ČSSD skončila ve výrazně větší ztrátě, než čekala. Kvůli kauze Altner

4 minuty
Politolog: Strany skončily ve ztrátě kvůli loňským volbám, do budoucna by se měly uskromnit
Zdroj: ČT24

Hospodaření ČSSD skončilo v minulém roce se ztrátou 180,2 milionu korun, uvedl ekonomický ředitel strany Martin Starec (ČSSD). Před březnovým sjezdem strany přitom Starec ve zprávě delegátům psal „jen“ o 51milionové ztrátě. Jenže v tom nebyla započtena půjčka, kterou si strana musela vzít, aby splatila více než třísetmilionový dluh advokátovi Altnerovi. Ve ztrátě skončilo i hnutí ANO a STAN. Naopak ODS loni hospodařila s přebytkem 9,5 milionu korun před zdaněním, naopak komunisté skončili s více než 9 miliony dluhu.

„Naše účetní jednotka zaúčtovala s ohledem na rozsudek městského soudu a dovolání takzvanou dohadnou položku pasivní ve výši 118,3 milionu korun,“ uvedl Starec. Tato výše podle něj byla stanovena po právní a ekonomické analýze, která posoudila pravděpodobnost a možné dopady rozhodnutí Nejvyššího soudu. Bez ní by byl negativní výsledek zhruba 61,9 milionu.

Altnerovi loni na jaře soud přiznal téměř 338 milionů korun v letitém soudním sporu s ČSSD, kterou dřív zastupoval ve sporu o Lidový dům. ČSSD ovšem i přesto, že rozsudek nabyl právní moci, odmítala zaplatit a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten sice zatím nerozhodl, odložil ale vykonatelnost pravomocného rozhodnutí. Strana pak po tomto verdiktu stovky milionů platit nemusela. Bývalý advokát mezitím loni v listopadu zemřel.

„Dohadná položka pasivní neznamená, že to byl výdaj. Sociální demokracie tyto prostředky nevydala,“ upozorňuje Starec. ČSSD se podle výroční zprávy loni v dubnu dohodla s bankou na úvěru ve výši 338 milionů korun, do konce roku ho nečerpala.

Výnosy sociální demokracie loni činily 190,3 milionu korun, náklady pak 370,5 milionu, uvedl Starec. Letos počítá ČSSD s vyrovnaným rozpočtem, výnosy i náklady by měly dosáhnout 237 milionů korun, napsal ekonomický ředitel strany ve zmiňované zprávě pro sjezd.

  • Náklady na provoz a činnost strany dosáhly loni 80 milionů korun
  • Mzdy pro celkem 134 zaměstnanců činily 58 milionů korun
  • Na krajské a senátní volby vynaložila strana 114 milionů korun
  • Na darech strana vybrala 17,7 milionu korun

Do stranické pokladny přispěli darem i současní či bývalí politici ze sociální demokracie. Nejvíc přispěl současný plzeňský hejtman Josef Bernard, téměř milion korun. Exministr průmyslu Jan Mládek daroval straně přes 200 tisíc korun, exsenátor Zdeněk Škromach přes 100 tisíc a předseda strany Bohuslav Sobotka stejně jako bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek přispěli každý po 50 tisících.

ANO skončilo ve ztrátě, na konci roku dlužilo Babišovi přes 153 milionů korun

Hospodaření hnutí ANO za loňský rok skončilo ve ztrátě 40,4 milionu korun, do které jsou zahrnuty náklady na loňskou volební kampaň. V roce 2015 naopak hospodaření druhé nejsilnější vládní strany skončilo se ziskem 26,9 milionu korun.

Výroční zpráva také uvádí, že ke konci roku 2016 hnutí dlužilo svému předsedovi Andreji Babišovi na bezúročné půjčce přes 153 milionů korun. O rok dříve představoval tento dluh 37,5 milionu korun.

Náklady na kampaň byly podle hnutí částečně kompenzovány objemem darů a příspěvků od podporovatelů, které se zvýšily z předloňských 14 milionů na loňských 40 milionů korun. Nejštědřejším mecenášem byl podle výroční zprávy roudnický radní za ANO Pavel Elias, který vybudoval úspěšný masokombinát. Později ho prodal holdingu Agrofert, který patří do Babišových svěřenských fondů. Hnutí přispěl jedním milionem korun.

ANO také loni podle výroční zprávy vybralo na členských příspěvcích přes tři miliony korun. Od státu získalo 68,7 milionu korun na příspěvku na činnost.

