Praha - Průměrný důchod pro lidi, kteří po celý svůj život pečují o postiženého člena rodiny doma, je tři tisíce korun. Podle Národní rady zdravotně postižených je taková částka nemorální, podle ombudsmana dokonce nespravedlivá. Chtějí proto změnu.
Marie Ungerová se o svého syna doma stará už 34 let. Ten je po mozkové obrně a potřebuje celodenní péči. Přestože celou tu dobu jeho matka musela v jedné osobě zastat pedagoga, rehabilitačního pracovníka a logopeda zároveň, podle úřadů jako by nepracovala. Když odešla do důchodu, vyměřily jí 2 494 korun měsíčně. „Částka je tak strašně nízká, že jsem potencionální bezdomovec, nebýt manžela, tak nepřežijeme,“ tvrdí Marie Ungrová.
Předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása k tomu dodává: „Tito lidé nedali své blízké do ústavu, pečovali o ně doma a najednou zjišťují, že jim to stát nevrací, že je naopak ještě diskriminuje.“
Podobných lidí, kteří dlouhodobě pečují o své blízké, je v Česku kolem dvaceti tisíc. Na jejich nízké důchody upozorňuje nejenom Národní rada zdravotně postižených, ale i úřad ombudsmana.
Ten navrhuje, aby politici pro tyto lidi stanovili minimální výši důchodu. Národní rada zase chce, aby se jim důchod počítal z průměrného důchodu na příslušný rok, příští rok by to pak bylo kolem 9 000 korun.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, ale namítá, že už minulý rok úřad provedl úpravy ve prospěch těchto lidí, o dalších změnách je ministerstvo připraveno jednat.
Vyšších důchodů by se lidé starající se o své blízké mohli dočkat už brzy. Patnáctého května návrhy ombudsmana a Národní rady zdravotně postižených projedná poslanecký sociální výbor. Podle opozice by mohl návrh najít podporu.
A pokud výbor návrhy doporučí poslancům ke schválení, více peněz by lidé mohli dostat už v příštím roce. Změny totiž budou součástí novely zákona o důchodovém pojištění, kterou poslanci teď projednávají ve druhém čtení.
