Aktuální bezpečnostní vývoj podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ukazuje, jak zásadní je pro Česko zakotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Evropa se dlouhodobě neobejde bez společné evropské armády, řekl premiér v úvodu každoroční porady českých velvyslanců. Také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) varoval před rozdělováním Evropy a vyzval ke spolupráci NATO a Unie. Vybídl k diplomatickému řešení konfliktů a krizí.
Po nedávné sérii násilných útoků v Německu a teroristickém útoku ve francouzském Nice je podle Sobotky zřejmé, že je nutné se připravit na hrozby všeho druhu. Jako klíčové vidí zakotvení v EU a NATO. „Zajištění jejich stability a akceschopnosti jsou klíčovým zájmem ČR. Diskuse o jejich dalším směřování již probíhá,“ uvedl premiér. Aktivní roli Česka v této debatě považuje za důležitý úkol.
Migrační vlna ukázala, že je nutné bránit vnější hranice EU, uvedl Sobotka. Evropská bezpečnostní politika má směřovat k tomu, aby byla EU akceschopnějším a spolehlivějším partnerem. „Jsem přesvědčen, že se dlouhodobě neobejdeme bez společné evropské armády,“ řekl. První konkrétní návrhy očekává už na nejbližších jednáních Evropské rady. „Je to dlouhodobý cíl,“ doplnil ministr zahraničí Zaorálek s tím, že projekt nemá nahradit NATO. „Aliance je nenahraditelná,“ uvedl.
S návrhem evropské armády však nesouhlasí místopředseda opoziční TOP 09 Marek Ženíšek. „Smysluplnější mi připadá plnit své závazky vůči NATO a rozvíjet ho, než budovat něco zcela nového,“ uvedl s tím, že neví, jak by státy mohly financovat evropskou armádu, když nejsou schopny dostatečně přispívat na vlastní.
Obdobně skeptičtí jsou i zástupci dalších opozičních stran. „Jsem přesvědčen, že je daleko více třeba, aby jednotlivé státy více spolupracovaly na své obranyschopnosti, kvalitě svých armád, aby dokázaly vytvářet funkční spolupráci,“ řekl v Událostech, komentářích místopředseda ODS Martin Kupka. Podle místopředsedy Úsvitu Marka Černocha potom „je to další krok, který bude České republice brát suverenitu, budeme se muset spoléhat na společnou armádu“. Podle loňského přístupu evropských sil k ochraně vnějších hranic při náporu migrantů soudí, že by společná armáda přinesla více problémů než užitku.
Také místopředseda KSČM Josef Skála je k evropské armádě skeptický. „Vyvstávají dvě otázky. Kdo jí bude velet a čím se bude zabývat,“ řekl Skála. „Uvítal bych, kdyby česká zahraniční politika byla suverénnější. Neměli bychom se schovávat jen za evropská a transatlantická zaklínadla,“ dodal Skála.
Sobotka: Alternativa ke členství v Unii nexistuje
Sobotka také velvyslancům řekl, že ke členství v Unii neexistuje pozitivní alternativa. EU po červnovém britském referendu, ve kterém tamní občané rozhodli o vystoupení země z unie, nemůže zůstat stejná, dodal. „Vláda bude hájit pokračování evropské spolupráce na racionálních základech,“ uvedl Sobotka. EU podle jeho názoru nestačí jen kosmetické úpravy, ale musí nabízet občanům lepší perspektivu, což lze dosáhnout i bez okamžitých změn v uspořádání evropských institucí.
Sobotka se v projevu vyjádřil také k dalším aktuálním problémům mezinárodní politiky. Vyjádřil obavy nad vývojem v Turecku, kde se v červenci odehrál neúspěšný pokus o puč. Při jeho potlačení se uskutečnily rozsáhlé čistky v armádě, soudnictví i školství. „Vzbuzuje to vážné obavy o budoucí stabilitu Turecka,“ prohlásil Sobotka. Další bezpečnostní riziko vidí premiér ve vývoji na Ukrajině, kde se vyostřují vztahy s Ruskem, nebo v pokračující válce v Sýrii.
Podle Sobotky dochází v poslední době k nárůstu nacionalismu a napětí, přibývá zhroucených států a mezistátních konfliktů. „Jsou provázeny nedostatkem respektu k mezinárodnímu právu a institucím,“ podotkl. Důsledkem této nestability je mimo jiné migrační vlna, již musí Evropa podle Sobotky čelit společně.
Předseda vlády se vyjádřil také k množícím se teroristickým útokům. „Boj s terorismem není pro Evropu nový,“ poznamenal. Dodal, že proti útokům není stoprocentní obrana, dá se jim však předcházet, pokud budou státy spolupracovat a sdílet informace. Prevencí terorismu je podle něj také snaha dosáhnout sociálního smíru.
Zaorálek: Nesmí dojít k rozvodu mezi Východem a Západem
Zaorálek se domnívá, že bezpečnost Evropy není pouze otázkou pro Evropskou unii. Sedmadvacítka členských zemí by podle něj měla pokračovat ve spolupráci s NATO, jako tomu je při protipašeráckých operacích ve Středozemním moři.
Zaorálek doplnil, že Evropa potřebuje být jednotná. Často podle něj zaznívá, že Východu se nevyplácí spojenectví se Západem a naopak. „Když se něco takového děje v manželství, tak to vede k rozvodu. Zvláště, když ty strany ztratí schopnost komunikovat,“ řekl.
Zaorálek zdůraznil, že současné konflikty jsou nejen hrozbou, ale také příležitostí ukázat sílu diplomacie. „V historii byly situace, kdy nakonec diplomacie skončila, měli bychom udělat všechno pro to, abychom takovou situaci nepřipustili,“ poznamenal.
