Cílem pařížské klimatické dohody, kterou v pátek podepsali zástupci 175 zemí světa, je snížit emise skleníkových plynů. Česko má už skoro splněno. Podle ekologů by proto stát mohl být v ochraně klimatu ambicióznější.
Svět podle dohody z Paříže zkusí udržet růst globální teploty pod dvěma stupni Celsia. Česko, stejně jako Evropská unie, k tomu mají přispět tak, že budou vypouštět o 40 procent skleníkových plynů méně.
Tuzemské emise jsou přitom už teď nižší o 37 procent. Ekologové proto chtějí větší závazek. „Evropská unie i Česká republika tak trochu přešlapují na místě, pokud jde o investice do obnovitelných zdrojů,“ konstatovala vedoucí programu energetika Klára Sutlovičová ze společnosti Glopolis.
Ekologické iniciativy vidí budoucnost bez starých uhelných zdrojů, přibývat má naopak solárních panelů na střechách domů nebo obecních větrných elektráren. „Je potřeba zavést nějakou rozumnou podporu pro tyto elektrárny,“ zdůraznil programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
Možností jsou také energetické úspory, které stát podporuje mimo jiné z prodeje emisních povolenek. Za poslední tři roky vynesly asi šest a půl miliardy, přičemž největší díl skončil v nových oknech a fasádách.
Peníze šly i na modernější osvětlení, obnovitelné zdroje nebo do státního rozpočtu. „Česká republika má možnost, aby se dostala ještě výše - a ono to nesouvisí jenom s emisemi CO2, souvisí to s celkovou změnou energetické základny,“ podotkl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Vláda už odsouhlasila antifosilní zákon.
Země se zahřívá
Tento rok zatím láme teplotní rekordy. Leden 2016 byl nejteplejší od počátku globálního měření, únor za celé dvacáté století, březen znovu nejteplejší v historii měření. Rekord globálně nejteplejšího měsíce byl mimochodem překonán už po jedenácté za sebou.
Průměrná teplota na Zemi dosáhla v březnu 12,7 stupně Celsia, což je o 0,32 stupně více, než bylo naměřeno v dosud nejteplejším loňském březnu. Průměrné březnové teploty za celé 20. století tato hodnota překonává o 1,22 stupně.
Vliv rostoucích teplot se podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) projevil také na slábnutí ledové masy v Arktidě. Úřad s odkazem na satelitní snímky uvedl, že svého letošního maxima dosáhla arktická ledová plocha 24. března, kdy čítala 14,5 milionu kilometrů čtverečních. To je o téměř 13 tisíc čtverečních kilometrů méně než loni v březnu.
