Ústavní soud zamítl stížnost libereckého soudce Miloše Zbránka. Kárný senát Nejvyššího správního soudu mu loni uložil důtku za dva články publikované na internetu. Podle kárného senátu oba texty hrubě neobjektivním, dehonestujícím způsobem vykreslují migranty a pracovníky neziskových organizací. Soudce má být podle Ústavního soudu pro veřejnost autoritou, musí proto dobře zvažovat formu, jak prezentuje postoje.
Soudce Miloš Zbránek se kvůli důtce od kárného senátu obrátil na Ústavní soud s tím, že neměl v úmyslu poškodit důstojnost a dobré jméno soudcovského stavu. Pouze prý využil svého ústavního práva, v jehož mezích vyjádřil své názory prostřednictvím literární činnosti, konkrétně satirické umělecké tvorby.
Kárný senát žalobě vyhověl u článků Zpráva o putování do Němec a Dopis dezorientovaného běžence, a naopak nevyhověl u článku Zpráva evropského komisaře o stavu lidských práv v Musulmanské Lhotě. Ten senát označil za zjevnou satiru bez vulgarit, která vychází z reálných událostí. Dva texty s uprchlickou tematikou jsou ovšem podle senátu na hranici vkusu a slušnosti, v některých případech ji překračují.
Kdyby dva sporné články napsal někdo jiný, nemohly by se podle rozsudku stát důvodem pro zásah veřejné moci. Jsou sice názorově vyhraněné, ale nehlásají žádnou nenávistnou ideologii, nevyzývají k ničemu nezákonnému. Miloš Zbránek je ovšem soudce, který by měl být zdrženlivější a musí dbát na to, aby nenarušil důstojnost soudcovské funkce, mínil kárný senát Nejvyššího soudu.
Ústavní soud: soudce má být veřejnou autoritou 24 hodin denně
Ústavní soud stížnost proti trestu zamítl. Je toho názoru, že soudce má být pro veřejnost autoritou, musí proto dobře zvažovat formu, jak prezentuje postoje. Podle ústavních soudců důtka nebyla porušením práva na svobodu projevu, která je u soudců limitovaná jejich postavením. V nálezu ÚS opakovaně zaznělo slovo zdrženlivost, stejně jako konstatování, že soudcovská funkce přináší výsady i omezení.
„Soudce je soudcem 24 hodin denně a přísnější požadavky na jeho chování se uplatní i v jeho běžném občanském životě,“ uvedl ústavní soudce zpravodaj Vladimír Sládeček a dodal, že pokud publikuje soudce satirické texty, které mají zřetelný politický podtext, musí brát na zřetel, že tato vyjádření mohou mít ve společnosti silnější dopad.
Právní zástupce Miloše Zbránka Jakub Burget se s nálezem Ústavního soudu neshoduje.„Ústavní soud se úplně vyhnul hodnocení článků z pohledu literární kritiky. K tomu mlčel,“ řekl Jakub Burget.
Naopak prezidentka soudcovské unie Daniela Zemanová se s rouhodnutím Ústavního soudu ztotožnila. „Nešlo o obsahovou kritiku, ale o formu. To bylo ve vyjádření soudu detailně rozebráno,“ řekla Daniela Zemanová.
Podle Kodexu soudcovské etiky Mezinárodního trestního soudu se soudci musí vyhýbat situacím, které mohou vést ke střetům zájmů a veřejnost by je tak i vnímala.
V Průvodci soudcovským jednáním od britského Nejvyššího soudu zase stojí, že se musí snažit zajistit, aby jejich chování udržovalo a posilovalo důvěru veřejnosti. Proto se mají vyhnout mimosoudní činnosti, která by mohla vyvolat obavy o jejich podjatosti.
Miloš Zbránek působí u liberecké pobočky krajského soudu, řeší obchodněprávní agendu. Předseda krajského soudu Luboš Dörfl ho už dříve vyzýval k umírněnosti při psaní. Když publikační činnost pokračovala, podal kárnou žalobu.
