ČSSD skončila ve výrazně větší ztrátě, než čekala. Kvůli kauze Altner

Nahrávám video

Hospodaření ČSSD skončilo v minulém roce se ztrátou 180,2 milionu korun, uvedl ekonomický ředitel strany Martin Starec (ČSSD). Před březnovým sjezdem strany přitom Starec ve zprávě delegátům psal „jen“ o 51milionové ztrátě. Jenže v tom nebyla započtena půjčka, kterou si strana musela vzít, aby splatila více než třísetmilionový dluh advokátovi Altnerovi. Ve ztrátě skončilo i hnutí ANO a STAN. Naopak ODS loni hospodařila s přebytkem 9,5 milionu korun před zdaněním, naopak komunisté skončili s více než 9 miliony dluhu.

„Naše účetní jednotka zaúčtovala s ohledem na rozsudek městského soudu a dovolání takzvanou dohadnou položku pasivní ve výši 118,3 milionu korun,“ uvedl Starec. Tato výše podle něj byla stanovena po právní a ekonomické analýze, která posoudila pravděpodobnost a možné dopady rozhodnutí Nejvyššího soudu. Bez ní by byl negativní výsledek zhruba 61,9 milionu.

Altnerovi loni na jaře soud přiznal téměř 338 milionů korun v letitém soudním sporu s ČSSD, kterou dřív zastupoval ve sporu o Lidový dům. ČSSD ovšem i přesto, že rozsudek nabyl právní moci, odmítala zaplatit a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten sice zatím nerozhodl, odložil ale vykonatelnost pravomocného rozhodnutí. Strana pak po tomto verdiktu stovky milionů platit nemusela. Bývalý advokát mezitím loni v listopadu zemřel.

„Dohadná položka pasivní neznamená, že to byl výdaj. Sociální demokracie tyto prostředky nevydala,“ upozorňuje Starec. ČSSD se podle výroční zprávy loni v dubnu dohodla s bankou na úvěru ve výši 338 milionů korun, do konce roku ho nečerpala.

Výnosy sociální demokracie loni činily 190,3 milionu korun, náklady pak 370,5 milionu, uvedl Starec. Letos počítá ČSSD s vyrovnaným rozpočtem, výnosy i náklady by měly dosáhnout 237 milionů korun, napsal ekonomický ředitel strany ve zmiňované zprávě pro sjezd.

  • Náklady na provoz a činnost strany dosáhly loni 80 milionů korun
  • Mzdy pro celkem 134 zaměstnanců činily 58 milionů korun
  • Na krajské a senátní volby vynaložila strana 114 milionů korun
  • Na darech strana vybrala 17,7 milionu korun

Do stranické pokladny přispěli darem i současní či bývalí politici ze sociální demokracie. Nejvíc přispěl současný plzeňský hejtman Josef Bernard, téměř milion korun. Exministr průmyslu Jan Mládek daroval straně přes 200 tisíc korun, exsenátor Zdeněk Škromach přes 100 tisíc a předseda strany Bohuslav Sobotka stejně jako bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek přispěli každý po 50 tisících.

ANO skončilo ve ztrátě, na konci roku dlužilo Babišovi přes 153 milionů korun

Hospodaření hnutí ANO za loňský rok skončilo ve ztrátě 40,4 milionu korun, do které jsou zahrnuty náklady na loňskou volební kampaň. V roce 2015 naopak hospodaření druhé nejsilnější vládní strany skončilo se ziskem 26,9 milionu korun.

Výroční zpráva také uvádí, že ke konci roku 2016 hnutí dlužilo svému předsedovi Andreji Babišovi na bezúročné půjčce přes 153 milionů korun. O rok dříve představoval tento dluh 37,5 milionu korun.

Náklady na kampaň byly podle hnutí částečně kompenzovány objemem darů a příspěvků od podporovatelů, které se zvýšily z předloňských 14 milionů na loňských 40 milionů korun. Nejštědřejším mecenášem byl podle výroční zprávy roudnický radní za ANO Pavel Elias, který vybudoval úspěšný masokombinát. Později ho prodal holdingu Agrofert, který patří do Babišových svěřenských fondů. Hnutí přispěl jedním milionem korun.

ANO také loni podle výroční zprávy vybralo na členských příspěvcích přes tři miliony korun. Od státu získalo 68,7 milionu korun na příspěvku na činnost.

Úsporná opatření v ODS. V kladných číslech druhým rokem

ODS loni hospodařila s přebytkem 9,5 milionu korun před zdaněním, v kladných číslech skončilo její hospodaření po letech propadu i předloni, na trendu se podle mluvčí Jany Havelkové podílela zejména úsporná opatření. Na říjnové senátní a krajské volby občanští demokraté vynaložili 51,5 milionu korun. Téměř celé náklady přitom mohli pokrýt z darů v celkové výši 48,4 miliony korun. Vyplývá to z výroční zprávy o hospodaření, kterou občanští demokraté odevzdali sněmovně.

„Celkové výnosy dosáhly 128,9 milionu korun, náklady 120 milionů korun,“ uvedla Havelková. Na mzdy 42 zaměstnanců občanští demokraté vynaložili 24,8 milionu korun, na provozní výdaje 43,9 milionu korun. V příjmech převládl příspěvek od státu ve výši 60 milionů korun. Z nájmů a prodejů získala ODS 9,2 milionu korun, dva miliony z pořádání akcí. Zhruba pětinu z celkového objemu darů činí příspěvky senátora a podnikatele Ivo Valenty, který ODS loni daroval deset milionů.

Předloni celkové náklady ODS činily 85,3 milionu korun, zatímco celkové výnosy dosáhly částky 114,5 milionu. Obdržela dary v celkové výši 25,5 milionu.

Hnutí STAN hospodařilo se ztrátou 2,4 milionu korun. Většinu příjmů tvoří dary

Starostové a nezávislí (STAN) loni hospodařili se ztrátou 2,4 milionu korun. V loňských příjmech 43,9 milionu korun tvoří dary a dědictví téměř 32,7 milionu korun. Z jednotlivců největší dar straně poskytl senátor Ivo Valenta s příspěvkem 5,25 milionu korun, dva miliony dal Richard Benýšek z Olomouce. Po milionu korun přispěla zlínská firma Alpine Logistic a kolínské Lučební závody Draslovka.

Od TOP 09, se kterou STAN do loňska spolupracovali, hnutí loni získalo 3,2 milionu korun. Ze státního rozpočtu na svou činnost obdrželo zhruba 11,2 milionu korun, členské příspěvky mírně přesáhly 50 tisíc korun.

Z loňských výdajů téměř 46,3 milionu korun mířilo na volby 29,5 milionu a na provoz 16,7 milionu Kč.

Komunisté vykázali ztrátu 9,2 milionu korun

KSČM loni hospodařila se ztrátou téměř 9,2 milionu korun, o rok dřív byla v zisku. Většinu výnosů představoval státní příspěvek, z nákladů šla největší část peněz na služby, kam patří volební náklady nebo opravy majetku, a mzdy. 

Z nákladů zhruba 147,5 milionu korun padlo na služby 59,4 milionu, z toho na volby 27,4 milionu. Na mzdy strana vydala 41,9 milionu a na sociální pojištění téměř deset milionů korun.

Na výnosech 139,3 milionu korun se státní příspěvek na volební náklady a činnost strany podílel 79,5 milionu korun a příjmy z pronájmů nemovitostí 26,4 milionu. Na členských příspěvcích komunisté zaplatili 16,8 milionu korun, na darech strana dostala téměř 11 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 2 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
16:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 5 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
14:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 6 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 10 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.