Rozhodnutí Ústavního soudu, který ponechal v platnosti hlavní část takzvaného protikuřáckého zákona, přinese úbytek chorob spojených s důsledky kouření. Těmito slovy ocenil z lékařského hlediska verdikt soudců přednosta kardiocentra pražského IKEM Jan Pirk, který byl hostem Devadesátky ČT24. Podle jeho slov ho samotného překvapily statistiky, které jasně na pokles hospitalizací ukazují.
Děkujeme ústavním soudcům, že ubyde chorob, říká Jan Pirk
Jan Pirk: Díky rozhodnutí ÚS o protikuřáckém zákoně ubyde chorob (zdroj: ČT24)
„Rozhodnutí Ústavního soudu pro nás bude mít řadu kladných vlivů, protože když přijdeme domů z restaurace, nebudeme muset dát šatstvo provoněné tabákem rovnou do prádla. Určitě budeme mít, a už se to ukazuje podle prvních časných výsledků, pokles chorob horních dýchacích cest, astmatu, ale i ischemických chorob srdečních,“ řekl v Devadesátce ČT24 kardiochirurg Jan Pirk.
Dodal, že i jeho samotného výsledky překvapují, ale nejde jen o data z Česka, ale i ze zahraničí.
Pirk reagoval na středeční rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který nezrušil úplný zákaz kouření v restauracích a hospodách. V zákoně o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (tzv. protikuřácký zákon) pouze provedl dílčí škrty. Ve svém nálezu ÚS zrušil zákaz pít alkohol u činností, při nichž by člověk mohl ohrozit sebe sama, a zúžil zákaz prodeje tabáku a alkoholu na akcích pro děti.
Revizí zákona, jehož přijetí v květnu 2017 provázela bouřlivá diskuse, se ústavní soudci zabývali z podnětu 20 senátorů víc než rok. Zástupci senátorů vítají, že případnou další úpravu kouření v restauracích soud nechal na zákonodárcích.
Pneumoložka Milada Šípková dává Janu Pirkovi za pravdu – podle jejích slov se ve statistikách projevuje v Česku to, co se už projevilo v jiných zemích. „Klesá množství pacientů hospitalizovaných s akutním koronárním syndromem, pacientů s onemocněními horních cest dýchacích včetně exacerbace astmatu,“ potvrzuje.
Z dlouhodobého hlediska vidí přínos protikuřáckého zákona v prevenci vzniku závislosti na kouření u nedospělých.
První statistiky mluví o výrazném poklesu hospitalizací
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se nejvýrazněji projevil zákaz kouření v restauracích a na dalších místech u lidí mladších 60 let. Statistici srovnali počet hospitalizací v červenci až listopadu roku 2016, kdy ještě protikuřácký zákon neplatil, a ve stejném období roku 2017, kdy již protikuřácké restrikce v praxi fungovaly.
Kvůli srdečnímu infarktu skončilo v nemocnici po zavedení protikuřáckého zákona o 13 % méně lidí oproti předchozímu roku. Celkový úbytek se pohyboval kolem 700 případů. Počet hospitalizací kvůli angině pectoris klesl přibližně o 7 tisíc případů, což představuje úbytek o 16 %, a hospitalizací kvůli astmatu ubylo o 11 % u mladších lidí. Šlo zhruba o 10 tisíc případů.
Každá cigareta škodí cévám
Přednosta kardiocentra pražského IKEM Jan Pirk zdůraznil, že každá jednotlivá vykouřená cigareta už se v organismu projevuje škodlivě. Při vykouření cigarety se totiž tepna podle jeho slov stáhne a odloupne se z její vnitřní stěny výstelka, čímž se tepna stává náchylnou k trombóze.
„Na rozdíl od rakoviny plic, kdy musí člověk vykouřit desetitisíce cigaret, aby si ji zaručeně vyvolal, každá jedna cigareta takto funguje,“ podotkl Pirk.
Sám se prý ve své praxi s přílišným odklonem od kouření u pacientů nesetkává. Když se jich před operací ptá, zda už přestali kouřit, dostane třeba odpověď, že před osmi hodinami.
Jako nejilustrativnější ukazatel škodlivosti kouření uvádí známý kardiochirurg to, že když lidé kouřit přestanou, přiberou na váze. „Protože jejich organismus byl předtím chronicky otrávený, najednou začne všechno fungovat normálně a lidem se začne dobře dařit a spraví se,“ vysvětluje Jan Pirk.