Samotná diagnóza za určitých okolností ještě nehovoří o tom, jestli je výpověď člověka věrohodná, nebo ne, konstatoval psychiatr Zdeněk Bašný. Ten byl ve čtvrtek hostem pořadu Události, komentáře. Pacienta se schizofrenií, který není nebezpečný sobě ani okolí, přitom podle něj proti jeho vůli hospitalizovat nelze. Rozhovor vedl moderátor Martin Řezníček.
Člověka se schizofrenií, který není nebezpečný, proti jeho vůli hospitalizovat nelze, tvrdí psychiatr Bašný
7 minut
UK: Psychiatr Bašný k údajné schizofrenii Babiše mladšího
Ve čtvrtek podle portálu Seznam Zprávy dorazil do redakce z e-mailové adresy Andreje Babiše mladšího následující text:
„Teď čtu v novinách, že můj otec řekl, že musím být pod ‚neustálým dozorem‘ vzhledem k mé pseudonemoci, které se říká schizofrenie. Tím překročil červenou čáru, protože to je lež a sahá to a dotýká se to mé osobní svobody. Nejsem vůbec pod ‚dozorem‘ ve Švýcarsku, ale volný. Četl jsem taky, že policie znovu otevřela můj případ ‚únosu‘. Jestli je člověk opravdu unesený, nebo ne, je jedna záležitost, ale to, že můj pečovatel řekne: ‚Já a tvůj otec uděláme všechno, abys byl zavřený (v psychiatrické léčebně)‘, je druhá. Přeji si být telefonicky v kontaktu s Policií ČR vyšetřující můj případ z Ukrajiny a Ruska. Možná mi to za ten trik se skrytou kamerou vybavíte,“ citují Seznam Zprávy údajný e-mail.
Vím, že nemůžete dělat takhle na dálku diagnózu a já bych vás o to ani samozřejmě nežádal, nicméně viděli jsme teď citaci toho e-mailu od pana Babiše mladšího. Pokud jste viděl výpověď v té reportáži, lze říci, jestli to chování nese nějaké znaky ať už jakékoliv psychické poruchy, nebo třeba jenom stresu?
Já si myslím, že tady z toho nelze definovat nějakou duševní poruchu, která tam může a nemusí být nebo může být v nějaké fázi. Pochopitelně z toho vyjádření lze předpokládat určitý stres, protože volá o pomoc. To znamená, že se chce spojit s policií, že se cítí být nějakou situací ohrožen.
Pokud by skutečně trpěl schizofrenií, jak tvrdí Andrej Babiš, jaké by byly příznaky?
Ty příznaky jsou nejrůznější, protože máme několik typů schizofrenie, různé typy průběhových forem a tady se v podstatě k diagnóze vyjádřit nedá. Pravděpodobně to otci někdo sdělil, že tuto diagnózu má.
Pravděpodobně ji tedy může mít, otázka ale je, jestli je onemocnění v současné době v remisi, v jaké fázi onemocnění byl, když cestoval po Rusku, Krymu, když je teď ve Švýcarsku, protože to onemocnění se mění.
- Schizofrenie je nejčastější a nejdůležitější onemocnění této skupiny. Mezinárodní klasifikace nemocí uvádí následující popis schizofrenie: Schizofrenní poruchy jsou obecně charakterizovány význačnými poruchami myšlení a vnímání a afektivitou, která je nepřiměřená nebo oploštělá. Jasné vědomí a intelektové schopnosti jsou obvykle zachovány, i když se během času mohou vyvinout určitě kognitivní deficity. Osobnost je postižena ve svých nejpodstatnějších funkcích, které dávají normálnímu jedinci pocit individuality, jednotnosti a autonomie.
- Zdroj: Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví
A je možné, aby se schizofrenie rozjela v pozdějším věku bez předchozích příznaků?
Je to možné, ano.
