Do Česka dorazil rakouský prezident. Jako třetí státník za tři roky přijel vlakem

Na státní návštěvu Česka přijel poprvé od svého zvolení rakouský prezident Alexander Van der Bellen. Podobně jako jeho předchůdce Heinz Fischer při jeho poslední návštěvě přicestoval i Van der Bellen vlakem. Hned na pražském hlavním nádraží se setkal s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Jednali spolu o česko-rakouské hospodářské spolupráci, dopravní infrastruktuře a spolupráci ve vzdělávání. V úterý bude rakouský prezident jednat s českou hlavou státu Milošem Zemanem.

Když před dvěma lety přijel mongolský prezident Cachjagín Elbegdordž na návštěvu Česka vlakem, vzbudila jeho volba dopravního prostředku velkou pozornost. Brzy však našel následníky. Železniční spojení, které je mezi Vídní a Prahou časově srovnatelné s cestou autem, se rozhodli využít ke svým návštěvám oba poslední rakouští prezidenti.

Alexander Van der Bellen přicestoval odpoledním vlakem s názvem Antonín Dvořák. Ten je jedním z mála railjetů jezdících na lince Praha – Vídeň – Štýrský Hradec, na které vypravují svoji soupravu Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) a nikoli České dráhy. Přijel krátce po 17. hodině s několikaminutovým zpožděním.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen (druhý zleva) přicestoval vlakem na pražské hlavní nádraží na dvoudenní oficiální návštěvu
Zdroj: ČTK

„Možná se začíná vytvářet taková tradice. Vlakem přicestoval Heinz Fischer, ten ale navazoval na první vzájemnou návštěvu prezidentů Rakouska a tehdejšího Československa roku 1921,“ upozornil politolog z Masarykovy univerzity Vít Hloušek.

Po přivítání rakouský prezident po červeném koberci podchodem odešel do prezidentského salonku na setkání s premiérem Sobotkou. Mluvčí vlády Martin Ayrer sdělil, že spolu mluvili o česko-rakouské ekonomické spolupráci a dalším tématem jednání byla spolupráce v oblasti dopravní infrastruktury. Jednali tak o dálničním propojení Brna s Vídní a Prahy s Lincem a o modernizaci železničních tratí mezi těmito městy.

Nahrávám video

„Důležitým tématem diskuse byla také spolupráce v oblasti vzdělávání a projekt Česko-rakouské učebnice, který by měl být dokončen na konci roku 2017,“ uvedl Ayrer. Poznamenal, že jeho cílem je pojmenovat klíčové události a osobnosti společné historie a prezentovat český a rakouský pohled na ně.

Sobotka na začátku setkání Van der Bellenovi řekl, že je rád, že mohou navázat na schůzku z loňského léta. Sobotka se s ním setkal po vítězství v prvních volbách, jejichž výsledky byly následně zrušeny. Van der Bellen pak byl s definitivní platností zvolen prezidentem až v prosinci. 

Zdvořilostní záležitost

Česko je předposledním sousedem Rakouska, kam se jeho nový prezident vypravil. Podle politologa je to doklad špatného vztahu Van der Bellena s českým prezidentem Milošem Zemanem.

„Van der Bellen se na návštěvu nijak výrazně netěší. Je to zdvořilostní záležitost, ale nedá se očekávat, že by mezi nimi panovaly přátelštější vztahy, jako tomu bylo mezi Zemanem a prezidentem Fischerem,“ poukázal. 

Zeman ho přijme na Pražském hradě v úterý dopoledne s tradičními vojenskými poctami. Následovat bude společné jednání a tisková konference. Van der Bellen odpoledne ještě zamíří na podnikatelské fórum, toho se Zeman účastnit nebude. Podle Zemanova mluvčího se dá očekávat jednání o hospodářských vztazích, přeshraniční spolupráci, školství, vědě, kultuře a dopravní infrastruktuře, ale také o brexitu, budoucnosti Evropské unie a boje proti terorismu.

Rakouský prezident přijel do Prahy na pozvání svého českého protějšku. Miloš Zeman pozval Alexandera Van der Bellena do Prahy v březnu, přestože v loňském volebním klání podporoval jeho rivala Norberta Hofera. Ten v době, kdy Rakousko po zrušení původních volebních výsledků čekalo na opakování druhého kola, navštívil Prahu a setkal se i se Zemanem. Český prezident tehdy řekl rádiu Impuls s narážkou na Van der Bellenův politický původ: „Nepopírám, že jsem fandil panu Hoferovi, protože nemám rád strany zelených.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSeniorům za volantem mají pomoci kondiční jízdy

Případů, kdy řidič v důchodovém věku způsobil smrtelnou dopravní nehodu, v loňském roce přibylo. Podle centra dopravního výzkumu senioři loni zavinili 66 úmrtí na silnicích, což je asi šestnáct procent všech smrtelných havárií. Letos jich je za první půlrok 34. Řidičů penzistů je v Česku přes milion a půl, pro neaktivní šoféry, kteří se chtějí vrátit do provozu, tak Asociace autoškol spustila projekt Zpátky za volant. V kurzech se učí mimo jiné rychlejším reakcím – předvídat situace a jezdit defenzivně. Zvýhodněné kondiční jízdy nabízí na 250 autoškol. V rámci projektu lze za osm set korun získat dvě jízdy.
před 9 hhodinami

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
před 9 hhodinami

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 18 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 21 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 21 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 22 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.