Praha - Povodněmi sužované Česko si ještě nemůže úplně oddechnout. V neděli a v pondělí by totiž mělo znovu intenzivně pršet, a to zejména v Čechách. Ústřední protipovodňová komise proto nařídila zachovat protipovodňová opatření v nynějším stavu. Vodohospodáři pak mají upouštět přehrady.
„V povodí Vltavy budou vypouštěna vodní díla především Vltavské kaskády tak, aby docházelo k poklesu hladin v klíčových bodech na Labi o zhruba 3 až 4 cm za hodinu, aby se současně zvýšovala retenční čili zádržná schopnost kaskády pro případ srážek, které by mohly nastat mezi 9. a 11. červnem,“ vysvětlil po zasedání Ústředního krizového štábu premiér Petr Nečas (ODS).
„Vzhledem k prognóze Českého hydrometeorologického ústavu nařizuje Ústřední povodňová komise všem povodňovým komisím nesnižovat, respektive zachovat protipovodňová opatření ve stávajícím stavu,“ doplnil Nečase ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Nařízení platí ihned až do odvolání.
Premiér Petr Nečas:
„Povodně neskončily. Je tady celá řada obcí a měst, které jsou ve velmi kritickém stavu. Jsou zatopeny nebo jsou chráněny hrázním systémem, ale ten je ohrožen.“
Povodí Vltavy už ráno zvýšilo odtok z Lipenské přehrady ze 119 na 130 metrů krychlových za sekundu a podle ředitele hornovltavského závodu Povodí Vltavy Zdeňka Zídka na tom není třeba nic měnit. V neděli už bude prázdný retenční prostor a přehrada bude připravená zadržet eventuální další povodňovou vlnu. Před 11 lety odtok vystoupal až na 380 metrů krychlových za sekundu. Husinecká přehrada na Prachaticku bude v normálu ještě dnes, upouštění ale bude pokračovat. Římovskou přehradu pod Českými Budějovicemi už vodohospodáři dostali do normálního stavu.
Aktuální předpověď ČHMÚ zde.
Meteorologové očekávají v neděli a v pondělí intenzivní srážky. „V neděli se v bouřkách ojediněle vyskytnou intenzivní srážky, a to zejména v Čechách, s možným množstvím srážek za 24 hodin kolem 35 milimetrů,“ uvedla Pavla Skřivánková z ČHMÚ. V pondělí se na většině území objeví déšť nebo přeháňky, místy bouřky. „Předpokládané množství srážek na pondělí je 5–25 milimetrů, zejména v Čechách až kolem 40 milimetrů,“ dodala Skřivánková. Výstrahu ale ústav zatím nevydal. Další upřesnění předpovědi vydají meteorologové v sobotu. Do předpovědí se prý zapojily také zahraniční meteorologické služby.
Podle hydrologa Jana Daňhelky se dá očekávat, že srážky budou spíše plošně omezené. To znamená, že budou mít dopad pouze na lokalitu, kde spadnou a zkomplikují odklízecí práce. Voda stékající z polí může například do obcí znovu přinést již odklizené bahno. V pondělí by srážky měly být trvalejšího charakteru.
„Krajina je velice nasycená a na každé srážky reaguje víc, než je běžné,“ uvedl ve Studiu ČT24 Daňhelka. Nasycení půdy je podle něj nyní kritické na Plzeňsku a v jižních Čechách, například Lužnice reaguje velmi pomalu. Tamní krajina je totiž velmi plochá a voda tak odtéká pomaleji. Lokalizovat a kvantifikovat srážky a z toho vyvozovat následnou reakci řek je podle Daňhelky ale teď předčasné.
Meteoroložka ČT Alena Zárybnická potom upozornila na to, že pozice hydrologů je nyní v predikcích náročnější než v minulých dnech; koryta řek totiž mohou být zanesena, profily se leckde změnily a výpočet toho, kolik bude protékat a jak vysoko dosáhne hladina, může být nyní méně přesný. Rozlivu navíc zabraňují protipovodňové bariéry, které mohou ovlivnit předpověď výšky hladiny, na které má řeka kulminovat. Budoucí vývoj na řekách ovlivňují i povodněmi vytvořené laguny.
Bendl: Pokud má kaskáda sloužit proti povodním, musí se přebudovat
Premiér Nečas opět odmítl kritiku, že by byla Vltavská kaskáda upouštěna příliš pozdě. Podle něho nebyla ve 30. letech minulého století budována za účelem protipovodňové ochrany, ale aby regulovala toky řek.
Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) ho doplnil, že pokud by měla kaskáda sloužit primárně k ochraně proti povodním, bylo by nutné ji celou přebudovat. Podle něho nebylo technicky možné upouštět vodu dřív. „Spíš je to hledání viníka za každou cenu. Ale věřte mi, ten viník není Povodí Vltavy nebo Povodí Labe. Ti lidé dělali maximum a je doložitelné, že zkrátka nebylo možné vypouštět víc. Stejně jako si občas někdo myslí, že jsme mohli mít suchou kaskádu. To by znamenalo nemít Vltavu či Nežárku za běžného stavu,“ dodal ministr.
Zástupci společnosti ČEZ, která provozuje elektrárny na přehradách Vltavské kaskády, pak odmítli tvrzení, že by tlačili na udržení vysoké hladiny vody v nádržích. „Vzhledem ke konstrukci vodních děl a elektráren jako jejich nedílných součástí je naopak možné říci, že elektřinu lze vyrábět již při poměrně nízkých stavech hladiny,“ uvedl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Podle něj navíc vodní elektrárny pomohly při vypouštění přehrad, když část vypouštěné vody mohla odejít přes energetickou část vodního díla.
