Praha – Jen neochotně přidávají úřady informace do nového Centrálního registru administrativních budov. Stát tak dodnes neví o všech svých kancelářích a jejich využití. Ministerstvo financí proto úřady urguje, aby povinnost splnily. Registr za čtvrt miliardy zaplatila z velké části Evropská unie a nyní hrozí, že stát bude muset peníze vrátit.
Poslední představa o tom, kde všude stát sídlí, je z roku 2006. Podle tehdejšího průzkumu má skoro pět tisíc kancelářských budov a ročně za jejich provoz platí přes čtyři miliardy. Další stovky milionů stojí nájmy. Podle ministerstva vnitra je díky registru možné snížit roční náklady státu na nájem kanceláří o více než polovinu, tedy asi 190 milionů korun, které prý nyní stát platí zbytečně.
Například ministerstvo práce si na Smíchově pronajímá kanceláře od soukromé firmy, i když vlastní prostory přenechalo zadarmo jiným institucím. Jiná budova ministerstva financí měla být oficiálně obsazená úředníky, kontrola ji ale našla prázdnou.
Právě takovým potížím měl Centrální registr administrativních budov předejít, nakonec on sám má ale problémy. „Registr rozhodně neplní svůj účel, protože dosud není naplněn,“ upozornila mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Olga Málková.
S neúplnými daty je spojeno vysoké riziko vrácení prostředků poskytnutých z EU. Stát bude muset prokázat, jak její peníze použil, jenže k tomu je potřeba, aby registr fungoval. A k tomu je zase třeba, aby úředníci spolupracovali.
Rozdíly v nájmech jsou několikanásobné
Prověrka odhalila rovněž značné rozdíly ve výši nájmů, které státní instituce platily nebo za které naopak pronajímaly státní budovy. Třeba ministerstvo financí platilo za prostory v ulici Politických vězňů v centru Prahy asi 1 700 Kč za metr čtvereční na rok, ministerstvo školství si najímalo kanceláře v Karlíně zhruba čtyřikrát dráž. Samo přitom pronajímalo lukrativní prostory v Karmelitské ulici na pražské Malé Straně jen za 276 Kč za metr čtvereční na rok.
V roce 2013 měla kontrolovaná ministerstva podle NKÚ na území Prahy 161 000 metrů čtverečních kancelářských ploch. Z toho 150 000 využívala sama a téměř 10 000 pronajímala nebo bezúplatně přenechávala jiným subjektům. Přes 31 000 metrů čtverečních kanceláří si naopak najímala od někoho jiného.
