Forejt je kvůli mrtvici v nemocnici. Zpráva o jeho úmrtí ale byla mylná

Bývalý ředitel protokolu prezidenta republiky Jindřich Forejt nezemřel. O jeho úmrtí původně informovali bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) i mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. Oba však později informaci změnili, dementovala ji motolská nemocnice a také agentura ČTK uvedla, že informace o úmrtí byla mylná.

Jindřich Forejt nastoupil do čela odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky v roce 2004 po dvou letech práce na Hradě a rok poté, co se hlavou státu stal Václav Klaus. Jako jeden z mála vedoucích úředníků zůstal ve funkci i po roce 2013, kdy Klause vystřídal Miloš Zeman. Jako šéf protokolu se podílel na organizaci návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v roce 2009 nebo summitu Obamy s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem o rok později.

Václav Klaus o něm v roce 2013 prohlásil, že byl „nejlepší protokolista, jakého za sto let tato země měla“. Jeho působení ale provázely některé otazníky. Objevily se pochybnosti o jeho vzdělání, Lidové noviny psaly o tom, že se nepodařilo dohledat doklad o tom, že by studoval na mnichovské univerzitě. Poněkud posměšně jako o „Forejtu Gumpovi“ se o něm hovořilo v souvislosti s tím, že se jako šéf protokolu objevoval na snímcích po boku státníků, kteří navštívili prezidenta republiky. Na Forejtovu hlavu nakonec padla i vina za to, že se Miloš Zeman zpozdil, když v roce 2016 cestoval na pohřeb prvního slovenského prezidenta Michala Kováče.

Konci Jindřicha Forejta na Hradě v prosinci 2016 předcházela i kontroverze s neudělením vyznamenání Jiřímu Bradymu, přeživšímu holocaustu, který tvrdil, že mu právě Forejt volal, že dostane medaili, kterou mu prezident nakonec neudělil. Miloš Zeman také tvrdil, že mu Forejtův odbor dodal mylné informace, na jejichž základě prezident tvrdil, že na ceremoniál 28. října nepřišel tehdejší americký velvyslanec Andrew Schapiro, což bylo záhy vyvráceno. Brzy poté se ještě objevilo kompromitující video. I když jeho pravost nebyla nikdy potvrzena, Forejt z Hradu odešel, vysvětloval to však osobními a také zdravotními důvody.

Před jeho odchodem z prezidentské kanceláře hovořil Miloš Zeman o tom, že by chtěl z Forejta mít ambasadora při Svatém stolci. V roce 2015 jej dokonce prezident představil papeži Františkovi s tím, že doufá, že jde o „budoucího velvyslance ve Vatikánu“. Tím se však nakonec nestal. Do roku 2017 byl zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí, poté začal pracovat v Institutu Václava Klause.

Rodák z Karlových Varů Jindřich Forejt prodělal ve svých 43 letech mrtvici. Skončil v motolské nemocnici, kde podle prvních informací následkům podlehl. Nemocnice to však později vyvrátila a také mluvčí Hradu, agentura ČTK i Daniel Herman informovali, že se tak nestalo. Herman uvedl, že zprávu „obdržel od společného známého“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 6 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 8 hhodinami
Načítání...