Do konce září je možné změnit zdravotní pojišťovnu. Loni tak učinilo 150 tisíc lidí, v prvním letošním termínu 46 tisíc. Někteří však pojišťovnu změnili, aniž by sami chtěli. Kdo a jak je přeregistroval, se nedozvěděli. Externí náboráře přitom zákon zakazuje.
Lukáši Vocáskovi jednoho dne do poštovní schránky přišla kartička od nové pojišťovny. Obsahovala jeho jméno i rodné číslo. „Bral jsem to jako předběžnou nabídku. Tak jako se posílají reklamní letáky,“ vzpomněl si Vocásek. Následně mu zavolali ze staré pojišťovny, proč od nich odchází. Tak se dozvěděl, že je přeregistrovaný.
Jak se to stalo, doteď neví. „Nebyli mi schopni říct, jak je to možné. Neukázali mi ani můj podpis,“ zlobí se Vocásek. „Pokud by se pojištěnec dozvěděl, že za něj zdravotní pojišťovnu změnil někdo jiný, jedná se o podvod,“ upozornil specialista na zdravotní právo z PwC Legal Ondřej Dostál.
To ale společnost, v jejíž evidenci se pan Vocásek ocitnul, odmítá. „Já si tyto záležitosti nedokážu racionálně vysvětlit. Nejpravděpodobnější bývají teorie, že to může podepsat třeba i v dobré víře rodinný příslušník,“ uvedl mluvčí OZP Mario Böhme.
„Problém se opakuje už několik přeregistračních termínů. V tom posledním je to zatím zhruba padesát až pětapadesát lidí v Praze a okolí,“ doplnil čísla mluvčí VZP Oldřich Tichý. Většina z nich, včetně Lukáše Vocáska, požádala o zrušení přestupu.
