Praha - Mnoho bývalých vojáků, kteří byli za komunistického režimu perzekuováni, dodnes není podle svých názorů náležitě odškodněno. Příslušníci armády, kteří byli nuceni pro své přesvědčení odejít z vojenských řad, stále nemají rovnoprávné postavení ve společnosti a oproti politickým vězňům jsou značně znevýhodněni. I tyto problémy řeší celostátní konference v Praze.
Většina veteránů, kteří emigrovali při srpnové okupaci v roce 1968, se dočkala po pádu komunismu pouze mimosoudního vyrovnání. Političtí vězni a další perzekuovaní lidé přitom odškodnění obdrželi. Hlavním důvodem přehlížení bývalých vojenských příslušníků je odlišný přístup vládních institucí a rozdílná míra důchodu. Ostatní oběti komunismu dostávají oproti vojákům až o 4 tisíce korun více.
„Naše důchody jsou výrazně nižší, než u těch, kteří v armádě dosloužili v období normalizace,“ uvedl místopředseda Vojenského sdružení rehabilitovaných (VSR) Miloš Ondrák.
Poslanecká sněmovna má však v plánu projednat nový zákon o protikomunistickém odboji. Ten může postavení bývalých vojáků výrazně zlepšit. VSR vyjádřilo zájem o spoluvytváření návrhu, který se nakonec do sněmovny dostal v podobě, která s odškodněním vojáků nepočítá.
Skupina poslanců však již zpracovává nový koncept, který by měl odškodnit vojáky i jiné pracovníky státní zprávy. Podle poslance a předsedy Výboru pro ochranu Jana Vidíma se má budoucí zákon soustředit na finanční pomoc právě těm, kteří byli propuštěni z armády kvůli politickým důvodům.
