Posílené pozice hnutí SPD a komunistů, se kterými vládní hnutí ANO spolupracuje v současné sněmovně, představují ohrožení svobody a demokracie. V mimořádném vysílání Devadesátky z Arcibiskupského paláce to prohlásil kardinál Dominik Duka. Opoziční strany se přitom podle něj chovají stejně jako demokratické formace během únorové krize v roce 1948.
Primas český v bezprostřední reakci na výsledky říjnových sněmovních voleb napsal, že „zvítězily strany a hnutí, které nevytvářely pětadvacet let naši svobodu“. Vedle úspěchu hnutí ANO, které podpořil každý třetí volič, dostalo přes deset procent také hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury a do sněmovny se, byť významně oslabeni, znovu dostali i komunisté. Právě tyto tři formace pak uzavřely neoficiální hlasovací koalici pro obsazení jednotlivých sněmovních funkcí – od vedení dolní komory přes výbory a stálé komise.
Rozpory vzbudilo například usazení prorusky smýšlejícího poslance SPD Radka Kotena do čela bezpečnostního výboru, vleklé kontroverze se vedou i kolem angažmá komunistického poslance Radka Ondráčka v čele stálé komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ondráček totiž během tzv. Palachova týdne v lednu 1989 zasahoval proti protirežimním demonstrantům.
V adventním rozhovoru pro ČT24 se nyní kardinál Dominik Duka ke sněmovní spolupráci komunistů, SPD a ANO vrátil. „Zcela určitě je ohrožena svoboda, je ohrožena i demokracie. Když vidíme některé navrhované kandidáty do jednotlivých výborů, zatrne každému člověku, který má vzpomínku na dobu komunismu i na Národní třídu,“ prohlásil duchovní, kterého kvůli vyznání věznil komunistický režim v borské věznici. „Měla by zde být základní slušnost i ze strany člověka, který kandiduje, že to přece nejde.“
Scénář demokratických ministrů
Důvod, proč pro mnohé voliče nepředstavuje komunistická minulost překážku, podle Duky spočívá v problematickém vyrovnání se s minulým režimem, kterým Česko po revoluci prošlo jen nedostatečně, nebo jím nemohlo projít vůbec. „Nedokázali jsme to, co museli udělat v Německu s denacifikací, přesto se to také úplně nepovedlo. Měl proběhnout morální soud,“ tvrdí pražský arcibiskup a upozornil na to, že podle Václava Havla potrvá tři generace, než se národ břemene komunismu zbaví.
Výhrady ale kardinál Duka adresoval i na adresu tradičních stran, které nedokázaly s hnutím ANO otevřít jednání o vládě. Jedním z imperativů je totiž kabinet bez účasti Andreje Babiše, což ANO odmítá.
„Mnozí říkají – a já si to taky myslím – že se opozice chová jako páni ministři v roce 1948. Že vzdali určitou šanci a že měli víc uvažovat, jak by se mělo dál jednat,“ prohlásil s odkazem na váhavý, opatrnický a místy i nekoordinovaný postup demokratických stran během krizových dní v únoru 1948, které otevřely KSČ cestu k moci.
„Stará vatikánská škola říká, že pokud se mluví a jedná, vše je ještě zachráněno. Jakmile se do sebe pustíme, je konec,“ dodal s tím, že není nereálné, aby se radikální převzetí moci opakovalo. „Mohlo by se to i stát. Není to identické, ale jsou tady určité analogie a měli bychom s nimi počítat. Některé věci minulých totalitních režimů, které byly nepředstavitelné, se stávají samozřejmostí,“ varoval arcibiskup.
Dodržovat zákon lásky
Česká společnost se podle něj v uplynulých osmadvaceti letech setkává s „revitalizací radikálních levicových a extremistických ideologií“, které tvrdí, že pravda neexistuje a že existují jen různé úhly pohledu.
„Neexistuje-li pravda, žádnou pravdu nemám. Na druhé straně je fundamentalisticko-extrémní způsob myšlení, který hlásá: Jenom já mám pravdu, jenom já všemu rozumím. Když se tyto dva body sejdou, musí z toho být ve společnosti kolize, a právě tuto kolizi prožíváme,“ řekl Duka na adresu společenského konfliktu.
Za úkol považuje naplňovat slova řeckého filosofa Aristotela, podle kterého láska znamená chtít dobro pro druhého: „Čtyři století před Kristem řekl, že kdyby lidé dodržovali zákon lásky, nepotřebujeme další zákony. To je výzva i pro nás.“
