukou dostala až v roce 1926 nařízením prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Ve 30. letech pak začala rozsáhlá reorganizace armády, která je výrazně zkvalitnila a posílila. V září 1938 podepsali zástupci Velké Británie, Německa, Francie a Itálie mnichovskou dohodu a k boji připravená a odhodlaná armáda musela ustoupit.

Obnova československé armády začala až po skončení druhé světové války. Po únoru 1948 přišlo ale období perzekuce. Ze 13 tisíc důstojníků jich byly 4000 propuštěny, tisícovka odsouzena k odnětí svobody, 500 odesláno do táborů nucených prací a 28 popraveno. „Největší mezník byla nejen sametová revoluce, ale 1. leden 1993. Od té doby píšeme novodobou historii naší armády,“ poznamenal Picek. Dalším velkým mezníkem byl rok 2005, kdy se armáda stala profesionální. V současnosti čeští vojáci působí v zahraničních misích ISAF v Afghánistánu a KFOR v Kosovu.

  • Vlastimil Picek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/955/95470.jpg
  • Československé legie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/494/49369.jpg
Načítání...