Staroměstský orloj se znovu rozeběhl. Přesně v šest hodin večer zatahal kostlivec poprvé od letošního ledna za provaz a v okýnkách nad ciferníky vyšlo dvanáct apoštolů. Orloj tak oznámil začátek národních oslav 100 let Československa, které potrvají celý měsíc a vyvrcholí 27. a 28. října. V osm, v devět a v deset hodin večer lidé na věži radnice uvidí slavnostní videomapping.
Dvanáct apoštolů se hlásí znovu do služby. Na Staroměstskou radnici se vrátil orloj
Události: Dvanáct apoštolů znovu střeží čas na Staroměstské radnici (zdroj: ČT24)
V šest hodin večer Dne české státnosti vytáhl orlojník Petr Skála klín a spustil všechna kolečka chronometru staroměstského orloje. Dolů se snesla bílá plachta, která stroj v posledních hodinách zakrývala – a orloj se po téměř devíti měsících znovu spustil. To vše sledovaly stovky lidí.
Dvanáct apoštolů se na orloji prošlo naposledy 8. ledna večer. Poté sejmuli řemeslníci dřevěné sochy i astronomický ciferník, jehož stroj rozebrali v dílně na součástky. „Hodiny nás přežijou, ale laky se musí po patnácti letech obnovit,“ shrnul část oprav věžní hodinář Václav Kopřiva.
Orloj odpočítal start oslav 100 let Československa (zdroj: ČT24)
Vyčistit potřeboval kohout a trumpety, které vydávají zvuk podobný kokrhání. Pozlacovaly se i číslice na radničních hodinách.
Vyčištěné součástky orloje montoval zpět Petr Skála se ženou. Společně s restaurátory vrátili časomíře dubové bubny a konopné lanové řetězy, které shořely během Pražského povstání. Mechanika stroje se tak navrátila k podobě z 60. let 19. století.
„Je tam takový malý detail. Uvnitř je krokový motor, počítadlo otáček. Vtip je v tom, že přívod do motoru je vedený lany,“ upozornil orlojník Skála. Systém z konopných lan nahradil elektrický pohon z roku 1948. Mechanismus se ale při prvnm startu orloje zasekl a strojník musel apoštoly v 18 hodin popohánět ručně. O hodinu později už systém fungoval bez problémů.
První výstup se apoštolům nepodařil. Posouvat je musel strojník ručně (zdroj: ČT24)
Do původní podoby se vrátila i samotná komůrka apoštolů. Má zpět tmavě modrou barvu a vitrážová okénka. Ta apoštolové rozbíjeli hlavami, a proto zde byla od 70. let až do současnosti okénka plechová.
- Středověké astronomické hodiny, umístěné na jižní straně věže Staroměstské radnice v Praze, jsou poprvé doloženy v listině z 9. října 1410.
- V celou hodinu se uvnitř otáčejí všechna kolečka, každou minutu ručička poskočí o pět a půl milimetru. To vše řídí chronometr, který je kopií londýnského Big Benu.
Rekonstrukce Staroměstské radnice včetně středověkého orloje byla největší od poválečné opravy této památky. Trvala rok a půl a jen práce na orloji vyšly téměř na deset milionů korun. Celá oprava pak stála pětkrát tolik. Rekonstrukci hodin i věže dokumentují fotografie vystavené ve druhém patře budovy.
obrázek
Orloj ukrýval několik pokladů
Restaurátoři museli v rámci opravy celý středověký stroj vyjmout a rozebrat na stovky částí; to se stalo poprvé od druhé světové války, kdy radnici poškodily květnové boje. A při rekonstrukci odhalili několik tajemství. Třeba 70 let starý dopis v jedné ze soch apoštolů od sochaře Suchardy. Mimo jiné si stěžoval na práci památkářů.
Našla se i kamenná zvířata. „Objevili jsme sovu, která je v horní části. Má krásně zachovalou hlavu, oko a část zobáku. Pod skulpturou sovy spočívá holubice. Z té se zachovala část hlavy, která visí dolů, a v zadní partii křídlo,“ popsal detaily objevu restaurátor René Tikal.
