Sociální demokracie nikdy neutrpěla tak drtivou porážku jako v minulých parlamentních volbách a nyní probíhá uvnitř strany těžký zápas o budoucí profil strany, který může trvat roky. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedl bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD). ČSSD podle něj vstupem do koalice s hnutím ANO upřednostnila zájem České republiky. Špidla souhlasí s názorem, že současná menšinová vláda je nejmenší zlo.
Andrej Babiš získal důvěru až po 264 dnech a stal se tak (českým) rekordmanem. Nejméně času – 53 dnů – potřeboval k sestavení vlády sociální demokrat Vladimír Špidla. Ve čtvrtek to bylo 16 let od chvíle, kdy ho prezident Václav Havel jmenoval premiérem. Jaký pocit jste si odnesl z noci na čtvrtek, kdy se hlasovalo o vládě?
Je to typická menšinová vláda, jež vznikla nad parlamentem, na základě geometrie, kterou stanovili voliči. To, že vznikají menšinové vlády, není nic neobvyklého. To, že komunisté hlasují přímo pro vládu, to už v našich poměrech neobvyklé je. Myslím si, že to je i neobvyklé ve vztahu ke komunistům, protože hlasují pro vládu, jejíž představitel je velkopodnikatel, což je jistě z ideologického hlediska neobvyklé.
Je to selhání pana Babiše, že neoslovil ostatní strany s dostatečně dobrou nabídkou, nebo je to selhání stran, že s ním nechtěly jít do vlády a umožnily tedy podporu ze strany komunistické strany?
Vždycky je nejvíc odpovědný ten, který je momentálně nejsilnější. Největší prostor pro jednání měl nepochybně Andrej Babiš a podle všeho ani nezamýšlel vytvořit jakoukoliv většinovou vládu a směřoval k menšinové vládě. Pravděpodobně chtěl (vládnout) jenom sám, to se nepovedlo, tak alespoň s jedním partnerem.
Jako člověk, který kdysi vedl sociální demokracii, vnímáte to jako službu vlasti ze strany sociální demokracie, nebo to berete jako možný kalkul, který říká, že je lepší být ve vládě než mimo ni?
Samozřejmě každé takovéto rozhodnutí je neobyčejně komplexní a také tam hraje roli situační kalkul. Ale nejlépe to vyjádřil poslanec Onderka, který prohlásil, že z jeho hlediska je to nejmenší zlo, které by mohlo vzniknout, na základě toho, jak voliči rozdali volby.
A co by bylo to větší zlo? Vstup SPD do vlády?
Myslím si, že z hlediska sociální demokracie by to byla jakákoliv ostře pravicově orientovaná vláda.
Nebude to pro sociální demokracii špatné u dalších voleb v tom smyslu, že sice byla ve vládě několik let za velmi slušného hospodářského růstu, a stejně dostala ve volbách tak málo procent, a teď voliči si budou moct říct – máme tady stranu, která umožnila to, že komunisti se podílejí víceméně na moci?
Odhadovat, jaké budou důsledky ve volbách, je opravdu prakticky nemožné a neexistuje na to žádná metoda. Sociální demokracie jednoznačně upřednostnila v tomto směru zájem republiky, aby vůbec vznikla nějaká vláda, protože bez vlády je každá země velmi oslabená.
Takže zájem republiky spíš než zájem sociální demokracie?
To si myslím, že ano, protože argumenty, které jste říkal, které signalizují nebezpečí oslabení sociální demokracie, ty samozřejmě zaznívaly a nakonec převážil argument odpovědnosti.
Jedna věc je potenciální oslabení sociální demokracie, druhá věc je to schizma ve vedení sociální demokracie, kdy máme pana Hamáčka a pana Zimolu, kteří reprezentují různé proudy. Ne že by tam dřív nebyly různé názorové proudy. Jak se díváte na to? Není tohle další hřebík do rakve sociální demokracie?
Vy jste popsal normální stav a v tomto normálním stavu sociální demokracie je 140 let, takže si nemyslím, že vnitřní debata je problém, protože situace je komplikovaná. Pro sociální demokracii bude velmi potřebné jasně definovat svůj profil, znovu se najít tak, aby to bylo pro voliče zřetelné. Protože to, co já jsem zaznamenal ve volební kampani, je, že mi čas od času lidé říkali: „My vlastně nevíme, koho volíme v případě sociální demokracie.“ Takže vnitřní debata nás spíš posiluje a je to obvyklý stav.
Máme tady například krajskou organizaci v Plzni, která vyzvala Milana Chovance, aby nehlasoval pro vládu, ten nehlasoval pro vládu. Přes to, že existovala jakási listina, podpisy pro to, že sociální demokraté budou pro vládu hlasovat. Tohle je možná náznakem toho, že tam existuje – a vlastně referendum to ukázalo také, že tam existuje podstatný proud, který nechce být ve vládě s komunisty.
Ale samozřejmě. Myslím si, že ta základní formulace je, že nechce být ve vládě s Andrejem Babišem.
Byť oficiální zdůvodnění byla právě přítomnost nebo podpora ze strany komunistů.
To je ten nejpodstatnější argument. Ale to, že sociální demokracie momentálně prožívá velmi těžký vnitřní zápas, je pravda. A bude trvat docela dlouho, než se věci opravdu prodiskutují a stanou se základnou pro nějaký spolehlivý a dlouhodobý postoj.
Teď má sociální demokracie velmi složitou úlohu vydiskutovat a zvládnout své vnitřní problémy a současně vytvořit zřetelný politický profil. Podívejte, to vládní prohlášení je strašně abstraktní a každá z věcí se bude muset velmi ostře interpretovat, například důchodová reforma. Tam je formulováno, že bez zbytečných řečí. To je malý obsah pro důchody.
Byla sociální demokracie od listopadu 1989 v komplikovanější situaci než teď?
Ne, to nebyla, protože nikdy neutrpěla tak velkou porážku. To je ten problém. To je ten základ. Ano, byli jsme taky tak slabí, to je pravda, utrpěli jsme velké porážky, mimo jiné když byl Miloš Zeman předsedou strany, tak jsme ve volbách v Senátu měli jednou jednoho senátora, podruhé žádného. Čili utrpěli jsme velké dílčí porážky, ale takovouto velkou doposud ne, a to má samozřejmě důsledky. A když se podíváte do politických dějin, tak než se z toho jakékoliv hnutí dostane, zabere to v podstatě roky.