Pokud měl pan Babiš mladší skutečně licenci komerčního pilota, tak jak se o tom hovořilo v médiích, tak předpokládám, že musel procházet náročnými psychologickými testy. Odhalily by, že má schizofrenii, pokud by jí skutečně už v tu dobu – to znamená před rokem 2015 – trpěl?
Pokud by jí už trpěl a měl příznaky schizofrenního onemocnění, tak by to nepochybně odhalily. V tomto období, kdy prodělával tyto testy, kdy byl v přípravě na profesi pilota a byl s ní dost daleko, tak jí nepochybně netrpěl, protože to by byl svým chováním nápadný.
Opět čistě teoreticky – teď to nevztahuji na pana Babiše mladšího; pokud by člověk trpěl schizofrenií nebo nějakou jinou formou psychické poruchy, může jeho výpověď soud uznat za nevěrohodnou, nebo ne?
Za určitých okolností sama diagnóza ještě nehovoří o tom, jestli jeho výpověď je věrohodná, nebo nikoliv. Rozhoduje jeho aktuální stav toho onemocnění, léčby. To znamená, že už sama diagnóza – ať je to schizofrenie nebo jiná duševní porucha – ještě nezakládá důvod, že ten člověk je nevěrohodný nebo není odpovědný za své činy.
Takže by muselo následovat nějaké odborné vyšetření soudního znalce.
Musí následovat odborné znalecké vyšetření, kde vezmeme všechny situace, kontexty situací, jak se ten člověk choval. Důležitá je pochopitelně zdravotnická dokumentace a na základě toho lze pak usuzovat.
Ale samotná diagnóza, jak už jsem řekl, nehovoří o tom, jestli je ten člověk věrohodný, zda je zodpovědný pro ten daný čin, který spáchal, nebo nespáchal.
Týká se to i oblasti policie? A to v tom smyslu, jestli člověk, který trpí schizofrenií, může vypovídat na policii s tím, aby policie uznala jeho výpověď? Je to také případ od případu ad hoc?
Je to také případ od případu. Ještě se pochopitelně posuzuje to, jestli výpověď na policii nebo u soudu není pro něj natolik významným stresorem, který by mohl zásadně zhoršit jeho zdravotní stav – to je ještě další kritérium, které se u toho musí zvažovat.
Může být člověk se schizofrenií stíhaný?
Za určitých okolností, pokud je v remisi duševní poruchy, tak může být. Pokud ovšem ten trestný čin, pro který je stíhaný, nevyplývá z jeho duševní poruchy. To znamená, že nejednal pod vlivem nějakého bludu, imperativních halucinací a podobně.
Co se týče hospitalizace člověka se schizofrenií – protože to je taky další aspekt, o kterém se hovoří v téhle té souvislosti – jde člověka jen tak hospitalizovat, pokud není nebezpečný sobě nebo svému okolí nebo pokud o to sám nepožádá?
Nelze. To už není v rukou psychiatrů. Je dobře, že už je to rozhodnutí soudu. Každá nedobrovolná i dobrovolná hospitalizace, kdy s ní člověk následně vyjádří nesouhlas, musí být přezkoumána soudem.
Lze něco vyčíst z těch informací ohledně toho, že mu dřív měly být podávány injekce a potom jenom prášky?
Z toho se teď nedá vyčíst nic.
My jsme tady předtím rozebírali cestu na Krym. Pokud obecně člověk trpí schizofrenií, tak jak říká Andrej Babiš starší, má smysl s ním cestovat do kulturně odlišné země? Kde navíc podmínky pro psychiatrickou péči – a to můžeme říct objektivně – jsou ve srovnání Českou republikou bídné?
Tak stát se to může, záleží, jaké má ten člověk možnosti a za jakých podmínek tam cestuje a jaké tam má vytvořené podmínky.
A může mu to vůbec pomoct? Nebo mu to spíš může ublížit?
Záleží podle daného stavu. Pochopitelně každá změna, nějaký stres, cestování, různé kontakty pochopitelně můžou být stresem, který může onemocnění zhoršit.
Redakčně kráceno a upraveno. Celý rozhovor je k dispozici ve videu.
