Praha - Při zrodu České astronomické společnosti, jež zítra oslaví 90 let založení, stálo padesát zájemců o obor, kteří se 8. prosince před 1917 sešli na Českém vysokém učení technickém v Praze. Všechna předsevzetí se podařilo společnosti splnit o jedenáct let později, kdy byla v roce 1928 slavnostně otevřena Lidová hvězdárna na Petříně.
Nyní má Česká astronomická společnost (ČAS), v jejímž čele stojí už druhé období ředitelka úpické hvězdárny Eva Marková, přes 500 členů. Skládá se ze sedmi místních poboček, devíti odborných sekcí, sekce pro mládež a dvou odborných skupin: terminologické a pro světelné znečištění. O svou budoucnost se zřejmě bát nemusí - počet členů již několik let roste a jejich průměrný věk naopak klesá.
ČAS letos pořádá již pátý ročník astronomické olympiády. Poprvé letos odjel český žákovský tým také na Mezinárodní astronomickou olympiádu a jeho člen Jan Fait z Prahy si přivezl stříbrnou medaili.
V den 90. narozenin společnosti se astronomové a přátelé oboru sejdou v Zrcadlové kapli v pražském Klementinu, tedy v místě, s nímž je česká astronomie historicky spojena. Nedaleký Keplerův dům navíc dodává vzpomínkovému setkání historickou dimenzi i výhled do budoucna. UNESCO totiž vyhlásilo rok 2009 Mezinárodním rokem astronomie, kdy si svět připomene 400. výročí prvního užití astronomického dalekohledu Galileem Galileim a Česko k tomu připojilo připomínku 400. výročí vzniku zásadního díla Johanna Keplera Astronomia nova.
ČAS vznikala v době první světové války, kdy poměry v Rakousku-Uhersku rozvoji české kultury a vědy rozhodně nepřály. Na jejím zrodu se angažovali Jaroslav Štych, Josef Klepešta či Karel Anděl, proslavený svými mapami Měsíce. Z mnoha dalších osobností se na něm podíleli také továrník a zakladatel hvězdárny v Ondřejově Josef Frič či profesor matematiky František Nušl, pozdější předseda ČAS v letech 1922 až 1947 a ředitel hvězdárny v Praze.
Jako hlavní cíle si ČAS vytyčila zřídit lidovou observatoř, astronomické muzeum a vybudovat odbornou i populární astronomickou knihovnu a čítárnu. Chtěla také popularizovat a šířit znalost výsledků moderní astronomie a přírodních věd vůbec pořádáním astronomických přednášek, praktických pozorování (i pro amatéry) a exkurzí, rozvíjením zahraničních vědeckých styků. Její první časopis Věstník vycházel dva roky, v roce 1920 jej nahradila Říše hvězd a o rok později vyšla Hvězdářská ročenka. Časopis i ročenka existují dodnes.
