Evropská unie je mrtvý projekt, říká Vrabel z Česká republika na 1. místě!

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Česká republika na 1. místě! a předseda hnutí Ladislav Vrabel má za nejdůležitější téma těchto voleb do Evropského parlamentu mír v Evropě. Ačkoli zásadně odmítá poskytování zbraní Ukrajině, kterou napadlo Rusko, nebrání se humanitární pomoci ukrajinským občanům nebo uprchlíkům. EU samotnou má za mrtvý projekt, který by se měl změnit na čistě ekonomické uskupení států.

Jak hodnotíte dvacet let našeho členství v Evropské unii?

Za mě je to docela katastrofa, abych se přiznal. My jsme do Evropské unie šli s tím, že nám říkali, že to pro nás bude znamenat, že budeme ve společenství zemí, které jsou svobodné, a budeme díky tomu mít výhody. Že budeme svobodně obchodovat, že budeme svobodně cestovat, lidi budou moct jet třeba za prací nebo se stěhovat po Evropské unii. Ale to, co z toho vzniklo, tak jak to vidím, je nějaký politický moloch, který nám na ekonomické úrovni rozděluje peníze na to, co můžeme dělat, co nemůžeme dělat, to znamená skrze dotace. V podstatě řídí ekonomiku, to znamená, my jsme se posunuli z toho volného trhu, který měl být, někam do centrálně řízené ekonomiky, která nefunguje.

Na úrovni politické jsme ztratili svobodu. Vidíte to sám třeba v oblasti energetiky, má to být v naší kompetenci, ale náš premiér říká: musíme počkat na celoevropské řešení. Do toho dostáváme v rámci migrace z Evropy tu dočasnou ochranu, kterou jsme tady přijali pro Ukrajince, to je také z dílny Evropské unie. Takže to, že se z České republiky stalo Česko-Ukrajinsko, je z velké části také z dílny Evropské unie.

Co se týče hospodářství, skoro žádné podniky nám už dneska nepatří, Česká republika je rozkradena. A když se podíváme na Evropskou unii, protože jsem žil v Británii, žil jsem v Německu, hodně cestuju po Evropě, tak když se podívám na Evropu, tak se dneska stává takovým skoro už chalífátem, nebo je na cestě k tomu, aby se z ní stal chalífát. To, co nám dnes Evropská unie nabízí, je, aby Česká republika v podstatě skončila tak, jak jsme ji doteď znali. Takže za mě to je katastrofa.

Vy říkáte, že se Česká republika v mnoha ohledech vzdala své suverenity. V podstatě to udělala dobrovolně, čili je na místě z toho vinit nějakým způsobem Evropskou unii, nebylo to dobrovolné české rozhodnutí?

Ne. Řekněme si, co to je Evropská unie. Evropská unie není něco, co by mělo existovat. To měla být jenom dohoda zemí, ne nový subjekt, a on z toho vznikl nový subjekt. Takže původně to měla být dohoda mezi státy a teď vznikl nový subjekt. Takže za mě by tenhle subjekt měl skončit a měli bychom se zase vrátit k tomu, že jsme samostatné státy, které mají mezi sebou nějaké dohody. Ty dohody mohou samozřejmě být buď uzavřené na bilaterálních úrovních, jedna země s jednou zemí, nebo i na úrovni sedmadvacítky, to není problém, ale musí to být férová dohoda mezi všemi zeměmi, ne nový politický subjekt.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

V tuhle chvíli je to mír. Rozhodně je to otázka toho, co se děje na Ukrajině, co se týče Evropské unie, protože vidíte, že v podstatě globalisté, kteří pronikli jak do vlády Spojených států, tak do vlád ostatních západních zemí, i do vlády České republiky, rozdmýchávají konflikt s Ruskou federací. Ukrajina je tam jako prostředník a Evropa je tam také jako prostředník.

Promiňte, ale v tom konfliktu bylo agresorem Rusko. Máte pocit, že někdo na Západě rozdmýchával konflikt?

To s vámi vůbec nesouhlasím, protože než začal konflikt na Ukrajině v roce 2022, tak lidi jako třeba američtí senátoři, politici jezdili na Ukrajinu a třeba Lindsey Graham tam v roce 2016 tvrdil a sliboval Ukrajincům, že budou brzy válčit proti Rusku, takže to vůbec není tak, že by to přišlo ze strany Ruska na Ukrajinu.

