Česko je jednoznačně ve středu ruského zájmu, říká reportér Spurný

• kul

4. 12. 2018‌‌|Zdroj: ČT24

Nahrávám video

Devadesátka ČT24 o zprávách BIS a VZ

Zdroj: ČT24

Že se varování Bezpečnostní informační služby (BIS) před aktivitami ruských tajných služeb v Česku už několik let opakují, je jen důsledkem velkého zájmu Moskvy o Prahu. Navíc po anexi Krymu Rusko své aktivity ve střední Evropě ještě zesílilo a Česká republika není výjimkou. V Devadesátce ČT24 to v souvislosti se zprávou BIS řekl reportér Týdeníku Respekt Jaroslav Spurný a připomněl, že Rusové tuto zemi velmi dobře znají z událostí 20. století a především kvůli dlouholetému pobytu sovětských vojsk na našem území.

„Když jsem se v roce 2007 bavil s kolegy novináři z jiných periodik, mávalo se rukama, že už je to (ruský vliv) mrtvé, že jsme v NATO a v Evropské unii. Bavil jsem se tehdy s jedním člověkem z BIS a ten říkal: 'Ne ne, Rusové jsou trpěliví, pozor na to. Mají to pod kontrolou, vědí, co dělají, a klidně si počkají pět, deset let. V každém případě garantuji, že mají o českou kotlinu zájem,'“ vzpomíná novinář, který se otázce bezpečnosti a tajných služeb dlouhodobě věnuje.

Už od roku 2013 se podle něj zprávy BIS opakovaly, že Rusko má v Česku velký diplomatický sbor a část těchto pracovníků jsou špioni, a jen se řešilo, proč je Češi v zemi nechávají a proč je neodhalí.

Jsem bytostně přesvědčen, že to, co se píše ve zprávě BIS, není skutečně nic nového. Ta věc je dlouhodobá a ekonomické vztahy vůbec nejsou v rozporu. Je zde zároveň nebezpečí toho, co zpráva říká, tedy nadstandardně vysoká činnost agentů z Ruska a Číny. Ta má spoustu dimenzí. Tyto složky, obzvláště čínské, v poslední době navyšují svoji aktivitu.

Pavel Bělobrádek

Situace se výrazně změnila po anexi Krymu před čtyřmi lety, komentuje nedávný vývoj Spurný. „Zájem o Rusko začal být větší, vznikly tu některé úřady, ale také Rusko začalo mít podstatně větší zájem o střední Evropu včetně České republiky,“ zdůraznil s tím, že po obsazení černomořského poloostrova začalo Rusko působit ve světě výrazně agresivněji.

Varování BIS bychom měli brát naprosto vážně a měli bychom se také, jak už říkal premiér Andrej Babiš, zaměřit na to, aby úředníci, kteří pracují na státních úřadech a ministerstvech, byli řádně poučeni, což se už nyní děje. I kybernetická bezpečnost by se měla posílit, protože si všichni pamatujeme útok na ministerstvo zahraničí (…).

Radek Koten

předseda výboru pro bezpečnost

Česko má podle Spurného nevýhodu, že Rusové dobře znají zdejší poměry už z minulosti – z roku 1945, okupace v roce 1968 a z let do roku 1990, kdy v někdejším Československu sídlili sovětští vojáci. „Má tu největší ambasádu ze všech postsovětských zemí. Prostě to znamená, že jsme zcela jednoznačně v centru zájmu Ruska,“ uzavřel Spurný.

Domnívám se, že do zprávy nešlo napsat zřetelněji a jasněji, jaká jsou rizika z Ruska a z Číny. Podle mě by vláda měla přestat s tím protiimigračním křepčením a měla by přijmout celou řadu konkrétních kroků, které budou konfrontovat rizika, která nám reálně hrozí, stejně tak by Parlament měl začít něco dělat.

Jan Lipavský

člen komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství

Varování rozvědek

Čeští zpravodajci Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství (VZ) ve svých výročních zprávách varovali před ruskými a čínskými špiony, kteří mimo jiné působí na domovských velvyslanectvích. Čína využívala ke zpravodajské činnosti i členy delegací, uvedla BIS a zároveň upozornila na lehkovážný přístup českých politiků a státních zaměstnanců, z něhož cizí zpravodajci těží.

Podle kontrarozvědky ministerstvo zahraničních věcí čelilo v roce 2017 dvěma kyberšpionážním útokům, jeden z nich dle dostupných informací směřoval z Ruska. Vojenské zpravodajství (VZ) uvedlo, že čínský projekt Hedvábné stezky bude pro EU zdrojem rostoucích obav. Informace ze zpráv v lednu na speciálním zasedání probere vláda. Ministerstvo zahraničí už na informace reagovalo vyjádřením, že zprávy o pronikání vlivu Ruska a Číny nejsou nijak překvapivé.