Čeští pekaři slaví světový úspěch, jejich kvas se totiž dostal do takzvané kvasové knihovny na jihu Belgie, kde experti z celého světa uchovávají a zkoumají nejúspěšnější vzorky. Zaměstnanci výzkumného pracoviště ocenili i unikátní „českou“ kvasinku, kterou jinde nezaznamenali. Belgičtí odborníci potvrzují, že zájem o pečení chleba za pomoci starobylé techniky v posledních letech stále roste.
Český kvas slaví mezinárodní úspěch. Jeden vzorek experti uchovají v prestižní knihovně
3 minuty
Události: Tradice pečení kvasového chleba
Oceněná pekárna peče z kvasu už sedm let. Do takzvané kvasové knihovny v jihovýchodní Belgii se její kvas nyní dostal jako první z Česka. Analýza mimo jiné zjistila, že obsahuje jedinečnou kvasinku, která tu v žádném dalším vzorku zachycena nebyla.
Zástupci pekárny zařazení do knihovny oceňují a zmiňují, že jde o uznání tradičního řemesla. „Jako východní Evropa se stále cítíme tak trochu méněcenní a tím, že se dostaneme do této společnosti, je to pro nás skvělé uznání toho, že děláme práci dobře,“ uvedl majitel pekárny Richard Kabát.
V belgické knihovně uchovávají celkem 140 vzorků ze třiceti zemí. Největší zastoupení mají Italové, Američané, Francouzi a Španělé. Každý jeden kvásek je unikátní – složením, vzhledem, chutí, vůní. Každý jeden tu uchovávají v potřebné teplotě a takzvaně krmí podle původního receptu.
Základem pro stále populárnější způsob pečení je voda a kvalitní žitná mouka. Kvasový chléb má podle odborníků lepší chuť, víc živin a je lépe stravitelný. Kvas se k pečení chleba používal od starověku. Přestože v 19. století ho vytlačily průmyslově vyráběné kvasnice, v posledních letech znovu ožívá.
Kvas navždy
Pro každý kvas je v belgickém pracovišti nachystaná přesně ta mouka, která k němu patří. „Toto je žitná mouka nedaleko odsud, z Německa, tato je z Itálie z Verony,“ ukazuje reportérům České televize kvasový knihovník Karl De Smedt.
Hlavním cílem podobného archivu je zachránit případy, kdy by kvas majiteli umřel nebo se zničil. Díky knihovně je možné živé kultury obnovit.
„Uchováváme složení kvasu tím, že z něj oddělíme mikroorganismy a zmrazíme je na minus osmdesát stupňů. Za druhé chráníme dědictví pekařů, protože kvas dokumentujeme,“ přibližuje De Smedt činnost pracovníků knihovny.
