Evropská unie je mrtvý projekt, říká Vrabel z Česká republika na 1. místě!

12 minut
Lídr kandidátky Česká republika na 1. místě! Ladislav Vrabel
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Česká republika na 1. místě! a předseda hnutí Ladislav Vrabel má za nejdůležitější téma těchto voleb do Evropského parlamentu mír v Evropě. Ačkoli zásadně odmítá poskytování zbraní Ukrajině, kterou napadlo Rusko, nebrání se humanitární pomoci ukrajinským občanům nebo uprchlíkům. EU samotnou má za mrtvý projekt, který by se měl změnit na čistě ekonomické uskupení států.

Jak hodnotíte dvacet let našeho členství v Evropské unii?

Za mě je to docela katastrofa, abych se přiznal. My jsme do Evropské unie šli s tím, že nám říkali, že to pro nás bude znamenat, že budeme ve společenství zemí, které jsou svobodné, a budeme díky tomu mít výhody. Že budeme svobodně obchodovat, že budeme svobodně cestovat, lidi budou moct jet třeba za prací nebo se stěhovat po Evropské unii. Ale to, co z toho vzniklo, tak jak to vidím, je nějaký politický moloch, který nám na ekonomické úrovni rozděluje peníze na to, co můžeme dělat, co nemůžeme dělat, to znamená skrze dotace. V podstatě řídí ekonomiku, to znamená, my jsme se posunuli z toho volného trhu, který měl být, někam do centrálně řízené ekonomiky, která nefunguje.

Na úrovni politické jsme ztratili svobodu. Vidíte to sám třeba v oblasti energetiky, má to být v naší kompetenci, ale náš premiér říká: musíme počkat na celoevropské řešení. Do toho dostáváme v rámci migrace z Evropy tu dočasnou ochranu, kterou jsme tady přijali pro Ukrajince, to je také z dílny Evropské unie. Takže to, že se z České republiky stalo Česko-Ukrajinsko, je z velké části také z dílny Evropské unie.

Co se týče hospodářství, skoro žádné podniky nám už dneska nepatří, Česká republika je rozkradena. A když se podíváme na Evropskou unii, protože jsem žil v Británii, žil jsem v Německu, hodně cestuju po Evropě, tak když se podívám na Evropu, tak se dneska stává takovým skoro už chalífátem, nebo je na cestě k tomu, aby se z ní stal chalífát. To, co nám dnes Evropská unie nabízí, je, aby Česká republika v podstatě skončila tak, jak jsme ji doteď znali. Takže za mě to je katastrofa.

Vy říkáte, že se Česká republika v mnoha ohledech vzdala své suverenity. V podstatě to udělala dobrovolně, čili je na místě z toho vinit nějakým způsobem Evropskou unii, nebylo to dobrovolné české rozhodnutí?

Ne. Řekněme si, co to je Evropská unie. Evropská unie není něco, co by mělo existovat. To měla být jenom dohoda zemí, ne nový subjekt, a on z toho vznikl nový subjekt. Takže původně to měla být dohoda mezi státy a teď vznikl nový subjekt. Takže za mě by tenhle subjekt měl skončit a měli bychom se zase vrátit k tomu, že jsme samostatné státy, které mají mezi sebou nějaké dohody. Ty dohody mohou samozřejmě být buď uzavřené na bilaterálních úrovních, jedna země s jednou zemí, nebo i na úrovni sedmadvacítky, to není problém, ale musí to být férová dohoda mezi všemi zeměmi, ne nový politický subjekt.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

V tuhle chvíli je to mír. Rozhodně je to otázka toho, co se děje na Ukrajině, co se týče Evropské unie, protože vidíte, že v podstatě globalisté, kteří pronikli jak do vlády Spojených států, tak do vlád ostatních západních zemí, i do vlády České republiky, rozdmýchávají konflikt s Ruskou federací. Ukrajina je tam jako prostředník a Evropa je tam také jako prostředník.

Promiňte, ale v tom konfliktu bylo agresorem Rusko. Máte pocit, že někdo na Západě rozdmýchával konflikt?

To s vámi vůbec nesouhlasím, protože než začal konflikt na Ukrajině v roce 2022, tak lidi jako třeba američtí senátoři, politici jezdili na Ukrajinu a třeba Lindsey Graham tam v roce 2016 tvrdil a sliboval Ukrajincům, že budou brzy válčit proti Rusku, takže to vůbec není tak, že by to přišlo ze strany Ruska na Ukrajinu.

Rusko vpadlo na Ukrajinu, tak to prostě je.

Ano, to nezpochybňuju, ale ten, kdo rozehrával ten konflikt politicky, byl samozřejmě Západ.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Pokud ano, jakým způsobem?

Podívejte, to je složitá otázka. My jsme v České televizi a moc děkuju za to, že tady můžu vystoupit, protože jsem tady dneska poprvé, tohle je moje poprvé. Před rokem a půl sem šlo čtyřicet tisíc lidí, abych tu mohl vystoupit, dneska jsem pozvaný, tak jsem moc rád, také jsem natáčel Politické spektrum, takže za to moc děkuju těm lidem, kteří mě sem v podstatě dostali, oni vyhráli.