Úsporná opatření v ODS. V kladných číslech druhým rokem

ODS loni hospodařila s přebytkem 9,5 milionu korun před zdaněním, v kladných číslech skončilo její hospodaření po letech propadu i předloni, na trendu se podle mluvčí Jany Havelkové podílela zejména úsporná opatření. Na říjnové senátní a krajské volby občanští demokraté vynaložili 51,5 milionu korun. Téměř celé náklady přitom mohli pokrýt z darů v celkové výši 48,4 miliony korun. Vyplývá to z výroční zprávy o hospodaření, kterou občanští demokraté odevzdali sněmovně.

„Celkové výnosy dosáhly 128,9 milionu korun, náklady 120 milionů korun,“ uvedla Havelková. Na mzdy 42 zaměstnanců občanští demokraté vynaložili 24,8 milionu korun, na provozní výdaje 43,9 milionu korun. V příjmech převládl příspěvek od státu ve výši 60 milionů korun. Z nájmů a prodejů získala ODS 9,2 milionu korun, dva miliony z pořádání akcí. Zhruba pětinu z celkového objemu darů činí příspěvky senátora a podnikatele Ivo Valenty, který ODS loni daroval deset milionů.

Předloni celkové náklady ODS činily 85,3 milionu korun, zatímco celkové výnosy dosáhly částky 114,5 milionu. Obdržela dary v celkové výši 25,5 milionu.

Hnutí STAN hospodařilo se ztrátou 2,4 milionu korun. Většinu příjmů tvoří dary

Starostové a nezávislí (STAN) loni hospodařili se ztrátou 2,4 milionu korun. V loňských příjmech 43,9 milionu korun tvoří dary a dědictví téměř 32,7 milionu korun. Z jednotlivců největší dar straně poskytl senátor Ivo Valenta s příspěvkem 5,25 milionu korun, dva miliony dal Richard Benýšek z Olomouce. Po milionu korun přispěla zlínská firma Alpine Logistic a kolínské Lučební závody Draslovka.

Od TOP 09, se kterou STAN do loňska spolupracovali, hnutí loni získalo 3,2 milionu korun. Ze státního rozpočtu na svou činnost obdrželo zhruba 11,2 milionu korun, členské příspěvky mírně přesáhly 50 tisíc korun.

Z loňských výdajů téměř 46,3 milionu korun mířilo na volby 29,5 milionu a na provoz 16,7 milionu Kč.

Komunisté vykázali ztrátu 9,2 milionu korun

KSČM loni hospodařila se ztrátou téměř 9,2 milionu korun, o rok dřív byla v zisku. Většinu výnosů představoval státní příspěvek, z nákladů šla největší část peněz na služby, kam patří volební náklady nebo opravy majetku, a mzdy. 

Z nákladů zhruba 147,5 milionu korun padlo na služby 59,4 milionu, z toho na volby 27,4 milionu. Na mzdy strana vydala 41,9 milionu a na sociální pojištění téměř deset milionů korun.

Na výnosech 139,3 milionu korun se státní příspěvek na volební náklady a činnost strany podílel 79,5 milionu korun a příjmy z pronájmů nemovitostí 26,4 milionu. Na členských příspěvcích komunisté zaplatili 16,8 milionu korun, na darech strana dostala téměř 11 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči přesouvají na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Hasiči začali nad ránem transportovat z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu zraněného muže, k 07:30 jim ven zřejmě zbývala necelá hodina cesty. Vše jde zatím podle předpokladů, řekl agentuře ČTK mluvčí jihomoravských hasičů Štěpán Komosný. Zraněný muž zůstal v běžně nepřístupném jeskynním systému odhadem v 50 až 70 metrové hloubce a 250 až 300 metrů od vstupu. Hasiči v místě zasahují od časného sobotního odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 1 hhodinou

Amalgámové plomby končí, pojišťovny začínají proplácet bílé

Amalgámové plomby zubaři v Česku musí přestat používat, podle nových evropských pravidel materiál se rtutí budou moci od července použít už jen ve výjimečných případech. Pojišťovny bílé výplně již začaly proplácet. Část stomatologů ale změny kritizuje – ty základní bílé, které jsou plně hrazené, podle nich nejsou dostatečně odolné. Vyhotovení bílé vrstvené plomby navíc zubaři trvá delší čas, proto se jeho návštěvy prodraží.
před 1 hhodinou

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 2 hhodinami

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 12 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 13 hhodinami

Politici rozdmýchávají nenávist, říká Ukrajinka žijící v Česku

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.
před 16 hhodinami

STAN chce Turka kvůli jeho výrokům z Kyjeva zbavit funkcí ve sněmovních výborech

Opoziční hnutí STAN chce odvolání čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese vůči Ukrajině. Ani s pomocí dalších opozičních stran ale Starostové nemají na sesazení Turka dostatek hlasů.
před 17 hhodinami
Načítání...