ČSSD a KDU-ČSL podpoří ve Sněmovně přes odpor ANO návrhy, které omezí podnikání členů vlády. Podle místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka to ale není důvod pro zánik koalice. Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) odmítl žádost premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), aby skončil v dozorčí radě své německé chemičky SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmbH.
ANO s navrženými úpravami ohledně podnikání členů vlády nesouhlasí, neboť zjevně míří na jeho předsedu a ministra financí Andreje Babiše, vlastníka skupinu Agrofert. „Bylo řečeno jasně ze strany našich koaličních partnerů, že podporují návrhy pana (Miroslava) Kalouska (TOP 09) a (Jana) Chvojky (ČSSD). Takzvaný 'lex Babiš' podle nás by měl omezit vstup do politiky lidem, kteří něco vlastní, kteří něco dosáhli v životě,“ uvedl Faltýnek.
Místopředseda ANO ale nepředpokládá, že by se kvůli tomu koalice rozpadla: „Ekonomice se daří, daně se vybírají, takže já věřím, že toto volební období dotáhneme úspěšně do konce,“ dodal.
Předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák i místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka potvrdili, že poslanci jejich stran podpoří návrhy. „Tady je opravdu zjevný střet zájmů, pokud člen vlády vlastní firmy, které berou veřejnou podporu, berou dotace,“ uvedl Jurečka. Návrhy podle něj nejsou o tom, aby úspěšní lidé nemohli do politiky, ale aby byla vymezena jasná pravidla pro příští volební období.
Chvojkův návrh předpokládá, že budoucí člen vlády, který by měl ve firmě alespoň dvě pětiny hlasovacích práv, by musel do dvou měsíců po nástupu do kabinetu ve společnosti skončit. V případě porušení zákona by takový člen vlády ztratil ve firmě hlasovací práva a společnost by nemohla dostat žádnou státní pomoc. Obdobný návrh podal i Martin Plíšek z TOP 09 vedené Kalouskem, předpokládá ovšem finanční postihy za porušení.
Část Chvojkova návrhu by pod podobnými sankcemi zamezila členům vlády vlastnit média, konkrétně televizní a rozhlasové stanice a periodický tisk. Pod Agrofert patří i mediální skupina Mafra.
Plíškův návrh má zabránit tomu, aby společnosti, v nichž by drželi členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, dostávaly nenárokové dotace a investiční pobídky. Firmy, v nichž by měli členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, by se podle Plíškova návrhu nesměly hlásit o veřejné zakázky.
Vládní předloha předpokládá mimo jiné to, že politici by dávali majetková přiznání i při vstupu do politiky. Oznámení by se podávala do centrálního registru, který by mělo vést ministerstvo spravedlnosti. Sněmovna by mohla novelu schvalovat na zářijové schůzi.
Babiš odmítl výzvu Sobotky, aby skončil v dozorčí radě své firmy
Podle Faltýnka bylo Babišovo angažmá v dozorčí radě jeho firmy SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmbH známo léta a začalo se o něm mluvit až nyní, před krajskými volbami. „Tato záležitost je známa tři roky nejenom panu premiérovi a my se ptáme, proč pan premiér a sociální demokracie vytahují toto tři roky staré téma zrovna před
volbami,“ uvedl Faltýnek. Podle něj premiér na Babišovo odmítnutí na jednání koaliční rady nijak nereagoval.
Babiš podle Sobotky svým členstvím v dozorčí radě nerespektuje zákon o střetu zájmů a nahrává opozici. „Neměli bychom zbytečně nahrávat opozici a připadá mi logické, že by člen vlády měl respektovat zákon o střetu zájmů. Pan Babiš by měl odejít z této funkce v dozorčí radě německé firmy,“ řekl Sobotka po jednání vlády.