Rusko vpadlo na Ukrajinu, tak to prostě je.

Ano, to nezpochybňuju, ale ten, kdo rozehrával ten konflikt politicky, byl samozřejmě Západ.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Pokud ano, jakým způsobem?

Podívejte, to je složitá otázka. My jsme v České televizi a moc děkuju za to, že tady můžu vystoupit, protože jsem tady dneska poprvé, tohle je moje poprvé. Před rokem a půl sem šlo čtyřicet tisíc lidí, abych tu mohl vystoupit, dneska jsem pozvaný, tak jsem moc rád, také jsem natáčel Politické spektrum, takže za to moc děkuju těm lidem, kteří mě sem v podstatě dostali, oni vyhráli.

A tohle je právě ta složitá otázka, protože v tom roce 2022 jsem osobně jel 4. března na hranice Slovenska a Ukrajiny. Tenkrát jste říkali v televizi, že tam jsou ženy a děti, že tam trpí, tak my jsme vzali autobus a jeli jsme pro ty maminky s dětmi, přivezli jsme je do České republiky a na Slovensko, chtěli jsme jim pomoct. Ale jak říkám, jsme v České televizi a tady pomoct Ukrajině znamená něco úplně jiného. Tady pomoct Ukrajině znamená posílat tam zbraně, aby tam umírali další lidé. Takže co se týče pomoci Ukrajincům, s tím že mají strach z války, že mají nějaký nedostatek: ano, samozřejmě, to jsem dělal a to je v pořádku, pomáhat lidem. Ale pomáhat tomu ukrajinskému fašistickému režimu tím, že mu budeme dodávat zbraně...

Proč míníte, že ukrajinský stát je fašistický? To tvrdí Rusko.

Ne, podívejte, to si musíme říct, co je nacistický a co je fašistický. Jestli rozděluji lidi podle toho, k jakému patří národu, a potom pejorativně hovořím o nějakém národu, tak to je podle mě rozdělení na základě národa, nacie, a to je nacismus. A jestli o nějakém národu říkám, že je buďto vyvolený, anebo že je špatný, tak to je u mě nacismus.

A teď mluvíte o ruské rétorice? Teď jsem se ztratil...

Nechte mě domluvit, snažím se vám to vysvětlit. A pokud k tomu použijete stát, státní složky a armádu, jako třeba pluk Azov – v roce 2018 americký Kongres rozhodl o tom, že zastavuje dodávky zbraní pluku Azov, protože ho považuje za neonacistický. Za mě to je neonacistický, nacistický pluk, a ten se stal součástí státní armády Ukrajiny. Proto ten režim považuju za fašistický. To znamená – pomáhat Ukrajině, Ukrajincům ano, ale ne ukrajinskému režimu tím, že bychom tam dodávali zbraně. To je můj názor.

Měla by se Evropská unie dál rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Jak už jsem řekl, co mě se týče, tak považuji Evropskou unii za mrtvý projekt. Podívejte se, Evropská unie je opravdu na cestě k tomu, aby se z ní stal nějaký chalífát. Ve Francii máme skoro počátek občanské války, v Británii se holky v některých městech bojí vyjít ven, v Německu taky.

To znamená, za mě by se Evropská unie měla rozpadnout. A ona má k tomu nakročeno, aby se Evropská unie rozpadla. Takže pro mě Evropská unie by neměla přijímat další členské státy, ale měla by přemýšlet nad tím, jak se buď okamžitě zreorganizovat, zreformovat, aby se vrátila zpátky k tomu, že budou jednotlivé země suverénní a bude tam nějaký obchod mezi nimi, abychom se vrátili k tomu ekonomickému modelu a ztratili jsme ten politický nesmysl, že někdo za nás rozhoduje, anebo prostě dojde k rozpadu Evropské unie a potom předpokládám, že by bylo pro Českou republiku nejlepší co nejrychleji vystoupit.

Jestliže považujete Evropskou unii za mrtvý projekt, proč kandidujete do Evropského parlamentu?

