Předseda Evropské komise Jeana-Claudea Juncker je přesvědčen, že by evropské země měly hrát v NATO silnější roli a měly by být schopné vystoupit i samostatně. „Měkká síla sama o sobě není dost účinná ve světě, který je stále více militarizovaný. Potřebujeme důvěryhodnou obrannou politiku EU,“ řekl na pražské konferenci DESCOP věnované společné obraně.
Pražskou konferenci vnímá Juncker jako „klíčový moment v oblasti obrany“. Podotkl, že v EU roste podpora výdajů a vojenské spolupráce, konkrétně se přitom zmínil o francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Upozornil na vznik společného obranného fondu. Evropská komise jej začala připravovat ve středu. „Tento fond přispěje ke snížení neefektivity a roztříštěnosti výdajů do obrany,“ přiblížil předseda Komise.
Již před vystoupením Jeana-Claudea Junckera, který do Česka přijel v roli šéfa Evropské komise poprvé, hovořily zdroje z diplomatického prostředí o zásadním projevu. Podle Junckera není otázkou, zda by EU měla posilovat svou schopnost čelit hrozbám, ale jak rychle to udělá.
Konference se účastní ministři zahraničí a obrany, dále zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová nebo šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. V projevech několikrát zaznělo, že je potřeba, aby byla Evropská unie sama schopna zajistit bezpečnost kontinentu.
Sobotka: EU dokázala zabezpečit mír, ale musí se umět i bránit
Na úvod pražské konference vystoupil český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a hovořil v podobném duchu jako Jean-Claude Juncker. V americkém listu Wall Street Journal ostatně v úterý vyšel článek o evropské obraně, pod kterým jsou podepsaní Juncker i Sobotka a poukazují v něm, že Evropská unie musí převzít svou obranu do vlastních rukou.
Na konferenci Sobotka připomněl, že EU byla od svého vzniku klíčová pro zajištění míru v Evropě. Situace se ale změnila a český premiér považuje za nutné, aby byla Unie schopná společné odpovědi na hrozby zvenčí. „Musí být schopná zajišťovat bezpečnost na kontinentu i předcházet hrozbám v sousedství,“ míní Bohuslav Sobotka. Konkrétně potom hovořil o válce v Sýrii, rozpadu Lybie, Islámském státu, připomněl také, že „Rusko obsadilo část území Ukrajiny, množí se kybernetické útoky a v posledku přibývá teroristický útok přímo na půdě Evropské unie“.
V minulosti hovořil český premiér o potřebě společné evropské armády. Nyní se však již takové myšlenky nedrží. Armády jednotlivých zemí by však podle něj měly lépe spolupracovat, čím by se zefektivnily obranné výdaje členských států. Upozornil, že se kapacity překrývají a jednotlivé země používají techniku, která je vzájemně nekompatibilní.
„Vinou roztříštěnosti našich schopností nevypovídá prostý součet našich jednotek o naší skutečné síle,“ poukázal. EU by podle něj byla schopna v součtu postavit druhou největší armádu světa, jenomže například do zahraničí je v současnosti schopna vyslat jen tři procenta svých sil.
Ocenil proto, že „se mluví o naprosto konkrétních projektech, které obrannou spolupráci posouvají kupředu“. Jde podle něj o společné investice a nákupy, společný výcvik vojáků i lepší organizaci misí v rámci EU. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek podotkl, že se na podporu změn „vytvořil poměrně velký konsenzus“. „Ne vždy se budeme moci spoléhat na to, že problémy v našem okolí za nás vyřeší někdo jiný,“ dodal.
Společná obrana je potřeba kvůli EU, ne kvůli USA či brexitu, ujistila Mogheriniová
O nutnosti posílit schopnost Unie zajistit vlastní bezpečnost se v poslední době mluvilo především v souvislosti s migrační krizí a s růstem počtu teroristických útoků na kontinentu. O posílení obranných kapacit se hovoří také kvůli požadavku Spojených států, aby se evropští spojenci v NATO více angažovali ve vlastní ochraně a navyšovali své obranné rozpočty.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Frederica Mogheriniová však na pražské konferenci podotkla, že by Unie neměla usilovat o lepší obrannou spolupráci kvůli vnějším vlivům – dění ve Spojených státech nebo Velké Británii – nýbrž kvůli sobě samotné. Evropa podle ní takové posílení potřebuje.
EU se podle Mogheriniové v minulosti zaměřovala příliš na ekonomické a obchodní otázky a nechávala společnou obranu stranou. Nyní ale většina občanů Unie jasně žádá větší spolupráci v bezpečnostních otázkách. Potřeba jednat roste s každým teroristickým útokem na evropské půdě, podotkla Mogheriniová.
NATO evropské plány vítá
Jean-Claude Juncker opakovaně zdůraznil, že evropské obranné plány „nejsou projekt, který by byl proti NATO“. Český ministr obrany Martin Stropnický dodal, že jde naopak o snahu posílit možnosti EU v rámci Severoatlantické aliance. „Nejde o evropskou armádu. Je to spolupráce armád evropských zemí, ale teritoriální obrana evropských zemí je pokryta Aliancí. Jde o to, aby byla Evropa připravenější, schopnější,“ vysvětlil.
Zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová dala najevo, že Aliance evropskou iniciativu ani nevnímá jako konkurenční projekt. Naopak uvítala vznik evropského obranného fondu. „Silnější evropská obrana znamená i silnější NATO,“ uvedla.
Francouzská ministryně ozbrojených sil Sylvie Goulardová dala najevo, že neočekává, že by se všechny státy EU podílely na společné obraně stejným způsobem. Je podle ní možné, aby státy, které neposkytnou vojáky, zajistily například logistickou podporu nebo zdravotnické kapacity pro společné nasazení.
Tři scénáře společné obrany
Evropská komise během týdne již zveřejnila konkrétní scénáře unijní obrany. Tři varianty, o nichž se mezi členskými státy EU povede diskuse, se liší mírou spolupráce. Všechny návrhy předpokládají její posílení.
V prvním stupni by šlo především o dobrovolnou spolupráci zemí doplněnou aktivitou EU. Druhý scénář předpokládá sdílení finančních a operačních prostředků. Unie by se více zapojovala do kybernetické obrany, ochrany hranic nebo boje proti terorismu. Zesílila by také spolupráce mezi EU a NATO. Třetí varianta počítá s vymezením společné obranné politiky EU v rámci pravidel posílené spolupráce. Unie by realizovala bezpečnostní a obranné operace s vyšším stupněm integrace armád členských zemí.
Ani jeden ze scénářů podle šéfky unijní diplomacie Mogheriniové není zamýšlen jako nahrazení činnosti NATO. To ve svých prohlášeních zdůraznili i další představitelé EU.
Podle zdrojů obeznámených s úvahami uvnitř EU zatím nelze očekávat, že by vzniklo jedno společné vojsko EU. Cílem diskuse o společné obraně je sladit jednotlivé zbrojní systémy, zefektivnit nákupy vybavení nebo propojit výzkum a vývoj.
