Doudlebští vystavili Boží hrob. Velikonoční památka ze sklíček je unikátem Boží hrob z roku 1883 s mozaikou všitou do kartonu vystavili lidé v doudlebském kostele svatého Vincence ze Zaragozy. Jde o kulturně historickou památku, kterých se v Česku dochovalo jen pár a jsou poměrně vzácné. Vyráběly se totiž jen do začátku první světové války. Boží hrob vystavují v jihočeské vesnici nepřetržitě od konce devatenáctého století. V Doudlebech drží i další velikonoční zvyky, pečou se také pletené jidáše.
Doudlebský Boží hrob vyrobila v Olomouci firma Zbitek v roce 1883. Jedná se o mozaikovité zpodobnění Ježíšova hrobu v Jeruzalémě
„Až do první světové války se jich vyrábělo velké množství, posílaly se i do zámoří, do Jižní Ameriky. V Čechách a sousedních zemích zůstaly jednotlivé kusy,“ uvedl historik a kronikář Jan Šimánek. Mezi lety 1846 až 1914 vzniklo asi tisíc hrobů. Nyní je v Česku kolem deseti těchto hrobů. V Rakousku se jich dochovalo asi pět, v Německu tři. Známé jsou hroby ve Vatikánu a Kartágu
První zmínka o kostele sv. Vincence pochází z roku 1143. V době baroka se obec stala poutním místem. Na oltáři se nachází kopie obrazu Doudlebská madona, originál je umístěn v Národní galerii
Mozaika je ze sklíček, ručně všívaných do kartonu. Základ tvoří hrob, oltářní stůl s dřevěnou sochou ležícího Kristova těla. Nad ním je svatostánek a panel s křížem, kam se dávala monstrance. Po stranách andělé, na krajích rytíři. „Značí stráž, kterou postavil Pilát k hrobu v Jeruzalémě, aby židé Kristovo tělo neukradli,“ popisuje Šimánek
Boží hroby byly různě velké, doudlebský měří asi čtyři metry. Staví ho od roku 1883, kdy ho koupil farář František Kuliš. Přes rok je složený v dřevěných bednách ve zpovědní místnosti, aby se nepoškodil. Většinou se stavěl v týdnu mezi Květnou nedělí a Velkým pátkem. Dřív to dělal kostelník s pomocníky, před časem převzal tradici Šimánek s přáteli
Letos ho stavěli tři hodiny. Hrob dopravili k oltáři, pak ho čistili, ze štaflí připevnili k oltáři a rozsvítili. „Krásný dojem dělá osvětlení za sklíčky. Původně se tam dávaly petrolejové lampy, v roce 1940 je nahradily žárovky,“ popisuje Šimánek. Někdejší kostelník vzpomínal, jak jeho dědeček musel stále dolévat olej do desítek lamp
Ve vsi se pečou i tradiční velikonoční jidáše, malé pletenky jako symbol provazu, na kterém se Jidáš oběsil
Kostelnice Růžena Burdová (81) jich letos napekla čtyřicet. „Mám recept: vraž do toho, co tě napadne,“ řekla novinářům. Místní zvláštností jsou římovské podkovy, pouťové cukroví, připomíná desatero božích přikázání. Na podkově je devět nebo dvanáct okének
„Pekly se celou zimu, byly uložené v truhlách, aby změkly. Prodávaly se na Černou neděli, při postní pouti,“ řekl historik. Pouť v Doudlebech obnovili asi před deseti lety
V Doudlebech drží i jiné velikonoční zvyky. Třeba obchůzku dětí po vsi s řehtačkami a klapačkami. Řehtají od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty. Stará dřevěná řehtačka je v kostele. Děti obcházejí třikrát denně všechny domy, zapisují, kdo kolikrát řehtal, podle toho si dělí koledu
