Evropská unie je mrtvý projekt, říká Vrabel z Česká republika na 1. místě!

12 minut
Lídr kandidátky Česká republika na 1. místě! Ladislav Vrabel
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Česká republika na 1. místě! a předseda hnutí Ladislav Vrabel má za nejdůležitější téma těchto voleb do Evropského parlamentu mír v Evropě. Ačkoli zásadně odmítá poskytování zbraní Ukrajině, kterou napadlo Rusko, nebrání se humanitární pomoci ukrajinským občanům nebo uprchlíkům. EU samotnou má za mrtvý projekt, který by se měl změnit na čistě ekonomické uskupení států.

Jak hodnotíte dvacet let našeho členství v Evropské unii?

Za mě je to docela katastrofa, abych se přiznal. My jsme do Evropské unie šli s tím, že nám říkali, že to pro nás bude znamenat, že budeme ve společenství zemí, které jsou svobodné, a budeme díky tomu mít výhody. Že budeme svobodně obchodovat, že budeme svobodně cestovat, lidi budou moct jet třeba za prací nebo se stěhovat po Evropské unii. Ale to, co z toho vzniklo, tak jak to vidím, je nějaký politický moloch, který nám na ekonomické úrovni rozděluje peníze na to, co můžeme dělat, co nemůžeme dělat, to znamená skrze dotace. V podstatě řídí ekonomiku, to znamená, my jsme se posunuli z toho volného trhu, který měl být, někam do centrálně řízené ekonomiky, která nefunguje.

Na úrovni politické jsme ztratili svobodu. Vidíte to sám třeba v oblasti energetiky, má to být v naší kompetenci, ale náš premiér říká: musíme počkat na celoevropské řešení. Do toho dostáváme v rámci migrace z Evropy tu dočasnou ochranu, kterou jsme tady přijali pro Ukrajince, to je také z dílny Evropské unie. Takže to, že se z České republiky stalo Česko-Ukrajinsko, je z velké části také z dílny Evropské unie.

Co se týče hospodářství, skoro žádné podniky nám už dneska nepatří, Česká republika je rozkradena. A když se podíváme na Evropskou unii, protože jsem žil v Británii, žil jsem v Německu, hodně cestuju po Evropě, tak když se podívám na Evropu, tak se dneska stává takovým skoro už chalífátem, nebo je na cestě k tomu, aby se z ní stal chalífát. To, co nám dnes Evropská unie nabízí, je, aby Česká republika v podstatě skončila tak, jak jsme ji doteď znali. Takže za mě to je katastrofa.

Vy říkáte, že se Česká republika v mnoha ohledech vzdala své suverenity. V podstatě to udělala dobrovolně, čili je na místě z toho vinit nějakým způsobem Evropskou unii, nebylo to dobrovolné české rozhodnutí?

Ne. Řekněme si, co to je Evropská unie. Evropská unie není něco, co by mělo existovat. To měla být jenom dohoda zemí, ne nový subjekt, a on z toho vznikl nový subjekt. Takže původně to měla být dohoda mezi státy a teď vznikl nový subjekt. Takže za mě by tenhle subjekt měl skončit a měli bychom se zase vrátit k tomu, že jsme samostatné státy, které mají mezi sebou nějaké dohody. Ty dohody mohou samozřejmě být buď uzavřené na bilaterálních úrovních, jedna země s jednou zemí, nebo i na úrovni sedmadvacítky, to není problém, ale musí to být férová dohoda mezi všemi zeměmi, ne nový politický subjekt.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

V tuhle chvíli je to mír. Rozhodně je to otázka toho, co se děje na Ukrajině, co se týče Evropské unie, protože vidíte, že v podstatě globalisté, kteří pronikli jak do vlády Spojených států, tak do vlád ostatních západních zemí, i do vlády České republiky, rozdmýchávají konflikt s Ruskou federací. Ukrajina je tam jako prostředník a Evropa je tam také jako prostředník.

Promiňte, ale v tom konfliktu bylo agresorem Rusko. Máte pocit, že někdo na Západě rozdmýchával konflikt?

To s vámi vůbec nesouhlasím, protože než začal konflikt na Ukrajině v roce 2022, tak lidi jako třeba američtí senátoři, politici jezdili na Ukrajinu a třeba Lindsey Graham tam v roce 2016 tvrdil a sliboval Ukrajincům, že budou brzy válčit proti Rusku, takže to vůbec není tak, že by to přišlo ze strany Ruska na Ukrajinu.

Rusko vpadlo na Ukrajinu, tak to prostě je.

Ano, to nezpochybňuju, ale ten, kdo rozehrával ten konflikt politicky, byl samozřejmě Západ.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Pokud ano, jakým způsobem?

