Zvyšování výdajů na obranu v zemích NATO jde vzhledem ke špatné bezpečnostní situaci pomalu a Česko patří mezi země, které vydávají na obranu nejméně. Konstatoval to při své první oficiální návštěvě Česka ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel.
„Je to zvláštní pocit být oficiálním hostem ve vlastní zemi, ale předseda vojenského výboru NATO kromě práce v Bruselu také navštěvuje členské země Aliance i partnerské země, které s ní spolupracují,“ řekl na začátku tiskové konference bývalý šéf české armády. Pak už ale mluvil o důvodech a aspektech své návštěvy.
„Na jedné straně všichni cítíme, že bezpečnostní situace není ideální, že se v posledních letech zhoršuje, že se řada problémů spíše vyhrocuje, než daří urovnávat. Úměrně tomu by měly růst výdaje na zajištění naší obrany už proto, že v uplynulých dvou dekádách spíše klesaly,“ uvedl generál Pavel kontext potřebnosti věnovat peníze v členských zemích do jejich armád. Na otázku, jak je na tom Česká republika generál odpověděl: „Poslední čtvrtina.“
Druhý nejvýše postavený představitel NATO jednal v Praze s náčelníkem generálního štábu Josefem Bečvářem. Hovořili spolu o blížícím se summitu NATO ve Varšavě, kde se o výdajích na obranu podle Pavla musí také hovořit. Česko v současné době dává na obranu kolem jednoho procenta HDP, vstupem do NATO se zavázalo k příspěvku ve výši dvou procent HDP. Nynější vládní koalice chce výdaje zvýšit do roku 2020 na 1,4 procenta HDP.
Zaobírat se možnou agresí Ruska není na pořadu dne
Generál Pavel také v souvislosti s bezpečnostní situací hovořil o úloze Ruska a vztahu Aliance k němu. Ač nelze vyloučit, že Rusko použije v Pobaltí podobný scénář jako na Krymu nebo na východě Ukrajiny, není ruská agrese na pořadu dne, prohlásil. Aliance podle Pavla neuvažuje o tom, že by do Pobaltí nebo obecně na svou východní hranici přesunula nějaké významné vojenské síly.
Podle jeho slov by něco podobného neodpovídalo stále platné dohodě s Ruskem, ale ani aliančním principům. „Aliance zdůrazňuje, že opatření, která přijímá, budou adekvátní situaci a budou vždy mít obranný charakter,“ řekl.
Pro odstrašení případné aktivity Ruska je zamýšleno rozmístění čtyř mnohonárodních praporů, které mají zamířit do pobaltských zemí a Polska. Ty mají být podle Pavla ale spíše politickým než vojenským odstrašením.
Po varšavském summitu by mohla zasednout rada NATO–Rusko
Po červencovém summitu ve Varšavě by se znovu mohla sejít rada NATO–Rusko. Podle generála Pavla na tom panuje předběžná neformální shoda. Aliance s Ruskem výrazně omezila spolupráci kvůli vyhrocení vztahů po ruském zásahu na Krymu a východě Ukrajiny. „Dialog byl zahájen po dvou letech, byť ne s přílišným úspěchem,“ poznamenal Pavel na přednášce v pražském Karolinu k jednání Rady NATO–Rusko, které proběhlo v dubnu.
Současnou politiku NATO vůči Rusku Pavel přirovnal k systému odstrašení z období studené války. „V dnešní době je přístup k Rusku založen na stejném principu. Tedy dát Rusku jednoznačně najevo, že akce, která by zůstala pod prahem vyhlášení článku 5 (washingtonské smlouvy), tak jak tomu bylo například na Krymu, pokud by Ukrajina byla součástí Aliance, tak i takové narušení by mělo za následek kolektivní akce Aliance ve smyslu obnovení státních hranic,“ řekl Pavel.
