Dětské azylové domy budou placeny za lůžko, nikoliv za dítě, plánuje Marksová

Azylové domy pro děti v tísni by měly od příštího roku dostávat státní příspěvky za každé lůžko. Plán ministerstva práce a sociálních věcí představila ministryně Michaela Marksová (ČSSD) na jednání sněmovního sociálního výboru. Podle stávající praxe přitom stát proplácí pouze dobu, po kterou dítě v zařízení pobývá. Nově by tak azylové domy jako například klokánky pobíraly peníze i tehdy, když by v nich zrovna žádné děti nebyly.

Změnu má upravit chystaná novela o sociálních službách. Vláda by návrh měla dostat letos do pololetí. Zákon by pak měl podle plánu začít platit příští rok od dubna. „Počítáme, že krizové lůžko bude stát financovat stoprocentně, tedy full time. Bude to stejný princip jako u profesionálních pěstounů, kteří jsou financováni, i když děti zrovna nemají,“ uvedla ministryně.

Současně ale Marksová zdůraznila, že podmínkou pro změnu financování bude to, aby kraje přesně stanovily, kolik míst pro děti v tísni potřebují a kde je chtějí mít. „Kraje ale upozorňují, že počet zařízení klesne. Tolik lůžek nebude. Klidně se po novele stane, že některá zařízení zaniknou,“ upozornila.

Zařízení pro okamžitou pomoc dostávají na dítě měsíčně státní příspěvek 22 800 korun. Částka se krátí za dobu, kdy dítě v domově nepobývá. Klokánky a další azylové domy si na to stěžují. Tři desítky z nich, z nichž polovinu tvořily právě klokánky, požádaly před nedávnem ministerstvo práce o dofinancování. Chybějící částku za loňský leden až říjen vyčíslily na 61,4 milionu korun. Ministerstvo s poskytnutím dalších peněz ale zatím nepočítá.

Klokánek: Dofinancování potřebujeme hned

Vedení Fondu ohrožených dětí, který klokánky provozuje, chystanou změnu financování vítá. „Jsme rádi, že bude novela, že zařízení i pěstounská péče mají své místo v systému a jejich financování se narovná. Je ale nutné řešit dofinancování hned, aby zařízení pro okamžitou pomoc dětem přežila,“ uvedl šéf fondu Jan Vaněk.

Podle ministryně do zařízení pro okamžitou pomoc putovalo za rok kolem 221 milionů korun. Domovy se postaraly o tisícovku dětí. Na pěstounskou péči se sice vydalo 481 milionů, bylo v ní ale 13 000 dětí, podotkla Marksová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 7 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 9 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 14 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...