Na jaře se může zvednout další migrační vlna. Evropa má šanci zavést potřebná opatření do konce roku. Před poslanci sněmovního evropského výboru na to upozornil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Jen v tureckých táborech je podle něj připraveno na odchod do Evropy 750 tisíc lidí. Další miliony lidí mohou přijít ze Sýrie, dodal.
V Sýrii je 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko, uvedl Chovanec. Upozornil, že pokud se konflikt vyhrotí, tito lidé se mohou rozhodnout opustit Sýrii.
Ke kvótám pro přerozdělení běženců, které schválili navzdory odporu některých zemí včetně Česka unijní ministři vnitra v pondělí, Chovanec uvedl, že Česko nemá možnost ani právo držet azylanty, kteří chtějí do Německa. Navíc podle něj není ani jasné, jak budou z Itálie a Řecka do Česka převezeni. „Realizace tohoto plánu je prakticky nemožná,“ uvedl.
- Členské státy EU si mají podle odsouhlaseného plánu v následujících letech rozdělit celkem 120 tisíc uprchlíků ve dvou fázích. V první, bezprostřední vlně jde o 65 999 běženců z Itálie a Řecka, kteří v Evropě žádají o azyl. Dalších 54 tisíc míst původně rezervovaných pro lidi z Maďarska bude sloužit jako rezerva pro příští rok. Budapešť totiž oznámila, že s migranty teď problém nemá.
Zavedení uprchlických kvót pro Českou republiku znamená, že bude muset přijmout 1591 běženců. V českých zařízeních pro migranty je nyní podle ministra až 1556 míst, z nich je 876 obsazeno. Připravuje se otevření dalších dvou zařízení, ještě letos v Drahonicích a příští rok v Bálkové. Jejich kapacita bude 400 míst. Česko ovšem není cílovou zemí běženců.
ODS kritizuje českou vládu i politiku EU
Podle opoziční ODS česká vláda selhala a byla při hlasování o kvótách poražena. „Žádáme znovu vládu velmi vážně, aby využila všech právních i politických prostředků k odmítnutí kvót,“ uvedl Jan Zahradil (ODS), 1. místopředseda strany a europoslanec. S tím souhlasí i hnutí Úsvit. Předseda poslaneckého klubu hnutí Úsvit Marek Černoch označil výsledek summitu za diktát velkých evropských států.
Podle Zahradila by se česká vláda měla připojit ke slovenské. Slovenský premiér Robert Fico v reakci na přijetí kvót oznámil, že jeho země nebude rozhodnutí Unie respektovat a je připravena vstoupit s EU do sporu. Sobotka nicméně už ve středu uvedl, že nechce žalobami proti kvótám dále stupňovat napětí v EU a bojkotovat jiná opatření na řešení migrační krize.
TOP 09 vládu k podání žaloby vyzývat nebude, podle místopředsedy TOP 09 a experta strany pro zahraniční politiku Marka Ženíška je v tuto chvíli daleko důležitější zaměřit se na plnění závěrů středečního summitu. Podle něj se sice s návrhy přišlo pozdě, mají ovšem komplexnější podobu. „Pokud bude Evropská unie odhodlaná a bude naplňovat a dodržovat nová pravidla, tak má možnost situaci zvládnout,“ uvedl Ženíšek.
Místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík vidí kladné náznaky toho, že si evropští lídři uvědomili, kde je jádro problému. Začaly se podle něho řešit příčiny, ne pouze následky migrace. „Skeptický jsem v tom, že se Evropská unie rozhoupala poměrně pozdě,“ řekl Benešík.
Zklámáním je naopak výsledek jednání lídrů EU pro vicepremiéra Andreje Babiše (ANO). Podle něj přijali lídři Unie na summitu obecné formulace bez konkrétních závěrů. Takzvané hotspoty by podle něj měly být zřízeny mimo Evropu například v Turecku, Libyi nebo Tunisu. „Ne v nejhůře hospodařících zemích EU Řecku a Itálii, které nezvládají ochranu Schengenu ani registraci uprchlíků,“ upozornil. Za nedostatečné označil výsledky summitu také europoslanec za ANO Pavel Telička.
