Potůčky nezurčí, bystřiny neburácejí ani zjara. Suchem trpí lodě, rybníky i elektrárny

Nahrávám video

Dlouhodobé sucho ohrožuje nejen zemědělce nebo lesníky, ale stále více také rybníkáře a chovatele ryb. Vysoušením spodních vod trpí třeba tradiční rybníky na jihu Čech. Stále ohroženější jsou čeští loďaři; provozovatelé malých elektráren na řekách s obavami hledí na zbytek roku. Ministerstvo zemědělství očekává, že už na jaře vyschnou některé menší toky.

Na Labi v Česku fungují poslední tři loděnice, z nichž dvě ještě staví, třetí se věnuje opravám starších lodí. Potenciálním zákazníkům vadí nejistota. Kvůli nízké hladině řeky musejí často celé měsíce čekat na nově vyrobené lodě.

Na dolním toku Labe se staví lodě přes sto let. Z Lovosic se v poslední době podařilo dostat dva nové velké tankery, které ale čekaly odstavené, právě dokud v řece nebude dost vody. První z nich byl spuštěný na vodu už v létě. Poslední ze dvou plavidel odplulo ve čtvrtek. Kritický je kvůli suchu pro lodě úsek od zdymadel v Ústí nad Labem až po státní hranici za Děčínem. Problémy jsou ale i dál po proudu v Německu.

Pro lovosické loděnice byly dva tankery první velká zakázka po pěti letech. Objednala si je firma z Holandska. Jakmile se před pár dny zvedla hladina v Labi, remorkér připlul pro první z nich. Teď se obratem vrátil pro druhý. Zájem o lodě ale více méně není a nedá se ani očekávat. Aby se lovosická loděnice se 150 zaměstnanci nemusela vypořádávat s ukončením výroby, snaží se přeorientovat na výrobu menších plavidel. Staví třeba obytné hausboty.

Méně energie z elektráren

Sucho a nedostatek vody v řekách mají ale vliv na vnitrozemskou lodní dopravu celkově. Při nižších hladinách dopravci musejí snižovat zatížení plavidel a cesta s menším nákladem se jim pak ekonomicky nevyplácí, popřípadě nemohou vyplout vůbec.

Nedostatek vody by se mohl projevit i v průmyslu. Výrazné podíly její spotřeby mají v Česku výroby textilu, chemických látek nebo papírenství. Na předních příčkách jsou produkce nápojů nebo potravin. Například na kilogram papíru je podle Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě potřeba 300 litrů vody.

Povrchové vody spotřebuje v Česku nejvíc energetika. Výroba elektřiny je přitom na množství vody velmi citlivá, nejvíce malé elektrárny, kterých je v Česku víc než tisícovka. V budoucnu by i kvůli změnám počasí mohla zaniknout až třetina z nich.

„Nejhorší rok byl 2015 a trošku se bojím, že rok 2020 se mu bude podobat. Zásadní problém je v tom, že není zásoba sněhu na horách,“ vysvětluje předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.

Teplá zima v jižních Čechách dělá problémy zemědělcům i chovatelům ryb. Spodní vody je v půdě málo, kvůli nedostatku sněhu jí chybí stále víc. Brání to vegetačnímu klidu rostlin, ovocné stromy rozkvétají proti jiným rokům dřív.

Rostlinám kvůli absenci sněhu chybí potřebný vegetační klid. Vodní deficit způsobují podprůměrné srážky a jejich rychlý odpar vlivem neobvykle vysokých teplot. Velkým problémem se jeví trvale nízká hladina podzemních vod.

Málo vody v potocích na Třeboňsku dělá vrásky chovatelům ryb. Kvůli suchu se drží hladina některých jihočeských rybníků velmi nízko. „Pokud je to rybník hlavní, kde je tržní ryba, třeba ho ani nemůžete nasadit, protože je tam tak málo vody, že by tam neměla možnost růst, přežívat,“ říká Zdeněk Eisert z Rybářství Třeboň.

Myslivci z obce Lužnice zkouší Nebeský rybník napustit uměle. Pomocí hadic vypůjčených od hasičů čerpají vodu z jedné stoky do druhé. Věří, že když se jim podaří rybník napustit, poslouží tím nejen vodním ptákům, ale přispějí i do studen místních lidí.

Jaro ve znamení sucha. Co po zbytek roku?

Srážkově byl leden v Česku chudý, s měsíčním úhrnem 18 milimetrů jde podle meteorologů o šestý nejhorší údaj za 60 let. V porovnání s loňskem jsou zásoby vody ve sněhu desetkrát menší. Zřejmě už na jaře vyschnou některé menší toky, uvedlo ministerstvo zemědělství.

Pokud ve zbytku roku budou podprůměrné srážky a vysoké teploty, zasáhne letošní sucho republiku silněji než v letech 2015 a 2018. Velké přehrady kromě Orlíku jsou ale nyní naplněné z více než 80 procent. V Orlické nádrži je kvůli rekonstrukci snížený zásobní prostor, napouštět by se měla od příštího týdne.

Vodohospodáři snížili průtoky na minimální hodnoty, aby zajistili více vody pro jarní a letní měsíce. Podle ministerstva je pravděpodobné, že se v létě omezí odběry vody pro průmysl nebo zemědělství.

Prakticky od začátku roku s obavami sledujeme stav srážek na našem území. Situace se v posledním týdnu alespoň částečně zlepšila, přesto bude velkým problémem chybějící sněhová pokrývka. Nejen, že se nedoplní zásoby podzemní vody, ale voda bude pravděpodobně už brzy na jaře chybět i ve vodních tocích.
Miroslav Toman
ministr zemědělství (za ČSSD)

Sucho je v posledních letech velkým tématem i pro vládu a ministerstva životního prostředí a zemědělství. Kromě vysychání přírody řeší problémy s návaznými škodami, které představuje například u oslabených stromů rozšíření škodlivého hmyzu – kůrovce. Stát kvůli suchu například připravuje nové přehrady a přírodě blízká opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy se po bouřkách ocitly tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
20:53Aktualizovánopřed 24 mminutami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 1 hhodinou

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 2 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 2 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 5 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.