Podívejte, to je složitá otázka. My jsme v České televizi a moc děkuju za to, že tady můžu vystoupit, protože jsem tady dneska poprvé, tohle je moje poprvé. Před rokem a půl sem šlo čtyřicet tisíc lidí, abych tu mohl vystoupit, dneska jsem pozvaný, tak jsem moc rád, také jsem natáčel Politické spektrum, takže za to moc děkuju těm lidem, kteří mě sem v podstatě dostali, oni vyhráli.

A tohle je právě ta složitá otázka, protože v tom roce 2022 jsem osobně jel 4. března na hranice Slovenska a Ukrajiny. Tenkrát jste říkali v televizi, že tam jsou ženy a děti, že tam trpí, tak my jsme vzali autobus a jeli jsme pro ty maminky s dětmi, přivezli jsme je do České republiky a na Slovensko, chtěli jsme jim pomoct. Ale jak říkám, jsme v České televizi a tady pomoct Ukrajině znamená něco úplně jiného. Tady pomoct Ukrajině znamená posílat tam zbraně, aby tam umírali další lidé. Takže co se týče pomoci Ukrajincům, s tím že mají strach z války, že mají nějaký nedostatek: ano, samozřejmě, to jsem dělal a to je v pořádku, pomáhat lidem. Ale pomáhat tomu ukrajinskému fašistickému režimu tím, že mu budeme dodávat zbraně...

Proč míníte, že ukrajinský stát je fašistický? To tvrdí Rusko.

Ne, podívejte, to si musíme říct, co je nacistický a co je fašistický. Jestli rozděluji lidi podle toho, k jakému patří národu, a potom pejorativně hovořím o nějakém národu, tak to je podle mě rozdělení na základě národa, nacie, a to je nacismus. A jestli o nějakém národu říkám, že je buďto vyvolený, anebo že je špatný, tak to je u mě nacismus.

A teď mluvíte o ruské rétorice? Teď jsem se ztratil...

Nechte mě domluvit, snažím se vám to vysvětlit. A pokud k tomu použijete stát, státní složky a armádu, jako třeba pluk Azov – v roce 2018 americký Kongres rozhodl o tom, že zastavuje dodávky zbraní pluku Azov, protože ho považuje za neonacistický. Za mě to je neonacistický, nacistický pluk, a ten se stal součástí státní armády Ukrajiny. Proto ten režim považuju za fašistický. To znamená – pomáhat Ukrajině, Ukrajincům ano, ale ne ukrajinskému režimu tím, že bychom tam dodávali zbraně. To je můj názor.

Měla by se Evropská unie dál rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Jak už jsem řekl, co mě se týče, tak považuji Evropskou unii za mrtvý projekt. Podívejte se, Evropská unie je opravdu na cestě k tomu, aby se z ní stal nějaký chalífát. Ve Francii máme skoro počátek občanské války, v Británii se holky v některých městech bojí vyjít ven, v Německu taky.

To znamená, za mě by se Evropská unie měla rozpadnout. A ona má k tomu nakročeno, aby se Evropská unie rozpadla. Takže pro mě Evropská unie by neměla přijímat další členské státy, ale měla by přemýšlet nad tím, jak se buď okamžitě zreorganizovat, zreformovat, aby se vrátila zpátky k tomu, že budou jednotlivé země suverénní a bude tam nějaký obchod mezi nimi, abychom se vrátili k tomu ekonomickému modelu a ztratili jsme ten politický nesmysl, že někdo za nás rozhoduje, anebo prostě dojde k rozpadu Evropské unie a potom předpokládám, že by bylo pro Českou republiku nejlepší co nejrychleji vystoupit.

Jestliže považujete Evropskou unii za mrtvý projekt, proč kandidujete do Evropského parlamentu?

Podívejte, v Evropském parlamentu jsem už několikrát vystupoval, protože jsem tam byl pozvaný zahraničními, ne českými, evropskými poslanci. Mluvil jsem tam o korupci v oblasti vakcín, nákupu a distribuci vakcín proti covidu, jakým způsobem se vytvářel strach i v těchto médiích, aby se přikrylo to, že se budou nakupovat vakcíny bez výběrových řízení a pak se v podstatě vylévaly za miliardu měsíčně do kanálu.

