České lesy schnou a hůře odolávají škůdcům. Zatímco před padesáti lety se z nich lidé snažili dostat vodu ven, teď se naopak snaží co nejvíce vody zadržet. Ochránci přírody navíc upozorňují, že vysoké stromy nemají kde brát vodu. Pokud to bude pokračovat, přirozená výška lesů se bude snižovat. Lesy České republiky proto přišly s plánem na obnovu potoků, mokřadů či tůní. V rámci celostátního programu Vracíme vodu lesu chtějí investovat více než miliardu korun.
Zatímco v období veder se z rybníků voda velmi rychle odpařuje, v lesích zůstává díky malým potokům. Právě lesní mokřady, tůně a potoky v minulosti zadržovaly až třetinu celkové vody v krajině. Projekt Vracíme vodu lesu má odvrátit nenávratné škody, které by sucho mohlo v lesích napáchat v příštích desetiletích.
Lesníci proto budují 73 nových nádrží a dalších 292 obnovují: „Naše stavby zmírní sucho a zpomalí odtok vody z krajiny. Jde o malé nádrže, rybníky, tůně, mokřady i potoky,“ říká generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Na projekty podnik čerpá dotace z ministerstev zemědělství a životního prostředí i z přeshraničních programů. „Soustředíme se na oblasti, které nejvíc trápí sucho, ale stavíme v celé republice,“ dodává Vojáček.
Tůně zlepší podmínky pro rostliny i živočichy
Jedním z příkladů je přírodní rezervace Králova zahrada na Svitavsku, kde lesníci obnovují původní koryto Zádolského potoka a vytvářejí přes 44 tisíc metrů čtverečních nové tůně. „Koryto se vymělčuje a vrací do přírodní meandrující podoby i původní délky. Odstranili jsme uměle vytvořený val. Koryto dále nebude ničím opevněno ani stabilizováno, ponecháváme ho samovolnému vývoji, tedy modelování dna i břehů,“ popisuje vedoucí správy toku pro povodí Labe z Lesů ČR Tomáš Sajdl.
Díky tůním se vytvoří nové biotopy pro rostliny a živočichy. V místě zůstane i většina mrtvého dřeva, pařezů, kmenů a klestu z pokácených stromů. Voda se pak nevypaří ani v období veder, půda ji během srážek nasaje a za teplých dnů ji vypustí.
„Královou zahradou protéká Zádolský potok a Levostranný přítok. Obě kdysi přírodní a meandrující koryta byla v 70. a 80. letech minulého století nevhodně technicky upravena: napřímena a zahloubena. V olšinách se vybudovaly odvodňovací kanály. Stavba nepříznivě ovlivnila celou oblast, voda vymílala dna koryt, zahlubovala je,“ vysvětluje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová a dodává, že voda pak přestala přirozeně zaplavovat les, čímž se snížila její spodní hladina.
Na východě Čech patří k nejnákladnějším stavbám rekonstrukce retenční nádrže Rychtářský les na Orlickoústecku za 8,4 milionu korun, která má být dokončena příští rok. Více než sedm milionů korun bude stát obnova retenční nádrže Soutok na Trutnovsku s termínem ukončení v roce 2020.
Značné investice ale Lesy ČR vynaloží i v dalších regionech. Téměř 21 milionů korun směřuje na rekonstrukci Babických rybníků v okrese Praha-východ, přes 16 milionů korun na obnovu vodního díla Býčkovice - Luční potok na Litoměřicku. Na Třebíčsku chce podnik příští rok dokončit obnovu vodní nádrže Kožichovice za 33,7 milionu korun, na Zlínsku pak už letos stavební úpravy potoka zvaného Nedašovka v Brumově a Návojné za 21,5 milionu korun.
S projektem lesníků souhlasí hydrolog a ekolog Jiří Malík. „Je to samozřejmě vynikající nápad a počin, nicméně musíme si říci, že krajina je samozřejmě daleko rozsáhlejší než jenom les, takže vliv na celkový ekosystém to bude mít, ale ne nějak zásadní, protože největší problémy dnes máme se zemědělskou půdou,“ dodává Malík.
Podle něj by se voda měla zadržovat v krajině celoplošně. Zároveň je možné ji upravit tak, aby se vzpamatovala z nevhodných zásahů v minulosti.
