Praha - Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl, že potomci sedláka Josefa Zabranského nemusí doplácet ministerstvu zemědělství hypotéku, která vázla na statku zabaveném komunisty po únoru 1948. Ministerstvo rodinu žalovalo o 161 tisíc korun, rozsudek zatím není pravomocný. „Rozsudek beru jako určité zadostiučinění, ale ještě si doma popláču, protože si vzpomenu, co jsme všechno zkusili, hlavně rodiče… Myslím si, že se tohohle měli dožít,“ řekl při odchodu ze soudní síně Zabranského pětašedesátiletý syn Miloš. Právní zástupkyně ministerstva Dagmar Bedřichová označila rozsudek za překvapivý a uvedla, že úřad bude zvažovat odvolání k pražskému městskému soudu.
Na případ upozornily Lidové noviny, podle kterých byl Josef Zabranský ve 40. letech minulého století největším sedlákem ve Svrkyni ve středních Čechách. Po druhé světové válce odkoupil podle spisu další statek od notáře a převzal i tři nesplacené hypotéky. V roce 1949 byl nucen prodat státu 19 hektarů půdy, o rok později mu bylo zabaveno celé hospodářství, na němž vázl zbytek hypotéky ve výši 77 tisíc korun.
Ministerstvo tvrdí, že se soudit musí
V 50. letech pak Státní spořitelna požadovala po Zabranském, který strávil rok v uranových dolech a po návratu se musel živit jako pomocný hutník, aby dluh uhradil. Rodina však už peníze neměla. Zabranský proto požadoval, aby mu byl dluh odečten od hodnoty vykoupených 19 hektarů půdy, za které mu stát údajně nikdy nezaplatil. V roce 1966 byl však k zaplacení dluhu odsouzen a k jeho uhrazení musel státu nabídnout darem svůj zbylý nemovitý majetek.
Stát sice nabídku počátkem 70. let přijal, od roku 2001 však po Zabranského synu Milošovi a vnučce Markétě King vymáhá zaplacení hypotéky. Ministerstvo zemědělství opírá svou žalobu o rozhodnutí pozemkového úřadu, který v roce 2001 vydal potomkům Zabranského některé pozemky a stanovil i jejich povinnost zaplatit státu necelých 161 tisíc korun jako dluh z hypotéky a úroky. „Vyplývá to ze zákona, je to naše zákonná povinnost - můj osobní názor je vedlejší,“ podotkla právní zástupkyně ministerstva Dagmar Bedřichová.
Zabranští chtějí od ministerstva omluvu
Soudkyně Irena Voštová ale dnes žalobu zamítla, protože podle ní neexistuje žádné pravomocné rozhodnutí, ve kterém by byla vyčíslena výše pohledávky státu. Vůbec se tedy nezabývala hlavním argumentem potomků Zabranského, podle nichž pohledávka neměla v 50. letech vůbec vzniknout a stát postupoval jak v rozporu s tehdejšími zákony, tak i s dobrými mravy.
Zabranského potomci navíc tvrdí, že za vyvlastněnou půdu jim stát stále dluží přes 1,8 milionu korun. Přesto říkají, že o peníze pravděpodobně usilovat nebudou. Rádi by ale, aby se jim ministerstvo zemědělství omluvilo. To prý také navrhovali v rámci mimosoudní dohody, na kterou ale ministerstvo nepřistoupilo.
Právní historik Jan Kuklík v pořadu Před polednem upozornil, že velmi záleží na tom, jakým způsobem byl rodině Zabranských majetek zabaven. Většina restitucí zemědělského majetku se podle Kuklíka řeší podle speciálního zákona z roku 1991. V něm je obsažena i podmínka, že při vydávání určité věci musí oprávněné osoby uhradit i povinnosti, které na majetku vázly v době převodu. Což může být např. hypotéka, upozornil Kuklík.
