České Budějovice – Pražský arcibiskup Dominik Duka podpořil požadavek prezidenta Václava Klause, který chce od premiéra Petra Nečase osobní garanci, že vyrovnání s církvemi neprolomí hranici restitucí z 25. února 1948. Podle Dukova vyjádření jde o adekvátní žádost, která může společnost uklidnit. Sama vláda se přitom ke Klausově podmínce staví vlažně; Nečas ji nekomentoval a ministr financí Miroslav Kalousek ji dokocne označil za nesmyslnou. Sněmovna má o restitucích rozhodovat v úterý.
„Považujeme dopis pana prezidenta za adekvátní,“ konstatoval Duka. „Může uklidnit společnost, že skutečně nedochází k prolomení onoho dne 25. února 1948 a že i tento zákon je ve shodě se všemi ostatními zákony.“ S hlavou státu se kardinál setkal na dožínkách v Českých Budějovicích, kde probíhá každoroční zemědělský veletrh Země živitelka.
„Měl jsem zde možnost mluvit s panem kardinálem Dukou a myslím, že naše názory na to nejsou až tak vzdálené,“ řekl v Budějovicích Klaus. „Cítí stejně jako já naléhavost mého požadavku, aby se nemohlo stát, že tím dojde k prolomení všeho, což znamená zásadní zpochybnění naší země.“
Klausův dopis Nečasovi:
O osobní záruku o neprolomení hranice února 1948 požádal Klaus premiéra Petra Nečase ve středu. V dopise vyjádřil znepokojení nad obavami občanů i právních expertů, že by možné prolomení restituční hranice zákonem o církevních restitucích už přesáhlo problém narovnání vztahů mezi státem a církvemi jako takový. „Stal by se precedentem s těžko předvídatelnými důsledky pro majetkové nároky třetích osob z naší země i ze zahraničí vůči našemu státu,“ napsal v dopise. Více čtěte zde.
Vláda na Klausův požadavek reagovala vlažně až odmítavě; premiér Petr Nečas jen potvrdil jeho obdržení, vyjadřovat se k němu ale nechtěl. „Já samozřejmě pana prezidenta v okamžiku, na kterém se dohodneme, se vším seznámím, a pak budeme informovat i veřejnost,“ okomentoval Klausovu výzvu.
Ministr financí Miroslav Kalousek pak v rozhovoru pro Právo označil prezidentovu podmínku za „nesmyslnou a neústavní“ a zcela by ji ignoroval. Jeho vládní kolegové i poslanci se prý za zákon zaručili svým hlasováním ve vládě a poté ve sněmovně. „Všichni, kteří nejsme předsedové stran a hlasujeme se stejnou odpovědností, se tím můžeme cítit dotčeni,“ uvedl Kalousek. Vedle Nečase totiž hradní list obdrželi i oba Nečasovi zástupci - vicepremiér Karel Schwarzenberg a vicepremiérka Karolína Peake.
Právě Schwarzenberg se vyjádřil obdobně jako Kalousek. „Anžto mi není jasný, v čem to má spočívat, tak zdvořile odpovím, ale nevím, jak si to představuje,“ řekl s tím, že Klausovu požadavku nerozumí. Vicepremiérka Karolína Peake na své odpovědi už pracuje společně s legislativní radou vlády. Prolomení restituční hranice podle ní ale nehrozí.
I sám Klaus dnes potvrdil, že záruku dosud neobdržel, ačkoli restituce do sněmovny zamíří v úterý. „Já jsem od nich žádnou záruku nedostal, já slyším jenom vnější mediální výroky, kde se tváří, že se k tomu moc nemají,“ uvedl Klaus.
Duka s Klausem udržují harmonické vztahy
Dukovo vystoupení na Klausovu podporu není překvapivé; Hrad a Arcibiskupský palác se zejména v druhém Klausově volebním období v řadě otázek shodují (oba například odmítli loňský pochod homosexuálů Prahou) a dlouhodobě udržují dobré vztahy. Ostatně až po Dukově nástupu se podařilo vyřešit vleklý spor o chrám svatého Víta.
Výraznou pozornost si zasloužil také Klausův loňský projev na svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi, za nějž od Duky získal nadšená slova uznání. Prezident tehdy hovořil o důležitosti rodiny, hájil tradiční konzervativní hodnoty a kritizoval „oportunistický modernismus“. „Vše tradiční a konzervativní je vydávané za nemoderní, je zesměšňováno a vylučováno ze společenského dialogu,“ řekl Klaus. Církev vyzval, aby více a hlasitěji uplatňovala svou autoritu v celospolečenské debatě.
Podle staršího vyjádření kněze Tomáše Halíka ovšem Duka svůj vstřícný postoj k Hradu přehání; církev podle něj není politická strana a měla by vystupovat především jako mluvčí pravdy, neuzavírat manželství se stranami a politiky a zachovat si kritický odstup, uvedl loni na podzim Halík.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi označuje Nečasova vláda za jeden ze svých klíčových návrhů. Ve sněmovně už jednou těsně uspěl. Vrátil ho ale levicový Senát. K jeho prosazení nyní vláda potřebuje 101 hlasů. Kritika návrhu přitom zaznívá i z Nečasovy ODS. Sněmovna by o vyrovnání s církvemi měla rozhodovat na schůzi, která začíná v úterý.