A tohle je právě ta složitá otázka, protože v tom roce 2022 jsem osobně jel 4. března na hranice Slovenska a Ukrajiny. Tenkrát jste říkali v televizi, že tam jsou ženy a děti, že tam trpí, tak my jsme vzali autobus a jeli jsme pro ty maminky s dětmi, přivezli jsme je do České republiky a na Slovensko, chtěli jsme jim pomoct. Ale jak říkám, jsme v České televizi a tady pomoct Ukrajině znamená něco úplně jiného. Tady pomoct Ukrajině znamená posílat tam zbraně, aby tam umírali další lidé. Takže co se týče pomoci Ukrajincům, s tím že mají strach z války, že mají nějaký nedostatek: ano, samozřejmě, to jsem dělal a to je v pořádku, pomáhat lidem. Ale pomáhat tomu ukrajinskému fašistickému režimu tím, že mu budeme dodávat zbraně...

Proč míníte, že ukrajinský stát je fašistický? To tvrdí Rusko.

Ne, podívejte, to si musíme říct, co je nacistický a co je fašistický. Jestli rozděluji lidi podle toho, k jakému patří národu, a potom pejorativně hovořím o nějakém národu, tak to je podle mě rozdělení na základě národa, nacie, a to je nacismus. A jestli o nějakém národu říkám, že je buďto vyvolený, anebo že je špatný, tak to je u mě nacismus.

A teď mluvíte o ruské rétorice? Teď jsem se ztratil...

Nechte mě domluvit, snažím se vám to vysvětlit. A pokud k tomu použijete stát, státní složky a armádu, jako třeba pluk Azov – v roce 2018 americký Kongres rozhodl o tom, že zastavuje dodávky zbraní pluku Azov, protože ho považuje za neonacistický. Za mě to je neonacistický, nacistický pluk, a ten se stal součástí státní armády Ukrajiny. Proto ten režim považuju za fašistický. To znamená – pomáhat Ukrajině, Ukrajincům ano, ale ne ukrajinskému režimu tím, že bychom tam dodávali zbraně. To je můj názor.

Měla by se Evropská unie dál rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Jak už jsem řekl, co mě se týče, tak považuji Evropskou unii za mrtvý projekt. Podívejte se, Evropská unie je opravdu na cestě k tomu, aby se z ní stal nějaký chalífát. Ve Francii máme skoro počátek občanské války, v Británii se holky v některých městech bojí vyjít ven, v Německu taky.

To znamená, za mě by se Evropská unie měla rozpadnout. A ona má k tomu nakročeno, aby se Evropská unie rozpadla. Takže pro mě Evropská unie by neměla přijímat další členské státy, ale měla by přemýšlet nad tím, jak se buď okamžitě zreorganizovat, zreformovat, aby se vrátila zpátky k tomu, že budou jednotlivé země suverénní a bude tam nějaký obchod mezi nimi, abychom se vrátili k tomu ekonomickému modelu a ztratili jsme ten politický nesmysl, že někdo za nás rozhoduje, anebo prostě dojde k rozpadu Evropské unie a potom předpokládám, že by bylo pro Českou republiku nejlepší co nejrychleji vystoupit.

Jestliže považujete Evropskou unii za mrtvý projekt, proč kandidujete do Evropského parlamentu?

Podívejte, v Evropském parlamentu jsem už několikrát vystupoval, protože jsem tam byl pozvaný zahraničními, ne českými, evropskými poslanci. Mluvil jsem tam o korupci v oblasti vakcín, nákupu a distribuci vakcín proti covidu, jakým způsobem se vytvářel strach i v těchto médiích, aby se přikrylo to, že se budou nakupovat vakcíny bez výběrových řízení a pak se v podstatě vylévaly za miliardu měsíčně do kanálu.

To samé se děje teď, co se týče Ruska a Ukrajiny, zase tady strašíme, strašíme, strašíme a nakupujeme za stovky miliard zbraně, zadlužujeme v podstatě naše vnuky. Takže to jsou věci, které jsem už řešil v Evropské unii a budu je tam řešit dál. Ale také jsem mluvil o svobodě slova v Evropské unii, protože v České republice zavíráme lidi za to, že říkají, co si myslí, takže to si myslím, že je obrovský problém. Takže proto kandiduji do Evropského parlamentu, abych pokračoval v tom, co jsem tam začal dělat, abych spolupracoval dál s těmi evropskými poslanci, se kterými už spolupracuju nějakou dobu, a abych prostě pokračoval v těchto věcech.

Jak hodnotíte reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?

Jsou to takové líbivé věci, které se říkají lidem, ale ve skutečnosti to nefunguje. Když se člověk jede podívat jinam, my jsme byli nedávno kupovat auto v Británii, přijeli jsme trajektem do Francie, zaparkovali jsme na velkém parkovišti, šli jsme nakoupit za bílého dne do obchodního domu a migranti nám tam začali vykrádat auto, ve kterém jsme seděli.

