Do čela české diplomacie by se měl na půl roku postavit Jakub Kulhánek, kterého na toto prestižní místo nominoval šéf ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. Právě pro něho Kulhánek – i mnoha politikům poměrně neznámý – v posledních osmi letech pracoval.
Kulhánek patří k dlouholetým spolupracovníkům špiček sociální demokracie, radil bývalému premiérovi Bohuslavu Sobotkovi a nyní patří k nejbližším spolupracovníkům současného šéfa ČSSD Jana Hamáčka. Od poloviny července 2018 působí jako Hamáčkův náměstek na ministerstvu vnitra, dříve byl jeho parlamentním poradcem, když Hamáček předsedal Poslanecké sněmovně (listopad 2013 až říjen 2017).
Sama sociální demokracie zdůrazňuje, že její nominant působil v minulosti například jako náměstek ministra obrany nebo ministra zahraničních věcí. „Zaručí dosavadní proevropský a proalianční kurz české zahraniční politiky,“ věří a zdůrazňuje, že Kulhánek je držitel bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné a NATO TOP Secret.
Právě zmínka o této prověrce by měla působit jako štít proti pochybnostem opozice či některých odborníků. Po svém odchodu z ministerstva zahraničí totiž Kulhánek pracoval v čínské společnosti CEFC Europe, což mu opoziční reprezentanti zazlívají nejhlasitěji.
Prudký vzestup a prudký pád CEFC Europe
CEFC v České republice – kterou si vybrala jako hlavní sídlo svých evropských aktivit – zaštiťovala většinu čínských obchodních aktivit a v minulých letech zažila prudkou expanzi. Nakupovala podíly v různých firmách (od pivovarů přes média až třeba k fotbalovému klubu). V době svého rozkvětu zaměstnávala přes čtyři tisíce lidí. CEFC Group (Europe) Company působila v oblastech financí, letectví, cestovního ruchu, průmyslu, nemovitostí či sportu.
Později však následoval stejně prudký pád, když se firma vysoce zadlužila a dostala do finančních trablů i do sporů s čínskými úřady. Předseda představenstva CEFC Jie Ťien-ming, který byl jednu dobu také honorárním poradcem českého prezidenta Miloše Zemana, dokonce skončil ve vězení. Vyšetřováni byli v Číně také další představitelé firmy.
Samotnou CEFC pak pohltil, i v Česku, čínský státní gigant CITIC Group.
Opozice kritizuje práci Kulhánka pro čínskou firmu
Kulhánkovo působení v čínské firmě vyvolalo negativní odezvu opozičních stran. „Skrze jeho minulost, která zahrnuje spolupráci s čínskou CEFC či spekulace o důvěryhodnosti jazykové zkoušky z ruského jazyka, ho nepovažuji za vhodného kandidáta,“ uvedl pro agenturu ČTK například pirátský poslanec Jan Lipavský.
Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že Kulhánka nezná, ale zaznamenal některé otazníky kolem jeho osoby v médiích. K těm patřilo právě jeho angažmá v čínské společnosti CEFC Europe.
Bezpečnostní experti ve svých soudech tak ostražití nejsou. „Nepřeceňoval bych to, samozřejmě něco jiného by bylo, kdyby měl před sebou čtyři roky, ale má před sebou půl roku. Za tu dobu ani nic nevylepší, ani nepokazí. Je to strašně krátká doba,“ uvedl pro Hospodářské noviny bezpečnostní expert Andor Šándor.
Podobně to vidí i bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. „Pana Kulhánka vůbec neznám, ale samozřejmě že záleží, nakolik je s Číňany propletený, pokud ale má bezpečnostní prověrku, neměl by to být problém,“ uvedl Randák také pro Hospodářské noviny.
Získal vzdělání v USA, pracoval i jako analytik
Nyní osmatřicetiletý Kulhánek studoval mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově, získal magisterský titul na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu. Mezi roky 2008 a 2011 byl analytikem nevládní neziskové organizace Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), od června 2013 do března 2015 seděl v její správní radě. Jako analytik se věnoval postsovětskému regionu, věnoval se například vztahu Ruska s NATO a EU nebo vztahům Moskvy k jednotlivým postsovětským státům.
Předtím, než nastoupil na ministerstvo vnitra, pracoval Kulhánek za Sobotkovy vlády na obdobné pozici na ministerstvech obrany a zahraničí. Nejprve byl od února do listopadu 2014 náměstkem Martina Stropnického (ANO), poté přešel do Černínského paláce, vedeného tehdy Lubomírem Zaorálkem (ČSSD).
Na ministerstvu zahraničí často jednal se spojenci o bezpečnostních otázkách.
V pozici náměstka pro řízení bezpečnostní a multilaterální sekce působil Kulhánek na ministerstvu zahraničních věcí do května 2016. Mimo jiné byl členem delegace, která v létě 2015 jednala v Libanonu o osudu pětice Čechů, unesených tam v souvislosti s kauzou obchodníka se zbraněmi Alího Fajáda.
Samotné ministerstvo informovalo v roce 2015 o četných jednáních náměstka Kulhánka. V prosinci tohoto roku například zastupoval Česko na jednání Rady Evropské unie pro zahraniční věci v Bruselu. Mezi hlavní diskusní témata ministrů zahraničí zemí EU tehdy patřily Východní partnerství, boj proti terorismu, situace v Sýrii, Iráku a Libyi.
V listopadu přivítal v Černínském paláci ředitele Kanceláře OBSE pro demokratické instituce a lidská práva. V říjnu uskutečnil pracovní návštěvu Austrálie a Nového Zélandu, v červenci jednal o bezpečnostních otázkách s delegací Kongresu USA. V dubnu vedl českou delegaci na 9. hodnotící konferenci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v New Yorku, v Paříži se účastnil mezinárodní bezpečnostní konference Transatlantic Security and the Future of NATO.
Neznámé jméno má jít na ruku Hradu, tvrdí politologové
Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nicméně soudí, že v čele Černínského paláce by měl být zkušený politik, nikoli náměstek, o němž „do včerejška vědělo jen pár zasvěcenců“. Výběr považuje za snahu o to, aby šel nový ministr Hradu víc na ruku. Také podle Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu v Praze se v posledních dnech zdá, že se vše děje podle přání prezidentské kanceláře.
Makroekonomka Ilona Švihlíková z pražské Vysoké školy ekonomické pro Český rozhlas upozornila, že zahraniční politiku v současné době dělá nejen ministerstvo zahraničních věcí, ale i premiér Andrej Babiš, předseda Senátu Miloš Vystrčil a Pražský hrad.
Podle původního kandidáta na šéfa Černínského paláce Lubomíra Zaorálka (rovněž ČSSD) bylo ministerstvo zahraničí „vykucháno“. Tedy že silné kompetence přešly jinam, řekl k evropské politice či vytvoření zmocněnce pro Rusko.
„Nedovedu si představit ministerstvo zahraničí, které tak důležitou relaci (zmocněnce pro Rusko) si nechá vzít a přestane o ni samo pečovat. Je to mimořádně důležitá relace, nevíme, co se stane zítra na Ukrajině…,“ řekl. Vládním zmocněncem pro česko-ruské konzultace se stal v červenci 2020 šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák.
