Důl Darkov zastavil kvůli koronaviru těžbu. Stav nebezpečí hejtman nevyhlásil

Důl Darkov těžební společnosti OKD v Karviné byl kvůli hromadné nákaze covidem-19 odstaven z důlní těžby. Přešel na technologické minimum, odčerpává jen vodu a větrá. Po jednání krajského krizového štábu to v pondělí oznámil moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO). Důl podle něj nelze zavřít, to by znamenalo zavření celého OKD. Vzhledem k opatřením krajské hygienické stanice a zastavení těžby ale nepovažuje za nutné vyhlašovat stav nebezpečí. Ministerstvo financí pak bude zvažovat možnosti podpory OKD kvůli nákaze covidem-19 v Dole Darkov v Karviné, nejdřív ale chce podklady a přesné informace.

„Není důvod zavírat Karvinou,“ řekl hejtman novinářům. Hygienici přes víkend vytrasovali tisíc kontaktů nakažených, chytrá karanténa podle něj funguje. Krajská hygienička Pavla Svrčinová uvedla, že nikdo z nemocných nebyl hospitalizován a k dispozici je dost odběrových kapacit.

Testování v souvislosti s nákazou na Dole Darkov dosud odhalilo 239 nakažených covidem-19. Oproti neděli počet vzrostl o 27. V evidenci přibylo dvacet pozitivně testovaných zaměstnanců dolu a sedm jejich příbuzných. Čísla se ale podle hygieničky stále mění.

Kromě Dolu Darkov se nákaza objevila i u tří pracovníků z Dolu ČSM-Jih a jednoho z Dolu ČSA, všichni ale mají vazbu na Důl Darkov. „Jsou pod dohledem krajské hygienické stanice a zatím to nevypadá na to, že by bylo nezbytně nutné provádět jiná plošná opatření i v těchto dolech,“ řekl hejtman Ivo Vondrák.

Onemocnění bylo prokázáno i u šesti polských pendlerů a  čtyř pracovníků firem, které na šachtě například uklízejí nebo dělají servis. Všichni pozitivně testovaní zaměstnanci z jiných dolů měli vazby na pracovníky z Darkova, šlo o příbuzné nebo známé. 

Podle Pavly Svrčinové je většina nemocných z Darkova v produktivním věku od 25 do 55 let, průměrný věk nakažených je 47,8 roku. „Nechceme, aby se nám nákaza přenesla na citlivé skupiny, starší populaci a nemocné. Problém je opravdu hlavně v Karviné, skoro dvě stě lidí je z Karviné,“ doplnila. Podle ní by mohlo trvat tři až čtyři týdny, než se hygienikům podaří ohraničit ložisko nákazy, tedy dohledat všechny kontakty a nařídit karantény nebo provést jiná potřebná opatření. Hygienikům už se podařilo spojit se všemi nakaženými horníky, v předchozích dnech s tím měli problémy.

Hygienikům pomohlo, když jim OKD dalo data z GPS zabudovaných v lampách a bylo možné sledovat, kde se pracovníci v dole pohybovali, díky tomu mohli vytipovat nejrizikovější provozy.

Hygienici testovali i zaměstnance dodavatelských firem

Kvůli nákaze, která se v Dole Darkov začala šířit minulý týden, hygienici nejprve otestovali osm set zaměstnanců, s dalším plošným testováním začali v pátek. Odebírání vzorků skončilo  v pondělí odpoledne. S testováním pomáhaly i mobilní týmy vojáků. „Jednalo se o dosud nejrozsáhlejší akci tohoto druhu v České republice. Na přítomnost onemocnění covid-19 bylo otestováno celkem 2450 osob,“ řekl mluvčí moravskoslezské zdravotnické záchranné služby Lukáš Humpl. Všechny vzorky ještě nejsou vyhodnocené.

„Otestováno nakonec bylo více lidí, než jsme původně předpokládali, protože jsme ve větší míře přizvali i zaměstnance dodavatelských firem,“ řekla mluvčí OKD Naďa Chattová.

Provoz Dolu Darkov byl během víkendu omezen na nezbytné minimum a těžba tam byla přerušena. „V podzemí se pohybuje sto padesát zaměstnanců, kteří zajišťují bezpečný chod dolu. Takto fungujme od pátku, abychom dosáhli toho, aby se do práce vrátili jen zaměstnanci, kteří prošli testováním s negativním výsledkem,“ vysvětlil ředitel provozu OKD David Hájek. Kdy by mohla být v Dole Darkov v Karviné obnovena těžba, zatím není jasné. Pro firmu je prioritou zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

Pandemie dostala firmu do složité situace

Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková uvedla, že pandemie ve spojení s velmi nízkými cenami uhlí dostala firmu do složité situace. „Spojili jsme se s naším akcionářem, abychom tuto situaci řešili, a věříme, že náš akcionář nenechá lidi v OKD na holičkách,“ uvedla Staňková. Vlastníkem OKD je prostřednictvím společnosti Prisko stát. OKD podle mluvčí nadále počítá s tím, že se bude těžba postupně utlumovat, ale uhlí se bude těžit minimálně do roku 2025.

Zvýšená bezpečnostní opatření platí v celém OKD, ale pro Důl Darkov jsou ještě přísnější. Zaměstnanci z Darkova se nepřesouvají na jiná pracoviště, z čtyřsměnného se tam přešlo na třísměnný provoz a firma zkrátila pracovní dobu, aby se horníci z jednotlivých směn nepotkávali. V dolech na Karvinsku pracuje celkem zhruba osm tisíc čtyři sta lidí.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v neděli oznámil, že na Karvinsku se v pondělí nezruší zákaz návštěv v nemocnicích a sociálních zařízeních a ani se tam nepovolí hromadné akce nad sto osob. 

Ministerstvo zváží možnost podpory OKD

Ministerstvo financí bude zvažovat možnosti podpory OKD kvůli nákaze covidem-19 v Dole Darkov v Karviné, nejdřív ale chce podklady a přesné informace. Jednou z možností může být podpora z programu COVID Plus, řekla na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Hygienici eviduji 239 nakažených v souvislosti s nákazou v dole.

Za půjčky v programu COVID Plus ručí Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), na záruky jsou vyčleněny čtyři miliardy korun. Firmy s více než 250 zaměstnanci a minimálně pětinovým podílem vývozu na loňských tržbách, včetně výrobních dodávek pro jiného exportéra, mohou získat půjčky od pěti milionů do dvou miliard korun. Maximální výše úvěru odpovídá 25 procentům ročního obratu společnosti. EGAP garantuje 80 procent jistiny.

„Někdy před vypuknutím pandemie společnost avizovala, že nebude potřebovat žádné peníze. Byla ze strany ministerstva upozorněna, že pokud by se to vyvinulo jiným způsobem, tak aby to dostatečně dopředu avizovala. V dubnu jsme dostali avízo, že ta potřeba od společnosti Prisko, která je stoprocentně vlastněna ministerstvem financí, existuje,“ řekla Schillerová.

„Chceme podklady, informace, přesně podložit, v čem je problém. Případně budeme zvažovat všechny možnosti, které by se daly využít, a samozřejmě případně i třeba využití jednoho z programů COVID Plus, který přímo cílí na velké společnosti,“ doplnila. Zátěž na státní rozpočet by podle ní měla být co nejmenší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.