Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil novelu zákoníku práce. Ta mimo jiné počítá s prodloužením zkušební lhůty u řadových zaměstnanců ze tří na čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců ze šesti na osm měsíců. Výpovědní lhůta by se naopak měla zkrátit z dosavadních dvou měsíců na jeden v případě důvodů spojených s pochybením zaměstnance. Součástí novely je i podpora dřívějšího návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené, kdy do dvou let dítěte bude mít rodič nárok na stejné místo. Změny by mohly začít platit v roce 2025.
„Předpokládáme, že to může pomoci jak zaměstnavatelům, zaměstnancům a obecně zlepšit v budoucnu konkurenceschopnost České republiky díky lepší flexibilitě pracovního trhu,“ prohlásil Jurečka. O navržené předloze mluví jako o „flexibilní novele“. Podle ministra má předloha reagovat na měnící se potřeby na pracovním trhu, snížit administrativu a využít digitalizaci.
Podle návrhu budou muset zaměstnavatelé rodičům na rodičovské držet dva roky místo, na kterém pracovali. Má to podpořit dřívější návrat matek či otců do práce. Práci ve firmě by měli mít rodiče ale dál zaručenou do potomkových tří let.
„Jedná se o výrazné posílení práv na straně zaměstnanců oproti dnešnímu nastavení. Dosud totiž platí nárok na stejné místo pouze v případě návratu z mateřské dovolené. Jde o motivační opatření, které doplňuje jiné již existující kroky, jako je například podpora částečných úvazků či dětských skupin,“ odůvodnil Jurečka.
Podle posledních průzkumů tři čtvrtiny pracujících rodičů během mateřské nebo rodičovské dovolené nepracují u svých zaměstnavatelů. Právě to by mohla novela změnit. „Doporučila bych zaměstnavatelům, aby se opravdu dříve snažili zapracovat matky zpět na pracovní pozici, na které pracovaly. Protože za dva roky se může změnit spoustu věcí,“ okomentovala spoluzakladatelka MÁMA JOB Kateřina Čípová.
Častěji se vracejí ti, kteří pracují právě v managementu firem, na administrativních pozicích nebo třeba lékaři. Nejméně pak končí rodičovskou dovolenou dřív pracovníci ve výrobě.
Na brigádu ve čtrnácti
Výpovědní lhůta by se měla nově počítat od podání a doručení výpovědi, ne od začátku následujícího kalendářního měsíce. U propuštění kvůli pochybení by se měla výpovědní doba zkrátit na jeden měsíc.
V situaci, kdy dojde k výpovědi ze strany zaměstnavatele z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, obdrží zaměstnanec nově náhradu z povinného pojištění zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Náhrada bude ve stejné výši jako nynější odstupné, tedy dvanáctinásobek průměrného výdělku.
Zkušební doba by se mohla naopak prodloužit až na čtyři měsíce a u vedoucích pak až na osm měsíců. „Praxe ukazuje, že u specifických odborných pracovních pozic je aktuální zkušební doba nedostatečná,“ podotkl ministr. „Aby se (zaměstnanec) detailněji seznámil s daným pracovním prostředím, s fungováním firmy. Jestli vše, jak bylo inzerováno v inzerátu, je ze strany zaměstnavatele plněno, jestli je to pro něj komfortní,“ doplnil. Zdůraznil také, že zaměstnanec ve zkušební době prochází různými školeními a často tak přímo v práci během daných tří měsíců není.
Pracovníci by si mohli po dohodě s vedením sami rozvrhnout směny na pracovišti, teď to mohou dělat jen při práci z domova či na dálku. Na brigády by se mohlo začít chodit už od čtrnácti let, ale jen o letních prázdninách. Mladí by mohli dělat lehčí práce, měli by kratší směny. „Toto opatření poskytne mladým lidem více příležitostí k získání pracovních zkušeností a přivýdělku během letních měsíců,“ vysvětlil ministr.
Hospodářská komora záměry ocenila
Podle návrhu by také část pracovníků mohla od příštího roku začít dostávat výplatu v eurech či jiné měně. Dnes ji mohou pobírat lidé, pokud pracují v zahraničí. Podle šéfky legislativy ministerstva práce Dany Roučkové bude muset u zaměstnance být „cizí prvek“, tedy třeba to, že je cizinec, má v zahraničí rodinu, je pendler.
„Musí tam být konkrétní důvod, aby to mohlo být takto vypláceno. Nemůže si firma říci, že tak bude platit běžného českého pracovníka, který se nepohybuje v zahraničí,“ řekl Jurečka. Dodal, že sám měl „vyšší ambice“ a takhle rozhodla koalice i s ohledem na Českou národní banku a další skutečnosti. Označil to za „umírněný kompromis“.
Zaměstnavatelé oceňují, že ministr práce otevřel zákoník práce ve snaze ho modernizovat, přizpůsobit současné praxi a vyřešit problémy, na které dlouhodobě upozorňují zaměstnavatelé i zaměstnanci. „Podporujeme vyplácení mezd v eurech či jiné měně, souhlasíme s úpravami výpovědních lhůt při pochybení zaměstnance i možnost, aby si na brigádách mohli přivydělat i lidé mladší patnácti let. K zaujetí stanoviska za podnikatele se ale nejprve potřebujeme seznámit s detaily,“ reagoval mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro.
„Představené změny rozhodně rozhýbou trh práce. Dlouhodobě říkáme, že je zamrzlý na obou stranách, u zaměstnavatelů i u zaměstnanců,“ míní generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.
Návrh ještě může doznat změn
Na novele se začalo pracovat zhruba před rokem. Pracovní tým se skládal ze zástupců resortu, odborářů a zaměstnavatelů. Roučková uvedla, že dorazilo přes sto dvacet podnětů. Do pracovního kodexu se promítá část z nich. „Vzali jsme ty nejdůležitější, po kterých byla největší poptávka,“ sdělila Roučková.
Návrh novely, který ještě může doznat změn, by měl kabinet podle Jurečky dostat k projednání v květnu.
Ve sněmovně už jedna úprava pracovního kodexu leží. Počítá s růstem minimálního výdělku. V roce 2029 má odpovídat 47 procentům průměrné mzdy. Norma ale zároveň ve firmách ruší takzvané zaručené mzdy, tedy nejnižší výdělky podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce. Odbory jsou proti a hrozí protesty.
Nízká nezaměstnanost
Nezaměstnanost v Česku je dlouhodobě jednou z nejnižších v Evropské unii. V březnu dosáhla 3,9 procenta. Práci shánělo více než 288 tisíc lidí, volných pracovních míst je přitom asi o dvacet tisíc méně.
Na konci loňského roku si lidé vydělali v průměru přes 46 tisíc korun měsíčně, meziročně asi o 6,3 procenta více. Jenže po odečtení inflace se reálná mzda snížila o 1,2 procenta. Ještě více vypovídající je medián, tedy střední hodnota mezd, která byla v Česku necelých čtyřicet tisíc měsíčně.
Ekonomicky aktivních lidí bylo podle posledních dat z roku 2022 skoro pět milionů a tři sta tisíc. Pracujících mužů bylo asi o půl milionu více než žen. Ty ale daleko častěji čerpají mateřskou a rodičovskou dovolenou, v roce 2022 to bylo více než 350 tisíc lidí.
