Praha - Chybné rozhodnutí, opomenutí nebo neodůvodněný průtah by mohl soudce stát část jeho platu. S návrhem, který získal podporu i u samotných soudců, přišla skupina poslanců v čele s TOP 09. Strana tak stále nevzdává boj, aby úředníci a soudci ručili za rozhodnutí i svým majetkem. Podobný návrh není v Evropě příliš obvyklý. Ze sousedních zemí chtělo podobný zákon schválit jen Slovensko, ale ani tam se to nepovedlo.
Soudci, notáři nebo exekutoři mají ročně na kontě tisíce chyb. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu přišly jen za poslední čtyři roky na čtyři sta milionů korun. Skupina poslanců chce proto znovu vrátit do hry návrh, aby nejen úředníci, ale také soudci museli za chyby platit ze svého. „Týká se to každé osoby, která se podílí na úředním procesu, tedy nejen úředníků, ale i soudců, státních zástupců,“ řekl ČT poslanec TOP 09 Stanislav Polčák.
Srážka z platu by se vztahovala na úřední pochybení, konkrétně například na neopodstatněné průtahy. „Kdy soudce je v kárném řízení uznán vinným ze spáchání kárného provinění,“ doplnil viceprezident Soudcovské unie Tomáš Novosad. Za rozsudky by ale škodu vymáhat nešlo. Podle návrhu by stát musel po úřednících vymáhat škodu do výše 4,5násobku jejich platu. Ovšem v případě, že by se prokázalo, že úředník chyboval úmyslně, vymáhal by po něm stát částku celou. Podle současné úpravy stát škodu vymáhat může, ale nemusí.
David Ondráčka, ředitel Transparency International: „Případná změna by vedla k tomu, že by to byl jakýsi bič na úředníky, případně další veřejné funkcionáře, při jejich rozhodování. Pro poškozeného to může znamenat, že by se snížila pravděpodobnost toho, že dojde k nějakému chybnému úřednímu rozhodnutí.“
Zákonodárci nechtějí hmotnou odpovědnost úředníků zavést poprvé. Podobný zákon minulý týden odmítla ODS a ČSSD. Její představitelé přitom ještě před rokem mluvili jinak. „Určitě bude dobře, když ti, kteří rozhodují, budou také nést odpovědnost,“ tvrdil ještě v listopadu loňského roku předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. S návrhem nemělo problém ani ministerstvo spravedlnosti. Proč tedy nakonec zákon neprošel? „V tomto konkrétním případě by úředník v mnoha případech rozhodl v neprospěch státu, jen aby nemusel nést odpovědnost,“ řekl ČT Tejc. ODS odůvodnila své zamítavé stanovisko tím, že vláda chystá v rámci protikorupční strategie ucelenější normu, která už je v připomínkovém řízení. Pro ucelený zákon je i ČSSD.
TOP 09 se proto chce při prosazování návrhu spojit i s komunisty. Znovu se ale pokusí přesvědčit i vládní koalici. K návrhu by se poslanci mohli dostat už na schůzi, která začne 5. června. Ve sněmovně totiž leží předloha komunistických zákonodárců, do které chce TOP 09 svůj návrh vložit. V ideálním případě by chtěla strana normu schválit do konce roku.