Už v září 2017 byly při opravách Staroměstské radnice objeveny čtyři schránky z let 1949 a 1984 z dob předchozích rekonstrukcí. V tubusech byly vzkazy příštím generacím, písemnosti o výši investic, výtisky novin i tehdejší mince. V pamětní schránce byl i dopis, v němž klempíři kritizovali režim po komunistickém převratu v roce 1948.
GALERIE
Na Staroměstské radnici byly otevřeny schránky z let 1949 a 1984
O orloj se stará už sedmá generace rodiny Hainzů
O chod staroměstského orloje se po generace stará rodina Ludvíka Hainze. Hodiny kontroluje průběžně, na starosti má ale i velké rekonstrukce. V Praze se tato hodinářská rodinná firma stará o více než šedesát věžních hodin, například ty na Loretě, Chrámu svatého Víta nebo kostelu sv. Ludmily na náměstí Míru. Po celé zemi jich jsou pak v jejich péči stovky.
Ve vedení hodinářské firmy, která vznikla v roce 1836, je Mariana Nesnídalová v pořadí třetí ženou. Dnes je právě ona, stejně jako po šest generací její předchůdci, odpovědná za orloj.
„Jsou to klasické věžní hodiny. Jen je orloj větší, složitější a starší, podle toho je třeba se o něj starat. Většinou se tak jednou týdně namaže, zjistí se, co a jak,“ řekla Nesnídalová.
- První zmínky o pražském orloji pocházejí z počátku 15. století.
- Orloj na Staroměstském náměstí se mnohokrát v historii stal kulisou významných událostí. Například v roce 1937 u něj občané truchlili na pohřbu prezidenta Tomáše G. Masaryka.
- V květnu 1945 během pražského povstání Staroměstská radnice vyhořela. Požár a taky německá děla orloj silně poškodily. Restaurátoři ho opravili hned po válce.
- Orloj byl také svědkem konce Pražského jara. V srpnu 1968 přijely tanky Varšavské smlouvy až před jižní stranu radniční věže.
- Staroměstský orloj denně přiláká až sedm stovek turistů. Prohlédla si ho v roce 1996 také britská královna Alžběta II.
Hodiny ji zajímaly už v dětství. A to hlavně díky jejímu dědečkovi Ludvíku Hainzovi. Ten vedl rodinnou hodinářskou firmu do roku 1948, kdy ji komunistický režim znárodnil. On sám putoval do vězení. „Bylo to za to, že jsem byl třídní nepřítel. Hlavní důvod byl, že se někomu nelíbilo, že dělám zaměstnání a že ho dělám dobře,“ vzpomínal v roce 1994 v dokumentu A hodily odbily… Ludvík Hainz.
Ve vězení strávil dědeček nynější jednatelky rodinné firmy Nesnídalové dohromady 42 měsíců. Následky si rodina nesla dlouhé roky. „Nesměl pracovat, babička s dědečkem se rozvedli, máma s bratrem nesměli studovat. Rodina byla hodně perzekuovaná,“ shrnula osud rodiny Nesnídalová.
Přestože ji hodiny bavily, původně chtěla být zahradní architektkou a vystudovala Zemědělskou univerzitu. Teprve když stát rodině firmu vrátil, vystudovala Vysokou školu ekonomickou a po večerech se učila hodinařinu v Jihlavě. Zatímco dřív měla firma i sto padesát zaměstnanců, dnes jich je včetně Nesnídalové dohromady šest.
Do dílny se orloj, nebo jeho části, opět dostane za 10 až 15 let. Právě po tak dlouhé době se náročné rekonstrukce orloje dělají.
Oslavy vzniku Československa jsou koncipovány jako měsíční festival v ulicích. Výročí připomínají vedle výstav, koncertů, divadelních představení a happeningů také audio a videospoty v televizi, rozhlase a na internetu. Oslavy vyvrcholí v posledních říjnových dnech mimo jiné vojenskou přehlídkou, otevřením opraveného Národního muzea a tradičním udělováním státních vyznamenání.
GALERIE
Orloje v Česku