Současné sucho v Česku je horší, než tomu bylo v polovině dubna v uplynulých dvou letech. Pokud by se nedostatek vody dále zhoršoval, mělo by to negativní dopad na zemědělství. Varuje před tím analýza Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle níž jsou velmi nízké průtoky v řekách a málo vody zůstává také ve sněhové pokrývce na horách. Problém by kvůli tomu mohl mít mák, brambory či jarní obiloviny, případné květnové srážky by ale úrodě mohly pomoci, míní tajemník Agrární komory Jan Doležal.
Duben na troud. Chybí voda ze sněhu, strádat může zemědělství
„V letošním roce oproti předchozím rokům je zasažena většina území malým až středním deficitem srážek za šest měsíců, který dobře vypovídá o nedostatku vody v orniční vrstvě především pro volně rostoucí rostliny a zemědělské plodiny,“ píší meteorologové.
Za poslední dva roky je pak deficit srážek vysoký a v severních Čechách dokonce extrémní. Podle ČHMÚ to znamená nedostatek vody pro stromy a lesní porosty. Lze proto čekat, že se plochy porostů zasažených suchem budou zvětšovat a v některých oblastech budou usychat stromy.
„Na řadě míst již téměř měsíc nepršelo. Poměrně skromné srážky, kolem deseti milimetrů, o tomto víkendu jsou sice vítanou záchranou, ale objevovaly se spíše lokálně, což by mohlo představovat problém pro vzcházející jařiny, například mák nebo jarní obiloviny. Ale zalít potřebují také třeba brambory,“ komentuje Doležal. Loňskou úrodu podle něj zachránil studenější a deštivější květen, ve který budou zemědělci doufat i letos.
Zemědělce trápí nedostatek srážek už šestým rokem, připomíná mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha. Ve svrchní vrstvě půdy se podle něj vytvořila zásoba vody pro růst ozimých plodin a založení porostů jarních plodin, protože únor v množství srážek nevybočil z normálu.
Nedostatek srážek v posledních týdnech ale stav zhoršil, doplňuje Pícha. „Loni zapršelo na poslední chvíli a porosty se stihly obnovit. V reakci na předchozí roky zemědělci zvýšili osevní plochy krmných plodin, se kterými byl největší problém,“ vysvětluje.
Průtoky na většině sledovaných řek v Česku jsou na podprůměrných až výrazně podprůměrných hodnotách. Nejčastěji se pohybují okolo 15 až 50 procent dlouhodobého dubnového průměru. Na některých horských tocích je situace kvůli odtávání sněhu lepší a průtoky jsou asi na 50 až 90 procentech.
„Při srovnání aktuálních denních průtokových hodnot s dlouhodobými historickými údaji pro daný den byly nejblíže minimům ojediněle hodnoty na přítocích středního Labe, Lužnice, Kamenice, Jevišovky, dolní Jihlavy, Romže a dolní Moravy,“ popisuje zpráva ČHMÚ.
Schází voda ze sněhu
Zásoby vody ve sněhové pokrývce byly loni v dubnu zhruba trojnásobné proti letošnímu roku. Na začátku týdne bylo na českém území ve sněhové pokrývce odhadem 95 milionů metrů krychlových vody, loni to bylo asi 260 milionů.
Na hřebenech Krkonoš leželo v pondělí od 20 do 120 centimetrů sněhu, v Jizerských horách byla pouze nesouvislá pokrývka, na Šumavě deset až 70 centimetrů, v Orlických a Krušných horách již sníh roztál. Na hřebenech Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku leží kolem deseti až 60 centimetrů a v Beskydech byla také již jen nesouvislá pokrývka.
K pondělnímu ránu bylo v Krkonoších nejvíce sněhu naměřeno na Růženčině zahrádce, a to 102 centimetrů, na Šumavě na Březníku 70 centimetrů, na Plechém 65 centimetrů a v Hrubém Jeseníku na Šeráku 12 centimetrů.
Podle dlouhodobého výhledu počasí ČHMÚ by měly být nadcházející čtyři týdny srážkově slabě podprůměrné. „První týden očekáváme velmi suchý a srážky se pravděpodobně vyskytnou až v závěru týdne. V následujících týdnech se předpokládá mírné přibývání srážek, ale s týdenními úhrny nejpravděpodobněji v intervalech normálních hodnot,“ dodali meteorologové. Průměrný úhrn srážek od 20. dubna do 17. května je v ČR dlouhodobě 54 milimetrů.