Praha - Sedm bývalých ministrů životního prostředí v čele s Ladislavem Mikem poradili ministrovi Tomáši Chalupovi (ODS) v otevřeném dopise, aby o případném kácení v nejcennějších místech Šumavy rozhodl na základě odborných názorů, nikoli politicky. Recepty ředitele parku Jana Stráského podle nich nesou velká rizika. Ministr má na základě analýz rozhodnout o kácení v nejvzácnějších partiích národního parku v nejbližších dnech.
Kácení stromů napadených kůrovcem v podmínkách horských smrčin podle bývalých ministrů vedou ke vzniku holin, což se jasně potvrdilo v devadesátých letech. Přitom jsou podle odborných studií ekologické důsledky holin nesrovnatelně horší než v lesích s uschlým, ale ponechaným stromovým patrem.
„Naopak je pochopitelné, že se tento postup bude aplikovat po obvodu parku, tak aby nebyly ohroženy sousední porosty. Rádi bychom upozornili i na to, že možná nechtěným důsledkem kácení v centrálních částech parku může být otevření těchto ploch ekologicky neudržitelným investičním projektům, které by mohly dlouhodobě nebo i definitivně nejcennější partie šumavské přírody narušit či zničit,“ napsali spolu s Ladislavem Mikem exministři Bedřich Moldan, Libor Ambrozek, Petr Kalaš, Martin Bursík, Jan Dusík a Rut Bízková.
Za mimořádně nebezpečné považují exministři použití insekticidů k hubení kůrovce. „Ostatně je zákonem explicitně zakázáno a je možné ho použít jen zcela mimořádně, lokalizovaně a po výjimce, kterou může udělit ministerstvo,“ uvádějí autoři dopisu s tím, že na Šumavě je použití těchto chemikálií extrémně riskantní. Při navrženém rozsahu a způsobu použití nelze totiž zajistit, aby chemikálie nezabíjely také ostatní druhy hmyzu a dalších bezobratlých živočichů, z nichž někteří patří mezi největší vzácnosti šumavské přírody.
Do třetice se exministři obávají dosazování sazenic stromů v odumřelých částech lesa. Napomoci urychlení návratu k původní druhové skladbě totiž může jen za předpokladu, že bude použito v nižších polohách, ne ale v oblastech horských smrčin ve vyšších nadmořských výškách. Dosázením sazenic smrku na volná místa by se nestalo nic jiného, než že by vyrostly stejnověké porosty, jako člověk vytváří v hospodářských lesích, se všemi riziky s tím spojenými, upozorňují.
Chalupovi předchůdci věří, že je na něj vytvářen „extrémní tlak“. „Chceme vyjádřit podporu pro uvážené, vědou podložené a dlouhodobě udržitelné rozhodnutí, učiněné na základě důkladného posouzení možných negativních dopadů jak z hlediska národní ochrany přírody, tak i z hlediska evropské legislativy,“ uvádějí. Nejde přitom podle nich o vyloučení lidí ani zájmů a potřeb místních obyvatel z území parku, ale o nalezení správného poměru mezi nimi a zachováním přírody a přirozených procesů, které jsou největší hodnotou Šumavy a které zejména ji činí tolik atraktivní pro lidi.
