ČD mají nové vagony pro expresní vlaky

Šumperk – Po více než deseti letech se České dráhy vrátily ke komplexním rekonstrukcím osobních vozů určených pro dálkovou dopravu. Se společností Pars nova představily první vůz řady Bdmpee, ve kterou se postupně promění 40 vozů, které pro bývalé ČSD vyrobila vagonka v německém Budyšíně ve druhé polovině 80. let minulého století. Za modernizaci zaplatí dráhy 696 milionů korun.

Rychlost, kterou stárnou vozidla na železnici, je nesrovnatelná s tím, jak rychle stárnou silniční vozidla. Zatímco z automobilu nebo autobusu je po čtvrtstoletí provozu buď troska, nebo téměř veterán, vagon nebo i lokomotiva je většinou v nejlepších letech. Interiér však dává vzpomenout na minulá léta – ať už designem nebo opotřebovaností – proto je zhruba v polovině životnosti potřeba vagony upravit. V případě vozů vyrobených koncem 80. let v Budyšíně je tato úprava velmi výrazná, cestující je na první pohled vůbec nepoznají – původní oddílové vagony se totiž mění ve vozy velkoprostorové.

Znovuzrozeným vagonům nechybí klimatizace, uzavřený odpadní systém nebo elektronický informační systém. Ve vagonu se posadí až 80 cestujících – o 14 více než dříve. K dispozici mají zásuvky na drobnou elektroniku nebo sklopné stolky. Novinkou jsou také věšáky na jízdní kola. Zachována zůstává maximální rychlost vozů, která činí 160 kilometrů za hodinu, provoz touto rychlostí i v zahraničí umožní magnetická kolejová brzda.

V nejbližších dnech se novými vozy cestující ještě nesvezou. Podle předsedy představenstva společnosti Pars nova Tomáše Ignačáka je třeba vagony otestovat na zkušebním okruhu ve Velimi, s cestujícími začnou jezdit první modernizované vagony do poloviny letošního roku. Do konce roku by jich mělo být v provozu dvacet. „Vozy budeme postupně nasazovat především do souprav vlaků expres a Eurocity. Konkrétně půjde o expresy Praha–Olomouc–Ostrava–Žilina a mezistátní rychlíky z Prahy do Mnichova,“ uvedl Jiří Ješeta, ředitel odboru dálkové a mezinárodní dopravy ČD.

Protože dráhy nemají dostatek moderních vozů, stalo se tradicí, že během rekonstrukcí či nutných oprav vagonů se na čas snižuje komfort pro cestující – soupravy jedou buď kratší, nebo jsou mezery zaplněny klasickými rychlíkovými vagony. Vozy, ze kterých nový typ vzniká, dnes jezdí jako posily z Prahy přes Ostravu do Žiliny a na rychlíkových spojích z Prahy do Českých Budějovic a Lince.

Podobně komplexní rekonstrukce vozů jako ty současné prováděly ČD naposled před více než deseti lety. Od poloviny 90. let do počátku století nechaly postupně upravit staré rychlíkové vozy do reprezentativní podoby pro expresní vlaky, vzniklo přes sto vagonů velkoprostorových, oddílových vagonů i vozů, které nabízejí současně velkoprostorovou část i kupé. Po roce 2001 se ale dráhy soustředily především na regionální dopravu, pro dálkovou dopravu ještě nakoupily jednotky Pendolino a 26 nových vozů Siemens pro mezistátní vlaky. ČD se také pustily do vylepšování již zrekonstruovaných vagonů, které dodatečně dostaly například klimatizaci. Staré vagony ale zůstávaly stále stejné.

Ve své době znamenaly vagony, které nyní nechaly ČD rekonstruovat v Šumperku, velký pokrok. Cestující v dálkové dopravě se poprvé svezli na komfortních podvozcích typu GP200 a okusili posuvné vstupních dveře namísto dříve používaných zalamovacích. Ve druhé třídě na ně již nečekaly koženkové lavice, nýbrž „křesílka“. Drobnou rekonstrukcí vagony již v minulosti prošly – aby splňovaly podmínky provozu v kategorii Eurocity, nechaly v nich dráhy vyměnit původní sedadla za pohodlnější a snížily jejich počet ve druhé třídě z osmi na šest v oddílu. Současně přeznačily původní vozy první třídy (od výroby s šestimístnými oddíly) na druhou třídu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 22 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...