Praha - Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier se nebude účastnit dalších prací na služebním zákonu. Vláda se včera s opozicí dohodla na tom, že z normy vypustí institut generálního ředitelství – a původně samostatnou, zastřešující instituci přesune pod ministerstvo vnitra. Podle Dienstbiera se tím ale zákon „zprzní“ a nedojde k avizovanému odpolitizování českého úřednictva. Stejné výhrady vznáší i odbory a iniciativa Rekonstrukce státu.
Původní vládní návrh zákona o státní službě počítal se vznikem generálního ředitelství, které mělo od nového roku zastřešovat a personálně řídit celou českou byrokracii. Podle opozičních stran ODS a TOP 09 by tím ale vznikla mocná „citadela úřednické šlechty“ (slova M. Kalouska) a vládu nakonec donutily k ústupku. Tzv. superúředníka, čili generálního ředitele státní služby, má nově nahradit náměstek pro státní službu na ministerstvu vnitra. To se bude o správu byrokracie dělit s ministerstvem financí.
„Je to ústupek vyděračské taktice pana Kalouska a za takovéto prznění kvalitního koaličního návrhu odmítám převzít zodpovědnost,“ reagoval Dienstbier a varoval před tím, že Brusel počítal s původní verzí normy. „Nejsem schopen garantovat, že tento návrh zajišťuje naplnění podmínky pro čerpání evropských peněz.“ Na dalším jednání vlády požádá o to, aby kabinet jednáním s Unií pověřil někoho jiného; navrhuje ministryni pro místní rozvoj Jourovou.
„Pan Dienstbier chce, aby bylo více žen v politice, ale předvádí nám tu nejhorší mužskou vlastnost a tou je ješitnost,“ reagovala na Dienstbierův postoj poslankyně ODS Jana Černochová. „V České republice existuje parlamentní demokracie, kde má každý zástupce politické strany právo přesvědčit své kolegy o tom, že jeho názor je možná lepší, než byl návrh zákona,“ řekla v Událostech, komentářích.
Dienstbierovi ale na dohodě nejvíce vadí, že někdejší generální ředitelství přijde o možnost podílet se na výběru státních tajemníků (tzn. trvalých náměstků). Nově je má jmenovat vláda na návrh ministra. „Zpolitizoval se výběr jednotlivých státních tajemníků na ministerstvech,“ varuje.
Dienstbier o proměně služebního zákona: „Jsou to tak rozsáhlé změny, že napsat je kvalitně z hlediska legislativně-technického je práce spíš na řadu měsíců než na několik týdnů, a je otázka, kdo za dostatečnou legislativní kvalitu převezme odpovědnost. Vidím tam celou řadu rizik. Netvrdím, že je zákon zcela nepoužitelný, ale je podstatně horší než to, co koalice předložila původně.“
Středula: Opozice zvítězila na celé čáře, premiér podlehl jejímu tlaku
Změny ve služebním zákoně tvrdě kritizují i odbory.„Jsme rozezleni, nespokojeni a myslíme si, že to neprospěje České republice,“ prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Vláda zásadním způsobem rezignovala na nezávislost státní správy. Ta podle nového modelu v žádném případě nezávislá nebude, bude pod kuratelou politiků, a to tak silnou, jak si opozice přála.“ Opozici obvinil z toho, že hrozbou obstrukcí jen zneužívá mezery v jednacím řádu sněmovny k vyděračským praktikám.
Odborový svaz státních orgánů a organizací potom dodal, že jde o jasné porušení dohod v rámci tripartity, kde prý na žádném jednání požadavky na změny v návrhu služebního zákona nezazněly; Středula dodává, že již také vyzval premiéra i ministra financí ke společnému jednání.
Výhrady vznáší také Lenka Petráková, ředitelka Oživení, jedné z organizací sdružených v Rekonstrukci státu. Právě Rekonstrukci státu se tři čtvrtiny současných poslanců před volbami zavázali k přijetí protikorupčních zákonů, z nichž jeden je i ten o státní službě. Nyní Petráková uvádí, že vznik generálního ředitelství státní služby nebo jiného nadresortního orgánu je podle ní zcela zásadní a nezbytný pro odpolitizování státní správy.
