Kromě prezidentského veta novely školského zákona přehlasovali poslanci také Senát a schválili novelu zákona o trestní odpovědnosti firem. Neprošel tak návrh na odstranění pasáže, podle níž by mohla být společnost trestní odpovědnosti zproštěna, pokud vynaložila veškeré možné úsilí, aby spáchání protiprávního jednání zabránila.
Jedna z prvních firem, která doplatila na trestní stíhání, byla Lax Prag. Sídlila v Zaječicích u Pyšel a zabývala se spravováním nemovitostí a zprostředkováváním služeb. Jenže podle soudu také krátila daně.
Celá společnost jako právnická osoba proto skončila před soudem. Před dvěma lety ji Okresní soud v Benešově zrušil. „Obžalovaná společnost byla odsouzena za přečin krácení daně, poplatku a jiné podobné platby k trestu zrušení právnické osoby,“ uvedla mluvčí Krajského soudu Praha Ludmila Molišová.
Firma PSJ z Vysočiny se naopak podle soudu stala obětí šikanózních insolvenčních řízení. Po jiné společnosti už vysoudila omluvu. „Věříme, že tento precedens pomůže i dalším, obdobně postižených společnostem,“ doufá mluvčí PSJ Miroslav Fuks.
Zákon podle vládního návrhu nově stanoví, že společnosti budou moci být stíhány za všechny trestné činy kromě těch, jež budou výslovně vyloučeny. Nyní je tomu naopak. Novela tak trestné činy právnických osob rozšiřuje například o pletichu v insolvenčním řízení nebo dražbě, dále o sjednání výhody při veřejné zakázce, padělání peněz či veřejné listiny, o mučení nebo pomluvu.
Firma se vyviní, když se vynasnaží činu zabránit
Spor mezi oběma komorami parlamentu nastal kvůli paragrafu, který se nazývá vyvinění. To nastane v případě, že společnost vynaloží veškeré úsilí, aby protiprávnímu jednání zabránila.
„Vyžaduje to větší odpovědnost státních zástupců sehnat všechny důkazy, tedy i ty, které jsou ve prospěch právnických firem,“ vysvětlovala ve sněmovně členka Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marie Benešová (ČSSD).
Senátoři jsou naopak přesvědčení, že novela obsahující vyvinění nebude mít smysl, a varují, že by mohlo dojít k zastavení letitých trestních stíhání. Jako příklad uváděli Agrotec ze skupiny ministra financí Andreje Babiše (ANO) Agrofert, který je stíhaný v případu zakázek České pošty, a Metrostav stíhaný v korupčním případu kolem exhejtmana Davida Ratha.
„Takovéto ustanovení jde proti záměru vlády zpřísnit trestní postih právnických osob, protože tento trestní postih nejen nabourává, ale i popírá smysl trestního postihu právnických osob,“ oponoval senátor Miroslav Antl (nestraník za ČSSD).
Kromě nesouhlasu s vyviněním chtěli senátoři mezi trestné činy, za něž by mohly být odpovědné firmy, zařadit i účast na sebevraždě. Antl uvedl, že takové případy nejsou z principu vyloučeny. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) se k senátním úpravám novely postavil neutrálně. „Obě varianty budou dobrými variantami,“ řekl k návrhům dolní i horní komory.
Pro úpravu horní komory hlasovalo 25 ze 150 přítomných poslanců, 115 jich bylo proti. Původní sněmovní verzi, pro niž se v dolní komoře muselo najít nejméně 101 hlasů, pak podpořilo 134 ze 153 přítomných poslanců. Proti jich hlasovalo 14.
