Že se varování Bezpečnostní informační služby (BIS) před aktivitami ruských tajných služeb v Česku už několik let opakují, je jen důsledkem velkého zájmu Moskvy o Prahu. Navíc po anexi Krymu Rusko své aktivity ve střední Evropě ještě zesílilo a Česká republika není výjimkou. V Devadesátce ČT24 to v souvislosti se zprávou BIS řekl reportér Týdeníku Respekt Jaroslav Spurný a připomněl, že Rusové tuto zemi velmi dobře znají z událostí 20. století a především kvůli dlouholetému pobytu sovětských vojsk na našem území.
„Když jsem se v roce 2007 bavil s kolegy novináři z jiných periodik, mávalo se rukama, že už je to (ruský vliv) mrtvé, že jsme v NATO a v Evropské unii. Bavil jsem se tehdy s jedním člověkem z BIS a ten říkal: 'Ne ne, Rusové jsou trpěliví, pozor na to. Mají to pod kontrolou, vědí, co dělají, a klidně si počkají pět, deset let. V každém případě garantuji, že mají o českou kotlinu zájem,'“ vzpomíná novinář, který se otázce bezpečnosti a tajných služeb dlouhodobě věnuje.
Už od roku 2013 se podle něj zprávy BIS opakovaly, že Rusko má v Česku velký diplomatický sbor a část těchto pracovníků jsou špioni, a jen se řešilo, proč je Češi v zemi nechávají a proč je neodhalí.
Situace se výrazně změnila po anexi Krymu před čtyřmi lety, komentuje nedávný vývoj Spurný. „Zájem o Rusko začal být větší, vznikly tu některé úřady, ale také Rusko začalo mít podstatně větší zájem o střední Evropu včetně České republiky,“ zdůraznil s tím, že po obsazení černomořského poloostrova začalo Rusko působit ve světě výrazně agresivněji.
Česko má podle Spurného nevýhodu, že Rusové dobře znají zdejší poměry už z minulosti – z roku 1945, okupace v roce 1968 a z let do roku 1990, kdy v někdejším Československu sídlili sovětští vojáci. „Má tu největší ambasádu ze všech postsovětských zemí. Prostě to znamená, že jsme zcela jednoznačně v centru zájmu Ruska,“ uzavřel Spurný.
Varování rozvědek
Čeští zpravodajci Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství (VZ) ve svých výročních zprávách varovali před ruskými a čínskými špiony, kteří mimo jiné působí na domovských velvyslanectvích. Čína využívala ke zpravodajské činnosti i členy delegací, uvedla BIS a zároveň upozornila na lehkovážný přístup českých politiků a státních zaměstnanců, z něhož cizí zpravodajci těží.
Podle kontrarozvědky ministerstvo zahraničních věcí čelilo v roce 2017 dvěma kyberšpionážním útokům, jeden z nich dle dostupných informací směřoval z Ruska. Vojenské zpravodajství (VZ) uvedlo, že čínský projekt Hedvábné stezky bude pro EU zdrojem rostoucích obav. Informace ze zpráv v lednu na speciálním zasedání probere vláda. Ministerstvo zahraničí už na informace reagovalo vyjádřením, že zprávy o pronikání vlivu Ruska a Číny nejsou nijak překvapivé.