- Hotspoty jsou centra, ve kterých bude možné žadatele o azyl rychle registrovat a identifikovat. Zároveň se v nich bude rozhodovat o tom, kdo z migrantů bude v rámci EU přemístěn a kdo ji bude muset opustit. Do konce listopadu mají vzniknout v Itálii a Řecku.
Sobotka mohl podle KSČM uplatnit právo veta
Kritikou na účet evropských politiků i české vlády nešetří ani komunisté. Předseda KSČM Vojtěch Filip označil postup premiéra Sobotky na summitu za zradu. „První kudlu do zad jsme dostali od Polska, druhou od premiéra,“ uvedl ve vysílání ČT24. Podle Filipa mohl Sobotka na summitu požadovat, aby rozhodnutí o kvótách bylo jednomyslné, a uplatnit právo veta. Zároveň upozornil, že EU přichází s návrhy řešení uprchlické krize pozdě. Místo kvót se podle něj už na začátku krize měla soustředit na vytvoření hotspotů.
Sobotka: Uprchlíkům musíme finančně pomoci
Premiér Bohuslav Sobotka po nočním jednání zemí EU uvedl, že chce navýšit finanční příspěvky na pomoc uprchlíkům. „Myslím si, že je důležité, abychom byli aktivní a abychom pokud možno v co největším rozsahu pomohli zlepšit situaci uprchlíků v uprchlických táborech. Byli jsme informováni o tom, že jejich situace dobrá není,“ uvedl Sobotka s tím, že příspěvek pro Světový potravinový program Česko letos zdvojnásobí.
Zároveň ocenil, že státy osmadvacítky řešily priority, které Česko prosazuje od samého počátku migrační krize. Jde o obnovení ochrany vnější hranice Unie, zřízení registračních center pro uprchlíky nebo zefektivnění návratové politiky.
Česko je připravené poskytnout lidi i techniku na kontroly hranic
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy (ČSSD) Česko nabídlo například finanční pomoc Itálii i Řecku v řádu desítek milionů korun na vybavení hotspotů. Česko podle Prouzy nabízí i vyslání lidí, kteří budou pomáhat s ochranou pozemních hranic, budou mít k dispozici auta s termovizemi, nebo dalších týmů, které se zaměří na bezpečnostní kotroly lidí v hotspotech, rozhovory s uprchlíky atd.
Česká republika je podle Sobotky připravena podílet se na vytvoření společné evropské pohraniční stráže, která by chránila vnější schengenskou hranici. „Ukazuje se, že řada zemí buď není ochotná nebo není schopná zajistit ochranu vnější schengenské hranice a společná evropská služba takovéto ochrany hranic by byla na místě,“ uvedl.
Velmi důležité jsou nyní podle Prouzy především peníze pro Turecko, Libanon a Jordánsko na potravinovou pomoc v uprchlických táborech. „Jsme v situaci, kdy dochází peníze na financování potravinové pomoci, a pokud budou mít lidé v uprchlických táborech hlad, tak je to okamžitá motivace pro to, aby odešli a co nejrychleji zkusili dojít do Evropy,“ dodal Prouza.
EU musí pomáhat mimo Evropu, jinak vyhazuje peníze, míní Zeman
S finanční pomocí například v Jordánsku nebo Turecku souhlasí i prezident Miloš Zeman. Pokud Evropská unie bude směřovat finanční pomoc do Evropy, vyhazuje tím peníze, uvedl. „Je potřeba pomáhat buď v jejich zemích, nebo v sousedních zemích, kam se uchýlili,“ dodal prezident k finanční pomoci uprchlíkům.
Premiéři a prezidenti evropské osmadvacítky se ve středu v Bruselu shodli na tom, že vyčlení peníze navíc pro evropské agentury, které se migrací zabývají, členské země nebo státy na západním Balkáně. Podstatné navýšení prostředků bude mířit i na pomoc uprchlíkům ze Sýrie v Turecku a v dalších zemích Blízkého východu.
