Potůčky nezurčí, bystřiny neburácejí ani zjara. Suchem trpí lodě, rybníky i elektrárny

Dlouhodobé sucho ohrožuje nejen zemědělce nebo lesníky, ale stále více také rybníkáře a chovatele ryb. Vysoušením spodních vod trpí třeba tradiční rybníky na jihu Čech. Stále ohroženější jsou čeští loďaři; provozovatelé malých elektráren na řekách s obavami hledí na zbytek roku. Ministerstvo zemědělství očekává, že už na jaře vyschnou některé menší toky.

Video Události
video

Události: Sucho trápí loďaře, provozovatele elektráren i chovatele ryb

Na Labi v Česku fungují poslední tři loděnice, z nichž dvě ještě staví, třetí se věnuje opravám starších lodí. Potenciálním zákazníkům vadí nejistota. Kvůli nízké hladině řeky musejí často celé měsíce čekat na nově vyrobené lodě.

Na dolním toku Labe se staví lodě přes sto let. Z Lovosic se v poslední době podařilo dostat dva nové velké tankery, které ale čekaly odstavené, právě dokud v řece nebude dost vody. První z nich byl spuštěný na vodu už v létě. Poslední ze dvou plavidel odplulo ve čtvrtek. Kritický je kvůli suchu pro lodě úsek od zdymadel v Ústí nad Labem až po státní hranici za Děčínem. Problémy jsou ale i dál po proudu v Německu.

Pro lovosické loděnice byly dva tankery první velká zakázka po pěti letech. Objednala si je firma z Holandska. Jakmile se před pár dny zvedla hladina v Labi, remorkér připlul pro první z nich. Teď se obratem vrátil pro druhý. Zájem o lodě ale více méně není a nedá se ani očekávat. Aby se lovosická loděnice se 150 zaměstnanci nemusela vypořádávat s ukončením výroby, snaží se přeorientovat na výrobu menších plavidel. Staví třeba obytné hausboty.

Méně energie z elektráren

Sucho a nedostatek vody v řekách mají ale vliv na vnitrozemskou lodní dopravu celkově. Při nižších hladinách dopravci musejí snižovat zatížení plavidel a cesta s menším nákladem se jim pak ekonomicky nevyplácí, popřípadě nemohou vyplout vůbec.

Nedostatek vody by se mohl projevit i v průmyslu. Výrazné podíly její spotřeby mají v Česku výroby textilu, chemických látek nebo papírenství. Na předních příčkách jsou produkce nápojů nebo potravin. Například na kilogram papíru je podle Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě potřeba 300 litrů vody.

Povrchové vody spotřebuje v Česku nejvíc energetika. Výroba elektřiny je přitom na množství vody velmi citlivá, nejvíce malé elektrárny, kterých je v Česku víc než tisícovka. V budoucnu by i kvůli změnám počasí mohla zaniknout až třetina z nich.

„Nejhorší rok byl 2015 a trošku se bojím, že rok 2020 se mu bude podobat. Zásadní problém je v tom, že není zásoba sněhu na horách,“ vysvětluje předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.

Teplá zima v jižních Čechách dělá problémy zemědělcům i chovatelům ryb. Spodní vody je v půdě málo, kvůli nedostatku sněhu jí chybí stále víc. Brání to vegetačnímu klidu rostlin, ovocné stromy rozkvétají proti jiným rokům dřív.

Rostlinám kvůli absenci sněhu chybí potřebný vegetační klid. Vodní deficit způsobují podprůměrné srážky a jejich rychlý odpar vlivem neobvykle vysokých teplot. Velkým problémem se jeví trvale nízká hladina podzemních vod.

Málo vody v potocích na Třeboňsku dělá vrásky chovatelům ryb. Kvůli suchu se drží hladina některých jihočeských rybníků velmi nízko. „Pokud je to rybník hlavní, kde je tržní ryba, třeba ho ani nemůžete nasadit, protože je tam tak málo vody, že by tam neměla možnost růst, přežívat,“ říká Zdeněk Eisert z Rybářství Třeboň.

Myslivci z obce Lužnice zkouší Nebeský rybník napustit uměle. Pomocí hadic vypůjčených od hasičů čerpají vodu z jedné stoky do druhé. Věří, že když se jim podaří rybník napustit, poslouží tím nejen vodním ptákům, ale přispějí i do studen místních lidí.

Jaro ve znamení sucha. Co po zbytek roku?

Srážkově byl leden v Česku chudý, s měsíčním úhrnem 18 milimetrů jde podle meteorologů o šestý nejhorší údaj za 60 let. V porovnání s loňskem jsou zásoby vody ve sněhu desetkrát menší. Zřejmě už na jaře vyschnou některé menší toky, uvedlo ministerstvo zemědělství.

Pokud ve zbytku roku budou podprůměrné srážky a vysoké teploty, zasáhne letošní sucho republiku silněji než v letech 2015 a 2018. Velké přehrady kromě Orlíku jsou ale nyní naplněné z více než 80 procent. V Orlické nádrži je kvůli rekonstrukci snížený zásobní prostor, napouštět by se měla od příštího týdne.

Vodohospodáři snížili průtoky na minimální hodnoty, aby zajistili více vody pro jarní a letní měsíce. Podle ministerstva je pravděpodobné, že se v létě omezí odběry vody pro průmysl nebo zemědělství.

Miroslav Toman

Miroslav Toman

ministr zemědělství (za ČSSD)

„Prakticky od začátku roku s obavami sledujeme stav srážek na našem území. Situace se v posledním týdnu alespoň částečně zlepšila, přesto bude velkým problémem chybějící sněhová pokrývka. Nejen, že se nedoplní zásoby podzemní vody, ale voda bude pravděpodobně už brzy na jaře chybět i ve vodních tocích.“

Miroslav Toman

ministr zemědělství (za ČSSD)
Sucho je v posledních letech velkým tématem i pro vládu a ministerstva životního prostředí a zemědělství. Kromě vysychání přírody řeší problémy s návaznými škodami, které představuje například u oslabených stromů rozšíření škodlivého hmyzu – kůrovce. Stát kvůli suchu například připravuje nové přehrady a přírodě blízká opatření.