Čínská medicína: Šarlatánství, nebo účinná metoda? V Evropě se vyučuje ve Francii či Británii

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Čínští léčitelé se zřejmě stanou zdravotníky
Zdroj: ČT24

Senát tento týden kývl na zákon, který stanoví podmínky vzdělávání pro specialisty v tradiční čínské medicíně. Tento krok vyvolal ostrý nesouhlas u České lékařské komory, podle které se v Česku pomalu začíná míchat západní medicína s léčitelstvím. Ale jsme v Evropě jediní? Ve většině evropských zemí není čínská medicína ukotvená v zákonech vůbec. Jsou ale i státy, které v různé míře obor uznávají.

Například ve Švýcarsku si lidé v referendu zvolili, že chtějí mít přístup k tradiční čínské medicíně, která bude součástí systému, a tím pádem bude placena z veřejného zdravotního pojištění.

Nelékaři mohou provozovat tradiční čínskou medicínu v Německu, pokud projdou institutem pro studium základů západní medicíny. Po jeho absolvování pak studují dál až čtyři roky čínskou medicínu. Než se tedy terapeuti dostanou k praktikování akupunktury, studují až sedm let.

Ve Velké Británii funguje pět vysokých škol, na kterých studují čínskou medicínu jako obor. Pak jsou registrováni a uznáváni jako samostatná profese: stejně tak je to ve Španělsku, Holandsku, Belgii či v Portugalsku, kde platí zákon o léčitelích. 

Francie je o něco restriktivnější. Fungují tam tři vysoké školy, na kterých se čínská medicína přednáší v poměrně velkém rozsahu, ale pouze pro již praktikující lékaře. Další školská zařízení, kterých je zhruba 50, jsou pak určená pro nelékaře.

V Senátu zákon i přes kritiku senátorů-lékařů prošel

Stát ještě teď neuznává vzdělání v oboru tradiční čínské medicíny. Pokud ale zákon podepíše prezident, budou muset terapeuti studovat čínskou medicínu tři roky na vysoké škole a specialisté ještě o dva roky déle: „Dneska v podstatě když půjdete po ulici a uvidíte, že někdo nabízí terapii čínskou medicínou, tak by tam měl být vystaven vysokoškolský diplom,“ dodává k novým pravidlům ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

Proti tomu, aby se z čínského léčitelství stal medicínský obor, byl kromě lékařské komory také senátní zdravotnický výbor. „Obávám se, že se tím maličko pootevřela vrátka různým léčitelům,“ uvedla senátorka Daniela Filipiová (ODS). 

Bývalý předseda senátního zdravotnického výboru Jan Žaloudík (ČSSD) zase kritizoval, že Senát sice schválil terapeuta čínské medicíny, ale Česko nemá žádnou podobnou vzdělávací instituci. Do budoucna by o tom podle senátorů mohla uvažovat například univerzita v Hradci Králové. Právě tam ve fakultní nemocnici totiž čínští lékaři ordinují už třetí rok

„Připravujeme podepsání memoranda s významnou čínskou univerzitou, abychom tam měli dostatek kvalifikovaného personálu,“ uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který je zároveň členem správní rady Nadačního fondu Tradiční čínské medicíny. 

„V tuto chvíli bude ještě nějakou dobu trvat, než budeme vůbec moci nostrifikovat experty ze zahraničí. Nejdříve tady musíme mít na univerzitě program, který bude akreditován,“ dodal Prymula.

Tradiční čínská medicína není schopná léčit všechny naše neduhy v celém spektru. Ale u specifických problémů (např. migrény, chronické bolesti) je účinnost, troufám si říct, vyšší než v medicíně západní.
Roman Prymula
náměstek ministra zdravotnictví

Kritika ze strany lékařské komory: Proč akupunktura, a ne třeba homeopatie?

Přijetí zákona ovšem poměrně ostře kritizovala Česká lékařská komora: „Nám vadí, že se začíná míchat tradiční medicína s léčitelstvím, kterého tu máme celou řadu druhů, ajurvédskou nebo šamanskou metodu, homeopatii či podobné metody, tak proč se legislativa zabývá výhradně tradiční čínskou medicínou?“ podivoval se předseda lékařské rady ČLK Zdeněk Mrozek. Navíc je podle něj v Česku mnohem víc rozšířená právě třeba homeopatie.

Mrozek také upozorňoval, že v porovnání se západní medicínou hraje v případě tradiční čínské medicíny daleko větší roli placebo efekt: „On hraje roli i v naší terapii, to zase nechci zastírat, ale v 99 % se snažíme léčit metodami, u kterých máme ověřeno, že nad placebo efektem existuje ještě jiný ověřený efekt,“ uvedl Zdeněk Mrozek.

Vyšetření střeva
Zdroj: ČT24

Částečně s ním souhlasil i Prymula: „Nepopírám, že psychosomatická medicína pracuje hodně s placebo efektem. Ale chtěl bych říct, že psychosomatickou medicínu hodně podceňujeme. Měli bychom se na tradiční čínské medicíně poučit, že i pohovor s pacientem může vést k podstatně lepšímu výsledku, než to děláme v naší technokratické medicíně. Pokud se na pacienta podívám a vyšetřím ho během tří minut, tak je jasné, že nějaký vztah s pacientem nenavodím,“ prohlásil Prymula s tím, že je to důležité hlavně během diagnózy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...