Českem prochází série front. Meteoroložka vysvětluje, co se právě děje s počasím

Česká republika pociťuje následky „bombové cyklóny“, která vznikla v pátek v Severní Americe. Prudký vítr se už prohnal přes západní Evropu a v noci na pondělí dorazil do Česka. A kvůli otáčení v tlakové níži Českem prochází série front, upozorňuje meteoroložka Taťána Míková.

Vítr v Česku se dostává do největší síly, kterou níže zvaná Sabina do střední Evropy posílá.

Rychlost větru
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

Vítr doprovází i intenzivní déšť a hromy a blesky.

Blesky
Zdroj: Blitzortung.org

Zatím nejsilnější náraz větru registruje stanice na Sněžce, a to 180 kilometrů za hodinu (50 metrů za sekundu). Ten přišel už o půlnoci, vítr ovšem během dopoledne bude znovu zesilovat.

Sněžka v poledne
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

Energie prudkého větru má původ v „bombové cyklóně“, která vznikla v pátek na severovýchodě USA a východě Kanady. Atlantik proletěla bleskově během soboty a už od neděle bičuje Evropu.

Navíc nad jihovýchodní Evropou je mohutná tlaková výše, která ještě umocňuje rozdíly v tlaku vzduchu nad kontinentem, a vítr nabývá na rychlosti.

Synoptická mapa
Zdroj: IBL VisualWeather meteorological workstation

A kvůli otáčení v tlakové níži Českem prochází série front: za tou první, teplou, se v noci výrazně oteplovalo, teď už za ní ale rychle následuje studená a připravená je ještě jedna podružná studená fronta.

Právě studené fronty doprovázejí výrazné bouřky a nárazy větru. A za nimi se začne docela rychle ochlazovat, každá z oněch modrých studených front na vizualizaci bude znamenat ochlazení zhruba o pět stupňů Celsia.

Ciara, nebo Sabine?

Tlakové níže v Evropě nemají jednotný celosvětový systém pojmenování jako třeba hurikány nebo tajfuny.

V Evropě začal dávat jména nížím a výším jako první Institut meteorologie Svobodné univerzity v Berlíně v roce 1954. S programem Adopt-a-Vortex se tak prakticky každý může účastnit procesu pojmenování: nejde jen o zábavu nebo zajímavý dárek, ale i o způsob, jak financovat síť měřicích stanic. V sudých letech získávají výše mužská jména a níže zase ženská. V lichých letech je to obráceně.

Jméno tak dostane každá tlaková níže a výše, která ovlivní počasí ve střední Evropě. Jména se podobně jako u atlantických hurikánů střídají v abecedním pořádku. Podle tohoto systému se níže, která ovlivňuje větrem počasí v Česku, jmenuje Sabina.

Události: Sabina zkomplikovala dopravu i ničila střechy (zdroj: ČT24)

V letech 2016 až 2017 pak přišly s novým systémem jmen výhradně pro ničivé tlakové níže irská a britská meteorologická služba: po prvním úspěšném roce se k systému přidaly další země: Španělsko, Portugalsko a Francie.

Jejich princip pojmenování se drží několika zásad:

• Níže bude pojmenována, jen pokud se očekává alespoň oranžová výstraha u rychlosti větru nebo rychlosti nárazů větru spojených s průchodem bouře nebo tlakové níže (regionální větry jako Mistral se nepojmenovávají).

• Oblastí zahrnuje Atlantský oceán a západní část Středozemního moře.

• Národní meteorologická služba, která poprvé vydá oranžovou nebo červenou výstrahu, pojmenuje bouři a informuje o jménu všechny ostatní.

• Pojmenovaná bouře (níže) si zachovává stejný název po celou dobu své existence

Podle tohoto systému stejnou níži pojmenovali na britských ostrovech Ciara. 

V Česku meteorologové už desítky let obvykle přejímají jména přidělená Institutem meteorologie Svobodné univerzity v Berlíně.