Deníky komentují úterní zvrat na politické scéně

Praha - Deníky dnes komentují úterní zvrat na cestě k volbám, které se podle původních předpokladů měly konat na podzim, ovšem poté, co ČSSD překvapivě odmítla hlasovat pro rozpuštění sněmovny, budou nejspíš až příští rok na jaře. Komentátoři počínání sociální demokracie v čele s Jiřím Paroubkem většinou kritizují. Například podle Hospodářských novin Paroubek „svým přemetem poškozuje zemi“. „Netřeba vysvětlovat jak. Ještě před pár dny nám to sám barvitě líčil. Rychlé volby potřebujeme,“ napsala autorka, podle níž ČSSD „hodila zájmy země za hlavu kvůli svým vlastním“.

Paroubek změnu postoje ČSSD vysvětlil rizikem, že trvalá ústavní změna umožňující rozpuštění sněmovny bude znovu napadena u Ústavního soudu, hovořil také o nutnosti připravit státní rozpočet na příští rok. Autor sloupku v Právu píše, že jisté racionální jádro tento názorový obrat má. „Nerozumím však tomu, proč se ČSSD minulý týden vysmívala ve sněmovně zeleným, když druhou dohodu (jak dospět k volbám) odmítali. A už vůbec nerozumím tomu, že borci Lidového domu v pátek hlasovali pro něco, o čem neměli dost informací. Má se to stát normou?,“ ptá se řečnicky komentátor.

Mladá fronta Dnes soudí, že Paroubkova éra, ale i éra předsedy ODS Mirka Topolánka se vyčerpala. Před čtyřmi lety to začínalo jako volební souboj dvou vycházejících politických hvězd. „Nemuseli jste je mít rádi … , přesto jste mohli po dlouhé éře Klause a Zemana očekávat začátek nového politického období, nové generace. Po čtyřech letech je jasné, že tato generace zklamala,“ míní list. Úterní „Paroubkův veletoč“ je podle deníku jen logickým vyústěním politických poměrů, které v České republice panují od voleb v roce 2006 - „politiky založené na absolutní nenávisti k soupeři a téměř nulovém respektu k jakýmkoli pravidlům“.

Lidové noviny se mimo jiné zamýšlejí nad okolnostmi a možnými motivy změny stanoviska ČSSD. „Co to má vlastně Paroubek za poslanecký klub, že přijali jeho veletoč bez pípnutí? Nebo snad hrozila revolta proti jím prosazeným kandidátkám? Anebo příliš investoval do politiky slibů, které veřejnost znepokojená stavem rozpočtu přestává hltat? Nebo mu zrcadlo řeklo, že Ústavní soud je ještě krásnější než on? Cokoli z toho by bohužel bylo v Paroubkově stylu - chytré, ambiciózní a bez špetky státnické velikosti,“ poznamenává autor.

Vydáno pod