Podívejte, v Evropském parlamentu jsem už několikrát vystupoval, protože jsem tam byl pozvaný zahraničními, ne českými, evropskými poslanci. Mluvil jsem tam o korupci v oblasti vakcín, nákupu a distribuci vakcín proti covidu, jakým způsobem se vytvářel strach i v těchto médiích, aby se přikrylo to, že se budou nakupovat vakcíny bez výběrových řízení a pak se v podstatě vylévaly za miliardu měsíčně do kanálu.

To samé se děje teď, co se týče Ruska a Ukrajiny, zase tady strašíme, strašíme, strašíme a nakupujeme za stovky miliard zbraně, zadlužujeme v podstatě naše vnuky. Takže to jsou věci, které jsem už řešil v Evropské unii a budu je tam řešit dál. Ale také jsem mluvil o svobodě slova v Evropské unii, protože v České republice zavíráme lidi za to, že říkají, co si myslí, takže to si myslím, že je obrovský problém. Takže proto kandiduji do Evropského parlamentu, abych pokračoval v tom, co jsem tam začal dělat, abych spolupracoval dál s těmi evropskými poslanci, se kterými už spolupracuju nějakou dobu, a abych prostě pokračoval v těchto věcech.

Jak hodnotíte reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?

Jsou to takové líbivé věci, které se říkají lidem, ale ve skutečnosti to nefunguje. Když se člověk jede podívat jinam, my jsme byli nedávno kupovat auto v Británii, přijeli jsme trajektem do Francie, zaparkovali jsme na velkém parkovišti, šli jsme nakoupit za bílého dne do obchodního domu a migranti nám tam začali vykrádat auto, ve kterém jsme seděli.

Takže ta migrace je prostě něco, o čem se sice hezky může mluvit, ale dokud se nezačnou ti migranti, dokud tedy ještě nemají evropské pasy, vracet do zemí původu, tak se z Evropy stane chalífát. Prostě ta kultura je jiná a ta kultura je dominantní a stejně tak, jako třeba tu dnes máme spoustu Ukrajinců, což sice samozřejmě znám některé, mám v rodině taky, je to v pořádku, a někteří jsou dominantní, mají jinou kulturu a dělá to problém. U té islámské komunity to vidíme na těch teroristických útocích každou chvilku. Kolik stovek lidí zemřelo kvůli tomuto islamismu? Takže za mě to politické řešení nefunguje a musí se najít radikální politické řešení, opravdu tak, jak to říká Geert Wilders delší dobu, i další jiní politici, je potřeba ty lidi přesouvat, pokud je to možné, ty uprchlíky zpátky do jejich zemí.

A víte co, podle mě s migrací to takhle je. Teď si vezměte, kdyby z České republiky masivně začali odjíždět lidi, tak o ně Česká republika přijde, o dobré lidi. Pro ty lidi, pro tu zemi je vždycky lepší, aby ti lidé zůstali u nich. A pro ty lidi je to taky lepší, protože jsou tam, kde mají svoje kořeny. Takže migrace za mě je problém a je třeba tohle řešit.

Další věc: Green Deal, plán Evropské unie na záchranu klimatu. Podporujete ho?

Vůbec nepodporuju. O tom tady už mluvil každý z kandidátů, takže k tomu se nemusím ani vyjadřovat.

Má Česká republika přijmout euro?

Ne. Podívejte se, moje matka žije v Německu od roku 1985. Když se přijímalo euro, nebo moji kamarádi, nebo jsem bydlel také v jiných zemích, třeba ve Francii. Každá země, která přijala euro, viděli jsme to i na Slovensku, tak ten den, kdy přijali euro, tak ceny základních potravin, kosmetiky a ostatních věcí šly nahoru, někde skoro jednou tolik. Takže to je první věc. Na obyčejného člověka to má vždycky negativní dopad.

Další věc, podívejte se, Česká republika nemá skoro žádný majetek. Všechno je v podstatě vyvezené do zahraničních rukou. Když budeme mít korunu, tak ta koruna musí zůstat v České republice. Jakmile přejdeme na euro, tak se ty peníze zase mohou vyvézt ven.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 11 mminutami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 1 hhodinou

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 1 hhodinou

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 1 hhodinou

Do Brna míří Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé přijeli do Pohořelic na Brněnsku, aby se vydali do Brna na Pouť smíření. Letos je akce připomínající takzvaný pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté vandala hledají.
10:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 4 hhodinami

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 5 hhodinami
Načítání...