Obdobně hovoří i parlamentní Úsvit. „Vláda bude držet celou státní správu v hrsti a řídit ji pomocí svých politických exponentů tak, jak je tomu dnes,“ prohlásil šéf poslanců Úsvitu Radim Fiala.
Sobotka: Zvítězil zájem občana a zdravý rozum
Sociální demokracie, jež ještě počátkem týdne označovala existenci generálního ředitelství za nezbytnou, ovšem tvrdí, že snížení vlivu politiků na úředníky nezavře dveře ani nová verze služebního zákona. „Nevzdali jsme se základních principů, kdy se musí udělat čára mezi politikou a nezávislou státní správou. Mění se spíš způsob, čili že nepůjde o samostatný orgán,“ uvádí místopředseda socialistů Zaorálek. Včerejší dohoda s pravicí je podle něj dobrý krok, protože revidovaná novela „má ve sněmovně šanci na velkou podporu“.
Sám premiér potom prohlásil, že zažehnáním obstrukční blokády, kterou hrozila opozice, se vládě otevírají dveře k další práci a schvalování potřebných norem: „Ještě měsíce bychom se mohli v parlamentu dohadovat s opozicí a neprojednali bychom jediný zákon. Včera zvítězil zájem občana a zdravý rozum.“
Finance z evropských fondů prý v ohrožení nejsou a Dienstbierův krok – odchod od přípravy zákona – považuje za logický: „Odpovědnost za přípravu zákona se přesouvá z Úřadu vlády na ministerstvo vnitra, a je tedy zcela logické, že ji bude zajišťovat ministr vnitra Chovanec.“ Podle vicepremiéra Babiše pak Dienstbier pouze neunesl prohru, která je „ale z hlediska přijetí zákona zcela marginální“.
Politoložka Dvořáková: Včerejší dohoda služební zákon vykastrovala
Minimálně rozpaky potom vzbuzuje včerejší dohoda u politických analytiků. Depolitizace státní správy není momentálně nijak zabezpečena, protože zákon čekají úpravy. „Považuji to za naprosto špatný kompromis,“ řekla politoložka Vladimíra Dvořáková. Útok na generální ředitelství považuje za cílenou snahu zabránit tomu, aby vzniklo prostředí, které omezuje korupci. „A tím, že se generálního ředitelství vzdali, je celý zákon vykastrovaný.“
Výhru podle politologů nemůže slavit ani opozice, protože transformace generálního tajemníka v náměstka na vnitru ještě nezaručuje, že bude mít nižší pravomoci – což byla jedna z věcí, o něž ODS a TOP usilovaly. „Včerejším večerem vše začíná znovu,“ uvádí politolog z Fakulty sociálních věd UK Kamil Švec. „V žádném případě nejde o jednoznačné vítězství opozice. Představa, že něco získala tím, že superúředníkem bude náměstek na ministerstvu vnitra, je velice iluzorní,“ soudí komentátor Českého rozhlasu Plus Jiří Berounský.
Právě před neúměrným posílením vnitra varují komunisté. Podle ministra Milana Chovance jde ale o zbytečné obavy. Politického náměstka bude prý ministr ovlivňovat jen okrajově. „Je to pozice ministerstva vnitra, a ne moje,“ zdůraznil.
Služební zákon má vést ke zkvalitnění a odpolitizování státní správy. V Česku byl schválen už v minulosti, účinnost jeho hlavních částí se ale několikrát odkládala. Novela by měla být podle harmonogramu účinná od ledna příštího roku. Podle odhadů by se zákon o státní službě měl dotknout 65 až 80 tisíc úředníků. Platit mohl už dávno, v roce 2002 ho předkládala Zemanova vláda, úspěšně prošel parlamentem a vyšel i ve Sbírce zákonů. Jenže jeho účinnost politici neustále kvůli finanční náročnosti zákona odsouvali. Vlastní verzi pak připravila i Nečasova a Rusnokova vláda, ty ale nikdy nevešly v platnost.
Koalice a opozice se ve sněmovně zase tak často nedohodnou. Naposledy to dokázaly v roce 2013, když dolní komora vyslovila nedůvěru vládě Jiřího Rusnoka a sama se rozpustila. V roce 2010 pak například shodně prošel zákon o omezení podpory na obnovitelné zdroje.