Takže ta migrace je prostě něco, o čem se sice hezky může mluvit, ale dokud se nezačnou ti migranti, dokud tedy ještě nemají evropské pasy, vracet do zemí původu, tak se z Evropy stane chalífát. Prostě ta kultura je jiná a ta kultura je dominantní a stejně tak, jako třeba tu dnes máme spoustu Ukrajinců, což sice samozřejmě znám některé, mám v rodině taky, je to v pořádku, a někteří jsou dominantní, mají jinou kulturu a dělá to problém. U té islámské komunity to vidíme na těch teroristických útocích každou chvilku. Kolik stovek lidí zemřelo kvůli tomuto islamismu? Takže za mě to politické řešení nefunguje a musí se najít radikální politické řešení, opravdu tak, jak to říká Geert Wilders delší dobu, i další jiní politici, je potřeba ty lidi přesouvat, pokud je to možné, ty uprchlíky zpátky do jejich zemí.

A víte co, podle mě s migrací to takhle je. Teď si vezměte, kdyby z České republiky masivně začali odjíždět lidi, tak o ně Česká republika přijde, o dobré lidi. Pro ty lidi, pro tu zemi je vždycky lepší, aby ti lidé zůstali u nich. A pro ty lidi je to taky lepší, protože jsou tam, kde mají svoje kořeny. Takže migrace za mě je problém a je třeba tohle řešit.

Další věc: Green Deal, plán Evropské unie na záchranu klimatu. Podporujete ho?

Vůbec nepodporuju. O tom tady už mluvil každý z kandidátů, takže k tomu se nemusím ani vyjadřovat.

Má Česká republika přijmout euro?

Ne. Podívejte se, moje matka žije v Německu od roku 1985. Když se přijímalo euro, nebo moji kamarádi, nebo jsem bydlel také v jiných zemích, třeba ve Francii. Každá země, která přijala euro, viděli jsme to i na Slovensku, tak ten den, kdy přijali euro, tak ceny základních potravin, kosmetiky a ostatních věcí šly nahoru, někde skoro jednou tolik. Takže to je první věc. Na obyčejného člověka to má vždycky negativní dopad.

Další věc, podívejte se, Česká republika nemá skoro žádný majetek. Všechno je v podstatě vyvezené do zahraničních rukou. Když budeme mít korunu, tak ta koruna musí zůstat v České republice. Jakmile přejdeme na euro, tak se ty peníze zase mohou vyvézt ven.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé si připomínají památku obětí předloňské tragédie na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomínají památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Proběhne také tichá vzpomínka před sídlem fakulty, benefiční koncert i mše za oběti tragédie a pozůstalé. Akce pořádají spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
08:36Aktualizovánopřed 7 mminutami

Vlaky v Praze nabírají kvůli krádeži kabelů zpoždění i přes sto minut

Zpoždění více než sto minut nabírají od rána vlaky v Praze kvůli krádeži kabelů na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží. Jezdí se tam nyní jen po jedné koleji. Opravy zřejmě potrvají asi do 15 hodin, oznámil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout.
10:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

Štědrovečernímu jídlu v restauraci dávají přednost lidé starší 40 let, místa už téměř nejsou

Na Štědrý den bude otevřená asi třetina gastronomických podniků v Česku, včetně restaurací. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka. V Praze bude v provozu dokonce až čtyřicet procent podniků. Restaurace, které ČT oslovila, hlásí prakticky plnou obsazenost. Popularitu návštěv 24. prosince potvrdil i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Nejčastějšími hosty jsou lidé nad 40 let, většinou bez dětí.
před 3 hhodinami

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
před 5 hhodinami

Vláda plánuje změny u dálničních známek

Až pět procent řidičů jezdí po dálnicích načerno. Pokutu zaplatí jen v případě, že je zastaví celníci. Nová vláda to plánuje změnit. „Nebudeme čekat, že to policisté budou řešit na místě, a budeme to posílat obsílkami,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Loni celníci vybrali na pokutách za nezaplacené dálniční známky přes čtyřicet milionů. Letos bude částka podobná. Od Nového roku se také dálniční známky zdražují. Za roční ježdění po dálnicích zaplatí řidiči víc o 130 korun. Zdražují se i ostatní známky na méně dní, což je kvůli valorizaci a novým kilometrům dálnic. Nový kabinet plánuje zdražování zastavit, ale chystá i jiné změny. „Je tam také návrh na to, že přestaneme mít nulovou sazbu na elektromobily,“ dodal Bednárik.
před 6 hhodinami

České firmy už mají první smlouvy na Dukovany, další se čekají příští rok

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.
před 7 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 15 hhodinami

Policie obvinila dva muže, že podvedli více než pět set lidí

Pražští policisté obvinili z podvodu dva muže, kteří podle nich v letech 2015 až 2020 prodali emisní dluhopisy vydané jejich stavebními společnostmi, kupujícím ale investované částky později nevyplatili. Muži podle kriminalistů podvedli 535 lidí a způsobili škodu přes 360 milionů korun. Dvojici podle mluvčího pražské policie Jana Rybanského hrozí v případě odsouzení až desetileté tresty vězení.
před 18 hhodinami
Načítání...