Potůčky nezurčí, bystřiny neburácejí ani zjara. Suchem trpí lodě, rybníky i elektrárny

Nahrávám video

Dlouhodobé sucho ohrožuje nejen zemědělce nebo lesníky, ale stále více také rybníkáře a chovatele ryb. Vysoušením spodních vod trpí třeba tradiční rybníky na jihu Čech. Stále ohroženější jsou čeští loďaři; provozovatelé malých elektráren na řekách s obavami hledí na zbytek roku. Ministerstvo zemědělství očekává, že už na jaře vyschnou některé menší toky.

Na Labi v Česku fungují poslední tři loděnice, z nichž dvě ještě staví, třetí se věnuje opravám starších lodí. Potenciálním zákazníkům vadí nejistota. Kvůli nízké hladině řeky musejí často celé měsíce čekat na nově vyrobené lodě.

Na dolním toku Labe se staví lodě přes sto let. Z Lovosic se v poslední době podařilo dostat dva nové velké tankery, které ale čekaly odstavené, právě dokud v řece nebude dost vody. První z nich byl spuštěný na vodu už v létě. Poslední ze dvou plavidel odplulo ve čtvrtek. Kritický je kvůli suchu pro lodě úsek od zdymadel v Ústí nad Labem až po státní hranici za Děčínem. Problémy jsou ale i dál po proudu v Německu.

Pro lovosické loděnice byly dva tankery první velká zakázka po pěti letech. Objednala si je firma z Holandska. Jakmile se před pár dny zvedla hladina v Labi, remorkér připlul pro první z nich. Teď se obratem vrátil pro druhý. Zájem o lodě ale více méně není a nedá se ani očekávat. Aby se lovosická loděnice se 150 zaměstnanci nemusela vypořádávat s ukončením výroby, snaží se přeorientovat na výrobu menších plavidel. Staví třeba obytné hausboty.

Méně energie z elektráren

Sucho a nedostatek vody v řekách mají ale vliv na vnitrozemskou lodní dopravu celkově. Při nižších hladinách dopravci musejí snižovat zatížení plavidel a cesta s menším nákladem se jim pak ekonomicky nevyplácí, popřípadě nemohou vyplout vůbec.

Nedostatek vody by se mohl projevit i v průmyslu. Výrazné podíly její spotřeby mají v Česku výroby textilu, chemických látek nebo papírenství. Na předních příčkách jsou produkce nápojů nebo potravin. Například na kilogram papíru je podle Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě potřeba 300 litrů vody.

Povrchové vody spotřebuje v Česku nejvíc energetika. Výroba elektřiny je přitom na množství vody velmi citlivá, nejvíce malé elektrárny, kterých je v Česku víc než tisícovka. V budoucnu by i kvůli změnám počasí mohla zaniknout až třetina z nich.

„Nejhorší rok byl 2015 a trošku se bojím, že rok 2020 se mu bude podobat. Zásadní problém je v tom, že není zásoba sněhu na horách,“ vysvětluje předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.

Teplá zima v jižních Čechách dělá problémy zemědělcům i chovatelům ryb. Spodní vody je v půdě málo, kvůli nedostatku sněhu jí chybí stále víc. Brání to vegetačnímu klidu rostlin, ovocné stromy rozkvétají proti jiným rokům dřív.

Rostlinám kvůli absenci sněhu chybí potřebný vegetační klid. Vodní deficit způsobují podprůměrné srážky a jejich rychlý odpar vlivem neobvykle vysokých teplot. Velkým problémem se jeví trvale nízká hladina podzemních vod.

Málo vody v potocích na Třeboňsku dělá vrásky chovatelům ryb. Kvůli suchu se drží hladina některých jihočeských rybníků velmi nízko. „Pokud je to rybník hlavní, kde je tržní ryba, třeba ho ani nemůžete nasadit, protože je tam tak málo vody, že by tam neměla možnost růst, přežívat,“ říká Zdeněk Eisert z Rybářství Třeboň.

Myslivci z obce Lužnice zkouší Nebeský rybník napustit uměle. Pomocí hadic vypůjčených od hasičů čerpají vodu z jedné stoky do druhé. Věří, že když se jim podaří rybník napustit, poslouží tím nejen vodním ptákům, ale přispějí i do studen místních lidí.

Jaro ve znamení sucha. Co po zbytek roku?

Srážkově byl leden v Česku chudý, s měsíčním úhrnem 18 milimetrů jde podle meteorologů o šestý nejhorší údaj za 60 let. V porovnání s loňskem jsou zásoby vody ve sněhu desetkrát menší. Zřejmě už na jaře vyschnou některé menší toky, uvedlo ministerstvo zemědělství.

Pokud ve zbytku roku budou podprůměrné srážky a vysoké teploty, zasáhne letošní sucho republiku silněji než v letech 2015 a 2018. Velké přehrady kromě Orlíku jsou ale nyní naplněné z více než 80 procent. V Orlické nádrži je kvůli rekonstrukci snížený zásobní prostor, napouštět by se měla od příštího týdne.

Vodohospodáři snížili průtoky na minimální hodnoty, aby zajistili více vody pro jarní a letní měsíce. Podle ministerstva je pravděpodobné, že se v létě omezí odběry vody pro průmysl nebo zemědělství.

Prakticky od začátku roku s obavami sledujeme stav srážek na našem území. Situace se v posledním týdnu alespoň částečně zlepšila, přesto bude velkým problémem chybějící sněhová pokrývka. Nejen, že se nedoplní zásoby podzemní vody, ale voda bude pravděpodobně už brzy na jaře chybět i ve vodních tocích.
Miroslav Toman
ministr zemědělství (za ČSSD)

Sucho je v posledních letech velkým tématem i pro vládu a ministerstva životního prostředí a zemědělství. Kromě vysychání přírody řeší problémy s návaznými škodami, které představuje například u oslabených stromů rozšíření škodlivého hmyzu – kůrovce. Stát kvůli suchu například připravuje nové přehrady a přírodě blízká opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
10:47Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 4 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 5 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 14 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 15 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.