To samé se děje teď, co se týče Ruska a Ukrajiny, zase tady strašíme, strašíme, strašíme a nakupujeme za stovky miliard zbraně, zadlužujeme v podstatě naše vnuky. Takže to jsou věci, které jsem už řešil v Evropské unii a budu je tam řešit dál. Ale také jsem mluvil o svobodě slova v Evropské unii, protože v České republice zavíráme lidi za to, že říkají, co si myslí, takže to si myslím, že je obrovský problém. Takže proto kandiduji do Evropského parlamentu, abych pokračoval v tom, co jsem tam začal dělat, abych spolupracoval dál s těmi evropskými poslanci, se kterými už spolupracuju nějakou dobu, a abych prostě pokračoval v těchto věcech.

Jak hodnotíte reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?

Jsou to takové líbivé věci, které se říkají lidem, ale ve skutečnosti to nefunguje. Když se člověk jede podívat jinam, my jsme byli nedávno kupovat auto v Británii, přijeli jsme trajektem do Francie, zaparkovali jsme na velkém parkovišti, šli jsme nakoupit za bílého dne do obchodního domu a migranti nám tam začali vykrádat auto, ve kterém jsme seděli.

Takže ta migrace je prostě něco, o čem se sice hezky může mluvit, ale dokud se nezačnou ti migranti, dokud tedy ještě nemají evropské pasy, vracet do zemí původu, tak se z Evropy stane chalífát. Prostě ta kultura je jiná a ta kultura je dominantní a stejně tak, jako třeba tu dnes máme spoustu Ukrajinců, což sice samozřejmě znám některé, mám v rodině taky, je to v pořádku, a někteří jsou dominantní, mají jinou kulturu a dělá to problém. U té islámské komunity to vidíme na těch teroristických útocích každou chvilku. Kolik stovek lidí zemřelo kvůli tomuto islamismu? Takže za mě to politické řešení nefunguje a musí se najít radikální politické řešení, opravdu tak, jak to říká Geert Wilders delší dobu, i další jiní politici, je potřeba ty lidi přesouvat, pokud je to možné, ty uprchlíky zpátky do jejich zemí.

A víte co, podle mě s migrací to takhle je. Teď si vezměte, kdyby z České republiky masivně začali odjíždět lidi, tak o ně Česká republika přijde, o dobré lidi. Pro ty lidi, pro tu zemi je vždycky lepší, aby ti lidé zůstali u nich. A pro ty lidi je to taky lepší, protože jsou tam, kde mají svoje kořeny. Takže migrace za mě je problém a je třeba tohle řešit.

Další věc: Green Deal, plán Evropské unie na záchranu klimatu. Podporujete ho?

Vůbec nepodporuju. O tom tady už mluvil každý z kandidátů, takže k tomu se nemusím ani vyjadřovat.

Má Česká republika přijmout euro?

Ne. Podívejte se, moje matka žije v Německu od roku 1985. Když se přijímalo euro, nebo moji kamarádi, nebo jsem bydlel také v jiných zemích, třeba ve Francii. Každá země, která přijala euro, viděli jsme to i na Slovensku, tak ten den, kdy přijali euro, tak ceny základních potravin, kosmetiky a ostatních věcí šly nahoru, někde skoro jednou tolik. Takže to je první věc. Na obyčejného člověka to má vždycky negativní dopad.

Další věc, podívejte se, Česká republika nemá skoro žádný majetek. Všechno je v podstatě vyvezené do zahraničních rukou. Když budeme mít korunu, tak ta koruna musí zůstat v České republice. Jakmile přejdeme na euro, tak se ty peníze zase mohou vyvézt ven.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 6 mminutami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 36 mminutami

Elektronický průkaz a méně oprávnění. Začíná platit nový zbraňový zákon

V platnost vstoupila novela zákona o zbraních. Nahrazuje skoro 25 let staré předpisy. Zbrojní průkaz už lidé nemusí nosit u sebe, funguje totiž elektronicky. V papírové podobě zůstává jen evropský zbrojní pas. Místo současných pěti skupin průkazů budou dva druhy oprávnění. Deset skupin zbrojních licencí se snižuje na tři. Součástí zákona je i zbraňová amnestie, díky které mohou lidé do konce června beztrestně odevzdat či legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 1 hhodinou

Nepodléhejme líbivému populismu, vyzval v novoročním projevu Pavel

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stovky neplatičů alimentů získaly svobodu

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.
před 10 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
před 10 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 10 hhodinami

Je důležité, abychom překonali příkopy, říká arcibiskup Graubner

„Slyším od prezidenta (Petra Pavla) a dalších lidí, že je potřebné, abychom se učili více vést dialog. My o něm sice často hovoříme, ale bohužel často mluvíme s těmi, se kterými si rozumíme, a ty ostatní odepíšeme nebo považujeme za jinou bublinu, se kterou je zbytečné komunikovat,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner, podle něhož je důležité, abychom překonali příkopy.
před 11 hhodinami
Načítání...