Praha - Pokud by do vzdělávání, rekvalifikací a lepšího bydlení Romů ročně putovalo několik stovek milionů korun, do 15 let by se tyto investice začaly státu vracet. Tvrdí to zástupci romského sdružení Dženo, kteří se snažili náklady na integraci Romů zhruba propočítat. Navrhují opatření na tři desítky let. Po této době by podle nich situace Romů měla být srovnatelná s podmínkami ostatních obyvatel Česka.
„Pokud by se nám podařilo navrhovaný soubor opatření prosadit, mohlo by se zhruba do 15. roku očekávat zlepšení situace Romů natolik, že by pozitivní efekt z jejich úspěšného začlenění na pracovní trh převážil nad náklady,“ uvedl předseda sdružení Dženo Ivan Veselý. Romové by měli podle něj lepší vzdělání a lépe by našli práci. Přestali by být závislí na sociálních dávkách a platili by daně, podotkl Veselý. Zdůraznil, že odsouvání řešení jen zvyšuje částku, kterou pak bude nutné do nápravy situace vložit.
Do programů pro Romy plynuly v minulosti nemalé částky. Podle jedné ze zpráv o stavu romských komunit informace z terénu ukázaly, že peníze nebyly vždy vhodně využity a neřešily problémy systémově. Jejich účinek byl pak malý.
Podle loňské analýzy existuje v ČR přes 300 chudinských domů, ulic a čtvrtí. v nichž žijí převážně Romové. Může to být až 80.000 lidí. Většina dospělých je bez práce. Rodiny žijí z dávek. Děti končívají ve speciálních školách, a uzavírají si tak prakticky cestu k dalšímu vzdělání. K řešení problému má od ledna přispět nová agentura proti sociálnímu vyloučení. Má pomoci čerpat i peníze z evropských fondů. Do roku 2013 by do projektů pro Romy mohly putovat miliardy korun.
Dženo vypracovalo menší studii. Podle ní by se v prvních letech měly ročně do integrace vkládat zhruba dvě miliardy. Do přípravných tříd a mateřských škol by putovalo 270 milionů korun. Po 15 letech by prý suma mohla klesnout na polovinu. Dženo doporučuje zdvojnásobit počet romských pedagogických asistentů na 800. Ročně by to prý stálo 180 milionů, po 15 letech pak polovinu. Pro romské studenty navrhuje Dženo zavést stipendia, a to asi 20.000 korun ročně. Vysokoškolského vzdělání dosahuje v ČR jen zlomek Romů. Podle zjištění rozvojového programu OSN (UNDP) mají Romové nejčastěji základní vzdělání, je jich 36 procent. Další zhruba pětina Romů základní školu neukončí, asi 16 procent lidí se vyučí, pět procent absolvuje střední školu.
K vyšší zaměstnanosti Romů by podle autorů vedlo zpřísnění vyplácení dávek. Nárok na ně by měl mít jen ten, kdo si aktivně hledá práci a rekvalifikuje se. Autoři se zmínili i o zavedení pobídek a sankcí, které by do rekvalifikačních kurzů mohly přivést „až tři čtvrtiny nezaměstnaných Romů“. Do opatření by podle aktivistů mělo plynout kolem 500 milionů ročně, po deseti letech polovina.
Za podstatnou podmínku začlenění Romů považují zástupci Džena boj proti vzniku a rozšiřování ghett. Veselý míní, že pokud se situace nezačne řešit, hrozí „sociální exploze“. Stav by měli pomoci zlepšit terénní pracovníci. Jejich činnost by si ročně vyžádala podle autorů 80 milionů korun. Do sociálního bydlení, které v ČR neexistuje, by měl stát prý jednorázově investovat šest miliard. Předpokladem zlepšení je i „narovnání pokřiveného trhu s byty“, dodali aktivisté.
