Praha – Ministerstvo školství prověří, kolika učitelům chybí kvalifikace a hrozí odchod ze škol. Se školskými odbory se na tom dohodl nový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Na dodělání titulu možná bude přechodná lhůta, měla by se ale týkat jen učitelů v oblastech, kde je kvalifikovaných pedagogů nedostatek. „Byl bych velmi rád, abychom jasně řekli, že učitel má mít vysokoškolské vzdělání a nebudeme ustupovat z požadavků,“ upozornil Chládek na to, že například pražských pedagogů se výjimka nejspíš týkat nebude. Podle předběžných odhadů ministerstva chybí dostatečná kvalifikace tisícům učitelů i volnočasových pedagogů, často s bohatou praxí.
Od příštího roku má začít platit zákon, podle kterého nemohou na základních a středních školách učit lidé bez odborného pedagodického vzdělání. Z povinnosti doplnit si pedagogické vzdělání mají být od roku 2015 omluveni pouze ti učitelé, kteří ke dni účinnosti zákona dosáhli 50 let věku a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázali schopnost výkonu požadované činnosti. Jinak budou muset učitelé bez formálního vzdělání popř. s diplomem z jiného oboru sami znovu do lavic či ze škol zcela odejít. Úprava se podle předběžných odhadů ministerstva týká 13 tisíc lidí – nejenom učitelů, ale například i pedagogů, kteří učí v tanečních kroužcích.
Zákon se vztahuje i na případy, kdy učitelé s odborností pro druhý stupeň učí na stupni prvním. Hrozí jim, že nyní budou muset usednout do poslucháren. Již to jim sice zajistí možnost dále učit, ovšem omezí se tak jejich výkonnost. „Pokud budu pět let studovat, tak by za mě musel někdo učit, protože je to vždy jeden den v týdnu,“ poukázal tělocvikář Dušan Peterka z Lelekovic, který učí již dvacet let.
Školské odbory: Prestiž pedagogů se musí odvíjet od jejich kvalifikace
„My jsme celá devadesátá léta usilovali o to, aby pedagogové měli svůj vlastní zákon,“ upozornil předseda školských odborů František Dobšík. Požadavek vzdělání byl podle něj prvním krokem a čas deseti let byl dostatečný. „Pokud chceme prestiž pedagogů, tak se musí odvíjet od jejich kvalifikace,“ uvedl Dobšík, podle něhož je učitelů s nedostatečnou kvalifikací méně, než udává ministerstvo, a nedostatek učitelů českým školám nehrozí.
Kdo bude jmenovat profesory?
Profesory by mohl jmenovat ministr školství, zvažuje v minulosti odložený návrh nový šéf školství Chládek. Další možnost je jmenování profesorů předsedou Senátu, ten by ale navržené adepty na titul nemohl odmítnout. Chládek chce prosazovat ten návrh, který se bude víc zamlouvat vysokým školám. „Tyto dvě varianty budu říkat rovnou v Poslanecké sněmovně, jestli to pustí do dalšího kola, bude jednání s vysokými školami v pátek a načtu tu variantu, ke které se budou nejvíce přiklánět,“ popsal Chládek.
V obou případech by posouzení odbornosti kandidáta na profesuru bylo jen v gesci vysokých škol. Nad procesní stránkou by pak bdělo ministerstvo školství. To by mohlo návrh vrátit jen ve výjimečných případech, například kdyby byla při navrhování obejita vědecká či umělecká rada vysoké školy nebo navržený kandidát neměl titul docenta a neměl ani výjimku.
Profesory tradičně jmenuje prezident. Miloš Zeman se chce ale této pravomoci po loňských sporech kolem jmenování akademika Martina C. Putny vzdát. Původně mělo jmenování přejít na ministra školství, to se ale vysokým školám nelíbilo. Vadilo jim, že ministr je více spjat s politikou než prezident. Jmenování od ministra navíc podle nich nemá takovou váhu jako od hlavy státu. Minulá vláda poté bez projednání s univerzitami schválila návrh, podle nějž by nejvyšší akademický titul uděloval předseda Senátu. To univerzity také kritizovaly. Další možná varianta je to, aby si profesory jmenovaly samy vysoké školy. Pro tuto možnost je ale podle Chládka jen pár rektorů.
Vláda ve školství slibuje kariérní řád i mistrovské zkoušky
Kariérní řád učitelů už od příštího roku či mistrovské zkoušky pro učně slibuje vláda ve svém programovém prohlášení. Na dokončení kariérního řádu má Chládek čas jen do konce roku. Základ už ale připravil jeho předchůdce Dalibor Štys. Tento systém počítal se čtyřmi kariérními stupni, přičemž přestup do druhého stupně by byl povinný.
Ministerstvo chce zároveň změnit financování škol. Chládek už delší čas kritizuje rozdělování peněz podle počtu žáků. Ministr také počítá se striktním oddělením financování základních a středních škol.
Chládek také trvá na zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání, které by děti mohly strávit jak ve školce, tak i v přípravném ročníku školy nebo formou domácího vzdělávání. S tímto návrhem souhlasí i odbory. Kabinet také v oblasti školství počítá se zřízením národního fondu, z nějž by mohly obce čerpat peníze na rozšiřování škol a školek.
V oblasti středoškolského vzdělání dostanou podporu hlavně technické a učební obory, které jsou potřeba na trhu práce. „Vláda obsahově i finančně stabilizuje státní maturity a u konkrétních učňovských oborů zavede mistrovské zkoušky,“ stojí v materiálu. Ke zkouškám už Chládek dříve řekl, že by je mohl dělat absolvent učiliště až po několika letech praxe. Zkouška by pak měla být srovnatelná s maturitou, mistr by pak mohl nastoupit i na bakalářský obor na vysokou školu.
